Facebook ikonka Staňte se fanouškem Knihovničky na Facebooku
Soutěže Diskuze

Životopis : Saint-Exupéry Antoine de

Citát
„Zemi nedědíme po předcích, nýbrž si ji jen vypůjčujeme od našich dětí. “

Antoine Marie Roger de Saint-Exupéry (29. června 1900 Lyon – pravděpodobně 31. července 1944), byl francouzský spisovatel, letec, často je považován také za filosofa a humanistu. Mezi jeho nejznámější díla patří Země lidí, Citadela nebo Malý princ.
Život a dílo
Hrabě Jean de Saint-Exupéry (1863-1904), byl inspektorem pojišťovny v Lyonu, kde se seznámil s Marií de Fonscolombe (1875 - 1972). Vzali se v roce 1896. Po narození dvou dcer se jim v Lyonu 29. června 1900 narodil syn Antoine. O dva roky později mu přibyl bratříček François. Krátce před narozením své dcery Gabriely Jean de Saint-Exupéry, Antoinův otec, náhle zemřel.
Matka se snažila, aby děti měly šťastné dětství, a proto trávili část roku na zámku u jejích rodičů, část u její pratety na zámku Saint-Maurice-de-Remens. Rozlehlý park zdejšího zámku se vryl všem dětem hluboko do paměti, na šťastné chvíle zde prožité vzpomínal Antoine celý život. Měl velmi rád svou matku, po celý život mu byla útočištěm. V rodině mu říkali „Král Sluníčko“, pro jeho modré oči a blonďaté vlasy.
Antoine chodil spolu se svým bratrem do jezuitské koleje. Již v dětství psal Antoine básně a zabýval se i „vynalézáním“ a obdivoval létající piloty. S úderem válečného roku 1914 se paní de Saint-Exupéry stala ošetřovatelkou v Amberieu. V roce 1916 studovali oba synové na koleji ve Fribourgu ve Švýcarsku. Antoine zde složil maturitu.
V Paříži se Saint-Exupéry připravoval na složení zkoušek na námořní akademii. Nicméně u zkoušek neuspěl, a tak se bez velkého zájmu zapsal na architekturu. Rád a bouřlivě diskutoval v kavárnách o literatuře již dříve, nyní však, díky své příbuzné, přišel do kontaktu se spisovatelskou komunitou. Seznámil se také s Louisou Vilmorinovou a zasnoubili se.

Pilot a spisovatel
Vojenskou službu nastoupil Antoine roku 1921, na vlastní žádost byl přidělen k letectvu. Přes tehdejší nebezpečnost letectví usiloval o výcvik na pilota. Získal diplom civilního i vojenského pilota, avšak krátce na to byl roku 1923 těžce zraněn při nehodě. Louisa a její rodina si nepřáli, aby se poté k létání vrátil, došlo tak k jejich rozchodu. Nějaký čas se živil jako obchodní zástupce automobilové firmy Sauer, v roce 1926 úspěšně debutuje svou povídkou Letec.
Ve stejném roce nastoupil k letecké společnosti v Toulouse. Přestože musel začínat jako dělník na lince, měl svou práci rád a později se prý ke svým zkušenostem vracel. Na podzim roku 1927 byl jmenován velitelem stanice Juba na západním pobřeží Afriky. Svou velkorysou povahou dokázal zlepšit místní napjaté vztahy se Španěli. Třináct měsíců, které zde prožil, zužitkoval ve své knize Kurýr na jih (také Pošta na jih, pojmenovaná podle nápisu na pytlích s poštou), která vyšla v roce 1929.
Kariéra se nezastavila a Exupéry byl vyslán do Buenos Aires. Zkušenosti při hledání kamaráda H. Guillaumeta, který se ztratil při přeletu And, vedly později k napsání knihy Země lidí.
Rok 1931 byl pro tohoto spisovatele významný v mnoha ohledech. Na jaře se oženil s Consuelou Suncin de Sandoval, kterou poznal koncem předchozího roku. Vyšla jeho kniha Noční let, vyzdvihující sílu lidského ducha. A Saint-Exupéry byl téhož roku jmenován Rytířem Čestné legie.
Po svém návratu do Francie, kde se stal oblíbeným a uznávaným členem literárních kruhů, čelil často finančním problémům. Přivydělával si i reportážemi, např. o své cestě do Moskvy. Roku 1936 byl vyslán jako reportér do Španělska, kde tehdy již zuřila občanská válka. S přítelem Prévotem se pokusili o dálkový let New York – Ohňová země, ale v Guatemale došlo k havárii a Exupéry utrpěl četné zlomeniny. Během rekonvalescence pracoval na své knize Země lidí (získal Velkou literární cenu Francouzské akademie).
Se začátkem druhé světové války nastoupil kapitán Saint-Exupéry na letišti v Toulouse. Přestože byl lékaři prohlášen za neschopného válečných letů, usiloval, aby se mohl aktivně zapojit, což si nakonec prosadil. Podle svědků z jeho jednotky (letka 2/33) byl jeden z nejodvážnějších, bojoval s velkým nasazením a bez ohledu na riziko. Z jeho dopisů je však patrné, jak těžce nesl svou „slávu“, zde, mezi svými přáteli, jejichž hrdinství letců oslavoval ve svých knihách, a kteří jej paradoxně považovali za zrádce ideálů. A to především po vydání knihy Válečný pilot roku 1942, která měla (hlavně v anglickém vydání) fenomenální úspěch. Francouzi mu také zazlívali, že nesouhlasil s de Gaullem, a svým rozhlasovým projevem „Francie především“ si proti sobě poštval většinu Francouzů v emigraci.
V roce 1943 vyšel Dopis rukojmímu, kde vyjadřuje Antoine svou víru v duchovní hodnoty lidstva, odsuzuje předsudky a proti rasismu staví úctu k člověku. V tomto roce vyšla rovněž úžasná filosofická pohádka Malý princ, kniha věnována jeho manželce (podobenství o vztahu).
Přestože již překročil třiačtyřicetiletou věkovou hranici válečného pilota, získal povolení létat na novém typu letadla Lockheed F-5 (průzkumná verze dvoumotorové stíhačky P-38 Lightning). Po dvou průzkumných letech ale dostal kvůli nehodě zákaz dalších letů, odjel tedy do Alžíru, kde chtěl dokončit Citadelu, knihu, která měla tvořit jakýsi souhrn jeho morálních a filosofických zásad.

Poslední let
Od amerického generála dostal spisovatel povolení účastnit se pěti dalších akcí (měl problémy s francouzským vedením). Svůj limit však Exupéry vysoce překročil, a to až na devět letů. 31. července 1944 vzlétl z Korsiky k letu nad Francií, ze kterého se již nevrátil. Desítky let se vedly diskuze, jak vlastně Exupéry zemřel. V roce 2000 byly trosky spisovatelova letadla nalezeny v moři poblíž francouzského Marseille. Bývalý stíhač německé luftwaffe Horst Rippert ve francouzské knize autorů J. Pradela a L. Vanrella z roku 2008 tvrdí, že Saint-Exupéryho sestřelil právě on. [1] [2]. Historikovi Lino von Gartzenovi, který pátral po okolnostech smrti Exupéryho a Ripperta objevil, řekl: "Můžete teď přestat pátrat, já jsem sestřelil Exupéryho. "[1] "Kdybych věděl, že uvnitř sedí jeden z mých nejoblíbenějších autorů, nikdy bych nestřílel, " dodal.
Ve skutečnosti Rippertovo tvrzení není podloženo dobovými dokumenty. Německé záznamy o nárokovaných sestřelech v prostoru Francie jsou kompletně dostupné. Spojenecké záznamy odposlechů německého rádiového provozu dokládají, že během letecké činnosti obou válčících stran nad jižní Francií k žádnému boji nedošlo.

Díla:

Letec (L'Aviateur, 1928)
Kurýr na jih (Courrier Sud, 1929)
Noční let (Vol de nuit, 1931)
Země lidí (Terre des hommes, 1939)
Válečný pilot (Pilot de guerre, 1942)
Malý princ (Le Petit Prince, 1943) - Příběh pilota, který havaroval s letadlem na Sahaře a setkal se s malým princem z neznámé planety. Nádherné a trochu smutné vyprávění o cestě za moudrostí. A také za poznáním, že dospělí toho o světě vědí jen zoufale málo a jediné, co má smysl, je poslouchat vlastní srdce.
Dopis rukojmímu (Lettre á un otage, 1944)
Citadela (Citadelle, 1948) - nedokončeno

dále:

Moje planeta
Let do Arrasu
Vytvořil: janajau
Upravil: janajau, Tomcek
Zdroj: wikipedie

'Životopis autora Saint-Exupéry Antoine de'


Hledej


Dnes je 20.11.2017
Den 39. výročí úmrtí Spáčil Jindřich

Nápověda Kniha návštěv Fórum Kontakt
Help Kniha
návštěv
Fórum Kontakt



Fórum

28.02.2016 22:00:51

"Volný čas..."
Irous
Přečíst tento příspěvek na fóru...

04.03.2015 21:21:53

"Volný čas..."
Libor82
Přečíst tento příspěvek na fóru...

21.11.2014 17:14:38

"Volný čas..."
juliajuli09
Přečíst tento příspěvek na fóru...

Facebook ikonka
Staňte se fanouškem



Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno
Odkazy: | Zóna24 | Videokatalog firem - Zóna24 | Zóna24média | VyhrajKnihu.cz |
| Mapa stránek | Podpořte nás | Partneři | Publikování | Odkazy | Kontakt | RSS 2.0 |