Janoušek Jiří
* 04.11.1943
* Praha
0%
Janoušek Jiří - Životopis
Publicista, reportér, autor knih rozhovorůNarodil se v rodině fakturačního úředníka a dcery generálního ředitele Fantových závodů. Manželka Eva Janoušková je módní návrhářkou (E. daniely).
Po maturitě na jedenáctileté střední škole (1960) Janoušek pracoval nejprve rok jako pomocný dělník, v roce 1961 začal studovat na Institutu tělesné výchovy a sportu. v roce 1963 přešel na FAMU, kde absolvoval obor filmová historie, kritika a teorie. V roce 1968 získal roční stipendium v Paříži na přípravu diplomové práce; využil je i ke studiu francouzštiny na Sorbonně a politologie na Institutu politických věd. Po návratu uzavřel studia na FAMU (1969) diplomovou prací Ke vzniku, vývoji a funkci hrůzostrašného žánru ve filmu. V letech 1966–1982 působil (s výjimkou studií v Paříži na přelomu let 1968–1969, vojenské služby v 1970–1971 a měsíční stáže na novinářské fakultě v Moskvě, 1972) v týdeníku Mladý svět. Za studentských let zde byl zaměstnán na poloviční úvazek jako redaktor píšící zejména o kultuře. V 70. letech pak okruh svých zájmů rozšířil: na cestách za reportážemi a sportovními i kulturními událostmi navštívil řadu zemí v Evropě, Americe, Africe i Asii (mj. doprovázel na přelomu 70. a 80. let Ivana Lendla při zahraničních tenisových turnajích). V letech 1982–1984 pracoval jako vedoucí zakázkové výroby FS Barrandov, od března 1984 do dubna 1991 byl generálním ředitelem Čs. filmexportu. V květnu 1991 se stal ředitelem čs. zastoupení nadnárodního reklamního koncernu Euro-RSCG se sídlem v Paříži, od března 1994–2000 byl obchodním ředitelem reklamní agentury MARK/ BBDO, v letech 2001–2002 vedl agentruru Impact zaměřenou na public relations a v letech 2003–2005 řídil společnost Dream Studios, součást sítě Euro RSCG. V dubnu 2005 byl zvolen výkonným ředitelem Asociace komunikačních agentur, kam vzápětí přešel.
Debutoval 1963 v časopise Kino. V 60. letech postupně přispíval do Karlovy univerzity, Kina (zde eseje a odborné i popularizující články o filmu), Filmu a doby, Filmových a televizních novin, Young Cinema (Praha), Literárních novin, Tváře a Mladého světa, od počátku 70. let publikoval téměř výhradně v Mladém světě (rozhovory a reportáže zahraničněpolitické, vnitropolitické, kulturní i sportovní). V letech 1978–1982 redigoval s Rudolfem Křesťanem knižní řadu Mladého světa, vydávanou nakladatelstvím Práce v edici Kamarád. Odborné články o komerční komunikaci publikuje v časopisech Strategie a Media&Marketing.
Je autorem scénářů a režisérem dokumentárních filmů Neděle v Mexiko City, Mexický malíř Ortíz, Monte Alban, V Krajině Aztéků, Venezuela, Černé Eldorádo (Krátký film Praha, 1981–1982) a celovečerního portrétu Karel Gott (námět, scénář a spolurežie s Aloisem Fišárkem, 1988).
U glos a článků menšího rozsahu používal v Mladém světě šifry jj. Pod jménem Vaclav Byk publikoval kapitolu Le premiér mort v knize Prague, l´été des tanks (Paříž 1968) o okupaci Československa.
V 60. letech působil Janoušek jako filmový publicista, esejista a kritik, přičemž zvláštní pozornost věnoval zejména problematice tzv. nové vlny čs. filmu. Později se tematický záběr jeho publicistiky rozšiřuje a charakterizují ji především žánr rozhovorů s populárními domácími i zahraničními osobnostmi z nejrůznějších oborů a cestopisná reportáž. V rozhovorech, nejúspěšněji vedených s herci, zpěváky a sportovci (zvláště tenisty), zajímají Janouška více než momentální situace zpovídaného otázky, čím je daná osobnost dlouhodobě určována a v čem spočívá jádro její mentality, životního i profesionálního názoru. Z jednotlivých rozhovorů tak vyvstává ucelený portrét, který značně překračuje běžnou informativní funkci novinářského interview a nabývá hlubší poznávací hodnoty i estetického významu (Hvězdy z masa a kostí, Tváře bez svatozáře). Zvláštního ohlasu dosáhla monotematická kniha Rozhovory s Janem Werichem, představující oblíbeného herce jako mnohostrannou a přitom celistvou lidskou a tvůrčí osobnost. Naproti tomu kniha Ivan Lendl vznikla syntézou reportáže, rozhovorů, dokumentaristiky a beletristických, výpravných prvků. V kischovsky laděných cestopisných reportážích (Na vlastní kůži) je zřetelná autorova snaha o zkratkovitou a přitom širší charakteristiku navštívených zemí i lokalit.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Hvězdy z masa a kostí (rozhovory, 1979); Na vlastní kůži (RpRp 1982); Rozhovory s Janem Werichem (1982; přeprac. 1986; rozšíř. 1994, 1999); Tváře bez svatozáře (rozhovory, 1987); Ivan Lendl (LF 1990, s P. Vitoušem).
Ostatní práce: Sazka Aréna (pamětní publikace s příběhem vzniku arény, 2004); V Sazka aréně (průvodce zákulisím a historií arény, 2004).
Uspořádal a vydal: Tři a půl (sb. film. scénářů M. Formana, V. Chytilové, J. Jireše a P. Juráčka, 1965); Jeunes cineastes tchécoslovaques (informativní publikace, Paříž 1967); Tři a půl podruhé (sb. film. scénářů E. Schorma, I. Passera, J. Němce a K. Vachka, 1969); Dobrodružství našeho věku aneb Sovětský svaz očima redaktorů Mladého světa (sb. RpRp, 1980); Na plovárně. Z televizních rozhovorů Marka Ebena (2004); Na plovárně 2. Dalších 25 televizních rozhovorů Marka Ebena (2005); Na plovárně 3. Dalších 26 televizních rozhovorů Marka Ebena (2007).
'Životopis autora Janoušek Jiří'