Nebeský Václav Bolemír - Životopis

Byl český obrozenecký básník. Byl intimním přítelem spisovatelky Boženy Němcové. Pocházel ze smíšené rodiny (matka byla Němka) šafáře na statku Nový Dvůr u Kokořína.
Maturoval na litoměřickém gymnáziu, kde se naučil latinsky a řecky. Poté studoval na pražské univerzitě.
Ve 20 letech přijal vlastenecké jméno Bolemír. Po studiích žil čtyři roky ve Vídni a pak se stal domácím učitelem. V tomto období psal Listy z Vídně, které zasílal do časopisů Květy a Česká včela. Tyto listy jsou označovány za první pokusy o fejetony.
Po návratu do Prahy přijal místo vychovatele v rodině prezidenta Českého muzea. V Praze se prakticky ihned zapojil do českého kulturního života. Stýkal se tehdejšími významnými představiteli české kultury jako byl Boleslav Jablonský, Josef Kajetán Tyl, Karel Jaromír Erben, Karel Havlíček Borovský, Karel Sabina, od roku 1843 byl intimní přítel B. Němcové.
V roce 1848 byl členem Národního výboru, podílel se na přípravě a jednáních Slovanského sjezdu. Jako poslanec říšské rady se zúčastnil vídeňského a kroměřížského sněmování. Názorově stál blízko F. Palackému a K. Havlíčkovi Borovskému. Krátce působil i v redakci v Národních novinách. O událostech r. 1848 napsal v článku Od 11. března do 11. června (ČČM 1848).
V roce 1849 se habilitoval z dějin řecké a české literatury, ale nikdy se nevěnoval přednášení. Po roce 1850 se stal redaktorem Muzejníku, kde působil až do roku 1861. V roce 1851 se stal sekretářem Českého muzea a správcem muzejní pokladny, tuto funkci opustil ze zdravotních důvodů až roku 1874.
Do onemocnění byl činný i v Matici české, Umělecké besedě, Sboru pro postavení Národního divadla.
Václav Bolemír Nebeský zemřel v Praze roku 1882.
Dílo
Ačkoli je v poslední době Nebeského vliv na českou literaturu spíše opomíjen a podceňován, jedná se o jednu z významných postav tohtoto období národního obrození. O jeho zásluhách o rozvoj české literatury se s uznáním vyslovoval např. František Palacký, Pavel Josef Šafařík, v pozdější době pak Vítězslav Hálek, Jan Neruda, Jaroslav Vrchlický či Jakub Arbes.
Nebeského básně jsou spíše filozofickými reflexemi nad životem a jeho smyslem, dějinami a jejich směřováním a přírodním děním. Z těchto básní je patrná orientace na filosofii, ve které spatřoval jednu "z nejpotřebnějších věd", neodmyslitelnou součást národní vzdělanosti: "Zásluhy filozofie jen ten uzná, kdo oceniti chce a umí velké dary národu a lidstvu: vědomí sebe sama, pravdu, právo, mužnou samostatnost a světlo ducha. A to pravá filozofie vždy hájila. " Moderní filozofii mu představovali na prvním místě např. Hegel.
V literatuře ho ovlivnila především starořecká literatura, dále pak díla Goetha, Heina, Byrona a Puškina, z českých autorů ho ovlivnil především Karel Hynek Mácha.
Vlastní práce

Píseň hrobní, jedná se o jeho první publikovanou báseň
Protichůdci (1844), vzniklo v návaznosti na Máchův Máj, Nebeský dává v básnické konfrontaci zvítězit tomu, který v souladu s duchem dějin pomáhá orientovat svět na cestu pokroku.
O literatuře ed. M. Heřman, 1953
Dějiny Musea Království českého, 1868
Odborné studie
Dále napsal několik odborných studií starořecké kultuře, ve které viděl základ veškeré evropské vzdělanosti.

Několik slov o filosofii, ČČM 1846
Příspěvky k historii literatury české, Literatura lidu, Alexandreis česká, Mastičkář, ČČM 1847
Od 11. března do 11. června, ČČM 1848
Stará literatura česká, ČČM 1850
W. Shakespeare, ČČM 1851
Tragické básnictví Řeků, ČČM 1853
O španělských romancích, ČČM 1856
Calderon de la Barca, ČČM 1858
O novořeckém národním básnictví, ČČM 1863

Překlady
Mimo vlastní tvorby se věnoval překladům řeckých a španělských dramat. Významné jsou především jeho překlady Aischyla, Aristofana, z římské literatury přeložil např. Plauta.
 

Aristophanes: Acharnští, 1849 sowie Rytíři, 1850 und Žáby (Die Frösche - Batrachoi), 1870
Aischylos: Prométheus, 1862 sowie Eumenidy, 1862
Novořecké národní písně (Neugriechische Nationallieder), 1864
Kytice ze španělských romancí (Ein Blumenstrauß spanischer Romanzen), 1864 (mit Josef Čejka)
Terentius: Bratří, 1871 (Adelphoe - Die Brüder)
Plautus: Pleníci, 1873.
Básně (Gedichte) 2005. ISBN 80-7106-598-6.
Vytvořil: Tomcek
Upravil: ota61

'Životopis autora Nebeský Václav Bolemír'
Dnes je 28.03.2024
Před 105 lety se narodil(a) Brandel Marc
Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom.cz
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno