Životopis : Čtvrtek Václav


Populární spisovatel pohádek a příběhů ze současného života pro děti a mládež, autor televizních večerníčků a tvůrce několika oblíbených televizních a literárních postav, zejména loupežníka Rumcajse.
 
Narodil se 4.4.1911 v Praze a prožil tam většinu svého života. Když vypukla první světová válka, musel tatínek narukovat na frontu a malý Václav se s celou rodinou dostal k dědečkovi do Jičína. Zřejmě to byl pro něj zážitek navždycky. Jičínské prostředí ožilo po dlouhých letech v jeho nejlepších knížkách o Rumcajsovi, Mance a Cipískovi a v dalších pohádkách. Po válce se rodina vrátila zase do Prahy, tam vychodil gymnázium (maturita v r. 1931) a začal studovat práva, ale po čase toho zanechal. Už jako student psal drobné povídky do časopisů. Když nastoupil v r. 1931 jako účetní úředník na okresním finančním ředitelství v Chebu a nudil se tam, zkusil napsat humoristický román z anglického prostředí. Začal s nim v r. 1936 a kniha vyšla v r. 1940 u J. R. Vilímka v Praze pod pseudo­nymem Huge Prattler a s titulem Whitehors a dítě s pihou jako "překlad z angličtiny". V té době už pracoval na zemském finančním ředitelství v Praze. Hned po válce nastoupil vojenskou službu v Děčíně. Když si syn Petr přál, aby mu vyprávěl na dobrou noc pohádky, byl to pro něj nový literární podnět
V r. 1946 přešel na ministerstvo financi a začal spolupracovat s dětský­mi časopisy. Ve Vlaštovičce vycházela na pokračováni pohádka Lev utekl, která později vyšla i knižně (1948). Spolupracoval s Antonínem Zhořem na některých dalších prózách, jež se objevily později v nakladatelství Komenium (Veselé pohádky o pejskovi a kočičce, strýci hrochovi... 1947; Jak pejsek a kočička pěstovali kaktus, 1947). Tehdy začaly i kontakty s rozhlasem (první vysílaný pořad byla scénka Vrabečkovo trápení), v r. 1947 vy­cházel v Sedmihlásku seriál Vepřík a kůzle (později se objevil v rozhlase a ještě později v televizi).
V r. 1949 nastoupil místo v rozhlase jako redaktor (a samozřejmě i au­tor) pohádkových pořadů, pak zastával místo vedoucího rozhlasového vysíláni pro školy a konečně vedoucího rozhlasového vysílání vědy a techniky pro mládež. Práce v rozhlase měla na Čtvrtka značný vliv, uči­la ho úspornosti a názornosti vyjádřeni, živému dialogu. Od r. 1960 pra­coval jako volný spisovatel; přestěhoval se z Letné na sídliště v blízkosti Červeného vrchu a tam psal většinu svých knížek a literárních prací.
Jeho knížky byly zfilmovány (My tři a pes z Pětipes a Malá letní romance) a mnohé zdramatizovány, hlavně příběhy o Rumcajsovi: Jak měl Rumcajs Cipíska od S. Lichého (1972), Jak se stal Rumcajs loupežníkem rovněž od S. Lichého (1969), Dobrodružství loupežníka Rumcajse od polského dramatika Ernesta Brylla (česky 1975), Křemílek a Vochomůrka od P. Slunéčka (1979) a románek Zlatá lilie od V. Pánkové (1971). Některé také vyšly na gramofonových deskách. Získal rakouskou cenu v soutěži o dětskou knihu za poetický příběh Čáry máry na zdi (1961) a cenu M. Majerové za vyprávění pro malé čtenáře Kosí strom (1964). Od r. 1975 byl nositelem titulu zasloužilý umělec a čestným občanem města Jičína (1975), kde se odehrávají některé jeho pohádky, především příběhy o Rumcajsovi. Zemřel 6. 11. 1976 v Praze.
Největší část knížek napsal Čtvrtek pro děti a mládež. Pouze malá část je určena pro dospělé. K těmto knihám patří Veselý mrtvý (1967), v niž v desíti povídkách podal jakousi úsměvnou, ironickou a nostalgickou ro­dinnou ságu, a pozdější Nezbedné pověsti (1977), kde autor vypráví v roz­marném boccacciovském tónu pověsti z Prahy a dalších českých měst. Mezi jeho knížkami pro děti se najdou jednak povídky a románky ze současného života dětí, jednak pohádková a pověsťová vyprávění, v nichž autor vychází a těží z některých folklórních motivů, postupů a postav, ale stylizuje je v samostatné autorské útvary. Obě cesty jsou propojeny pohádkovou fantazii, jež hraje hlavní roli jak v povídkách a románcích ze současného dětského života, tak i v pohádkách a pověstech. Nejvíce psal Čtvrtek knihy prozaické, ale několikrát i divadelní hry, ať už pro loutky: Král Lávra (1952), Honza, čert a Kašpárek (1956), Budulínek (1957), O Kubovi (1961), Patero pohádek pro závěsné loutky (1962) aj. nebo dětské hry pro herce: Modrý kosatec (1960), Malá zlá kouzelnice (1975), Jak si Rumcajs poslal Cipíska pro pomoc (1978).
Do prvního okruhu patří mimo jiné povídky psané původně pro časo­pisy Doktor Ludva Faust a jiné povídky (1956), prázdninový románek My tři a pes z Pětipes (1958), příběh husitského kluka, který se dostane do dnešní doby Chlapec s prakem (1961), Čáry máry na zdi (1961), Zlaté pero (1962), Kosí strom (1963), psychologická etuda dvou dětských dvojic Zlatá lilie (1964), prázdninový příběh dospívajícího mládí Malá letní romance (1966), povídka s pohádkovými motivy ze současného života tří dětí Duha a jelen Stovka (1966), povídka o dětské partě Dobrodruzi z Devátého náměstí (1968), pohádková příhoda malého chlapce Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka (1976), Lenka a dva kluci (1978), Čtyři Berkeros (1978) atd.
Hlavní a podstatná část Čtvrtkovy literární činnosti náleží pohádkové tvorbě. Pohádky začal psát v prvních krocích své literární kariéry. Kromě již zmíněných (Lev utekl, 1948), Pohádkové příběhy kominíka Valenty (1960), Hodinky s lokomotivou (1965), pohádky o hudebních nástrojích Pohádková muzika (1968), Pohádkový kalendář (1969). Většina těchto knížek se neliší od dobrého průměru české pohádkové produkce padesátých a šedesátých let. Velký význam však měla další spolupráce s televizí; z ní vznikly čtyři cykly vydané knižně: Pohádky ze čtyř studánek (1969), kde jsou pohádky o Makové panence, Křemílkovi a Vochomůrkovi, Cipískovi a Hrompácovi a Tancibůrkovi, a zejména nejpopulárnější posta­va loupežníka Rumcajse z jičínského lesa Řáholce. Vlastní předobraz této loupežnické figurky, jež doslova zlidověla, je starší, objevil se v jedné autorově pohádce z r. 1946. Televizní a výtvarnou podobu s jednoduchý­mi, skoro ornamentálními linkami mu dal Radek Pilař. V knižní podobě se objevila postava sympatického loupežníka brzy po televizním úspěchu v knize Rumcajs (1970) a později spojil autor vyprávění do trilogie Rumcajs,  Manka, Cipísek (1975). K těmto pohádkám se druží ještě některá vyprávění jičínského cyklu:  O Česílkovi, Šejtročkovi  a jednom  známém  loupežníku (1970),  Vodník Česílko (1970), Vodník Čepeček  (1972), Cesty formana Šejtročka (1977), Jak ševci zvedli vojnu  pro červenou sukni (1979). Mnohé figurky tohoto cyklu přecházejí z jedné pohádky a knížky do druhé.
Vedle toho psal ještě další větší i menší knížky: zvířecí pohádku Kočičiny kocourka Damiána (1971), větší kompozici Jak čert hledal díru do pekla (1973), O víle Amálce a žabce Márince (1973), pohádky na motivy lidových písní Císařská vojna se sultánem (1973), Malá zlá kouzelnice a drak (1974), Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky (1974), O makové panence a motýlu Emanuelovi (1976), O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi (1979), Podivuhodné vyprávění bývalého piráta Kolíska (1981) a ještě několik dalších. 
V nejlepších Čtvrtkových pohádkových knížkách vládne úsměv, gro­teskní humor, optimismus a fantazie, jsou blízké pohádkám Čapkovým, Drdovým, Ladovým a starší tradici Erbenově a Kubínově. Vyrůstají z li­dových, folklórních kořenů, lidové motivy a figury dále rozvíjejí a obohacují, stavějí na lidové moudrosti, na lidových představách o dobru, prá­vu, spravedlnosti, chytrosti a šikovnosti. Mají úsporný, plastický jazyk a vynalézavý výraz, který si libuje v lidových a nářečních slovech a úslo­vích, v neobvyklých jménech, v neologismech a cizomluvech. Není divu, že četné pohádky, ale rovněž jiné Čtvrtkovy knížky byly přeloženy do mnoha jazyků.
Vytvořil: Mady
Upravil: Mady
Zdroj: Čeští spisovatelé 20. století, Slovníková příručka

'Životopis autora Čtvrtek Václav'
vyhrajknihu.cz

soutěže o věcné ceny

Hledej


Dnes je 11.03.2010
Před 58 lety se narodil(a) Adams Douglas

Nápověda Kniha návštěv Fórum Kontakt
Help Kniha
návštěv
Fórum Kontakt



Fórum

26.02.2010 19:58:01

"víte, že . . ."
ota61
Chybí vám v domácí knihovně důležitá kniha? Prošli jste knihkupectví i antikvariáty a nenašli?Potom se zkuste podívat u nás! Každý měsíc aktualizujeme nabídky z . Podívejte se co nabízíme a doplňte si přes nás knihovnu!Nákup vyřazeného fondu probíhá formou aukce. Je třeba nabídnout částku, kterou se aukce zúčastníte. O výsledku budete informováni.

09.02.2010 13:12:49

"víte, že . . ."
ota61
Sheila OCHOVÁ
* 12. 3. 1940, Redhill (Velká Británie) 
† 22. 8. 1999, (Něm... class="anchorName" name=... jménem Sheila Miroslava O. V zahraničí užívala křestní jméno Mirka. Narodila se v rodině českých politických emigrantů. Po návratu do Prahy (1945) a otcově smrti (1946) její matka pracovala jako učitelka jazyků. Ochová maturovala na jedenáctileté střední škole (1957) a od 1958 studovala dramaturgii na FAMU. Po absolutoriu (1962) se rozhodla pro svobodné povolání. 1965 pracovala v národním podniku Reklama a poté se stala zástupkyní dramaturga v redakci pro děti v Čs. televizi a 1967 asistentkou na FAMU, 1968 odešla do Švýcarska. 1970 se vrátila zpět do Prahy a znovu pracovala na FAMU, 1971 definitivně emigrovala.

08.02.2010 17:13:26

"víte, že . . ."
ota61
Stanislav Neumann
* 17. 10. 1927, Praha 
† 18. 9. 1970, Praha... překladatel, publicista
 Vnuk básníka Stanislava Kostky Neumanna (1875–1947), syn herce Stanislava Neumanna (1902–1975). Studoval v Praze na Francouzské obecné škole a na Akademickém gymnáziu. Maturoval až 1946, neboť v březnu 1945 byl pro účast na odboji v ilegální skupině Předvoj zatčen a vězněn na Pankráci a v Terezíně; nemocen skvrnitým tyfem byl propuštěn 4. 5. 1945. Bezprostředně po válce se horečně věnoval politické činnosti v KSČ a&nbs... hnutí. 1946 začal studovat na Sorbonně v Paříži, kde se také oženil (jeho první ženou byla Claudia Ancelotová /1925-1997/, pozdější překladatelka české literatury do francouzštiny), ale po dvou semestrech byl odvolán do Prahy a 1947–1948 pracoval v aparátu ÚV SČM (Svaz české mládeže). Ve studiích pokračoval dálkově na FF UK, po šesti semestrech však školu opustil (1951). 1949–1951 působil jako šéfredaktor Státního nakladatelství dětské knihy. Poté absolvoval vojenskou službu (1951–1952) v redakci Čs. vojáka, kde setrval až do 1955 jako voják z povolání (1952 se podruhé oženil s Janou Barešovou /1932-2002/, dcerou Gustava Bareše ). 1955–1958 pracoval opět v aparátu Čs. svazu mládeže, nejdříve jako tajemník MV ČSM v Praze a později jako člen ÚV ČSM. 1958–1963 byl v nakladatelství Mladá fronta vedoucím redaktorem časopisu Práce mladých. (Jako svazácký funkcionář se Neumann zabýval mezinárodním mládežnickým hnutím a hojně cestoval – účastnil se mj. festivalu v Moskvě a na Kubě.) 1963 přešel do diplomatických služeb: nejdříve krátce pracoval na ministerstvu zahraničí a téhož roku byl jmenován druhým tajemníkem velvyslanectví ve Varšavě. 1967 se zde stal prvním tajemníkem, 1969 obviněn z pravicového oportunismu, přeložen zpět do Prahy. Na základě intervence svého otce byl prověřován v rámci kompetence ÚV KSČ s přihlédnutím k rodinné tradici, a tak se mohl udržet ve službách ministerstva zahraničí. V depresi z politické deziluze a z poměrů na ministerstvu i v KSČ podstoupil 1970 psychiatrické léčení a vzápětí spáchal sebevraždu.

Facebook ikonka
Staňte se fanouškem Knihovničky na Facebooku

publikace24.cz

zona24.cz


Copyright © 2010 Knihovnicka.net | Created by puktom
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno
| Zóna24 | Videokatalog firem - Zóna24 | Zóna24média | VyhrajKnihu.cz |
| Mapa stránek | Podpořte nás | Partneři | Publikování | Odkazy | RSS 2.0 |