• Životopis
• Tvorba (1)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Krejčí František Václav - Životopis

Podle dr.  Laška "Největší Třebovan" se narodil v domě čp.  11 v dnešní Klácelově ulici. V té době zde byla škola a jeho otec tu nejen učil, ale i s rodinou bydlel. Prostředí, ve kterém vyrůstal, pravděpodobně zapřičinilo Františkův odchod na učitelský ústav do Hradce Králové. Studia úspěšně ukončil v roce 1886. Tehdy se vrátil jako učitel zpět do svého rodiště. V roce 1895, po neshodách s nadřízenými, odešel do Prahy.
Zpočátku se jen velice těžko s rodinou probíjel. Krátce byl redaktorem Českých novin, přispíval do Naší doby a kulturně-politické revue Rozhledy. Teprve roku 1897 pevně zakotvil v sociálně demokratickém deníku Právo lidu, kde vedl více než 30 let rubriku Literatura a umění. Patřil mezi přední představitele sociálně demokratické strany, která ho pověřovala politickými i reprezentativními úkoly. Např. v roce 1919 vedl poselství prezidenta Masaryka k československým legiím na Sibiř. Od roku 1920 byl senátorem Národního shromáždění.
F.  V.  Krejčí vystupoval jako literární, divadelní i hudební kritik, psal romány i dramata, překládal z němčiny, francouzštiny a švédštiny. Jeho hlavní význam však spočívá v literární kritice. Zvláště v 90.  letech byl spolu s F.  X.  Šaldou nejvýznamnějším představitelem mladé kritiky, která radikálně obrodila české kritické myšlení odvážnou revizí předcházejících názorů filosofických, uměleckých a sociálních.
Mezi jeho nejlepší a nejznámější literární práce patří knižní monografie o významných českých básnících (J.  Zeyer, J.  Neruda, K.  H.  Mácha, J.  Vrchlický) a romány U protinožců, Červeneca Zlatá hvězda. Poslední velkou prací F.  V.  Krejčího byly dvousvazkové Paměti z konce století, psané zčásti již v úplné slepotě. Kompletně nebyly nikdy otištěny.
F.  V.  Krejčí zemřel v Praze, pochován je podle vlastního přání na hřbitově v České Třebové.
'Životopis autora Krejčí František Václav'