Den 31. výročí úmrtí Cvejn Karel
Soutěže Diskuze

Obsah: Poledne, 22.století

V době, kdy Strugačtí publikuji svůj první román z „bykovského“ cyklu (1959), počínají si v rámci své povídkové tvorby budovat základy pro popis další etapy expanze lidstva do vesmíru.
Tento jejich koncept došel naplnění v roce 1961, kdy časopisecky vychází povídkový cyklus Poldeň, XXII vek, který v roce 1962 v částečně jiném a upraveném složení publikují i knižně pod názvem Vozvraščenije (Poldeň, 22-j vek). Následně se tento cyklus dočkal dalších (byť někdy pozměněných a upravených) vydání v letech 1963, 1967, 1975, a 1992. Český čtenář má k dispozici kompletní vydání z roku 1975, které pod názvem Poledne, XXII. století vydalo nakladatelství Práce v roce 1980.
Nutno předeslat, že tento povídkový cyklus z hlediska čtivosti zdaleka nedosahuje úrovně „bykovské“ série. Do popředí zde vystupuje popisný charakter, kdy autoři zobrazují především úspěchy, jichž lidstvo (rozuměj Sovětský svaz) dosáhlo v další etapě svého vývoje. Zřejmě programově absentují na prvek dobrodružnosti, a protože cyklus je tvořen krátkými povídkami, ani psychologie hlavních hrdinů není přesvědčivě zobrazena.
České vydání z roku 1980 je tvořeno 19 povídkami jen volně na sebe navazujícími: „Noc na Marsu“ (Noč na Marse); „Téměř ti samí“ (Počti takije že); „Dědové“ (Perestarok); „Spiklenci“ (Zloumyšlenniki); „Zpravodajství“ (Chronika); „Dva z Tajmyru“ (Dvoje s Tajmyra); „Plynoucí cesty“ (Samodvižuščijesja dorogi); „Návrat“ (Vozvraščenije); „Trápení“ (Tomlenije ducha); „Výsadkáři“ (Desantniki); „Hloubkový průzkum“ (Glubokij poisk); „Záhada zadní nohy“ (Zagadka zadnej nogi); „Svíčky před pultem“ (Sveči pered pultom); „Přírodověda ve světě duchů“ (Jestestvoznanije v mire duchov); „O poutnících a cestovatelích“ (O stranstvujuščich i putešestvujuščich); „Dokonalá planeta“ (Blagoustrojennaja planeta); „Porážka“ (Poraženije); „Setkání“ (Svidanije); a „Jací budete“ (Kakimi vy budete).
Z krátkých prací do cyklu dále patří povídky Izvestnyje ljudi (česky nevyšlo); Skatert – samobranka (česky nevyšlo); Pacienty doktora Protosa (česky nevyšlo); Ljudi, ljudi… (česky nevyšlo); Mobi Dik (česky nevyšlo); Ispytanije SKIBR (česky nevyšlo); a Častnyje predpoloženija (česky jako „Dílčí předpoklady“, in ant. Třetí povídky z vesmíru, Svět sovětů 1963).
Děj (lze-li o něm hovořit) je následující.
V roce 2017 odlétá ze Země raketoplán Tajmyr, když cílem jeho letu je experimentálně zkoumat možnosti dosažení rychlostí blízkých rychlosti světla. V jeho posádce jsou mimo jiné velitel Sergej Ivanovič Kondratěv a lékař Jevgenij Markovič Slavin. 342. den palubního času je s Tajmyrem ztraceno spojení – při dosažení rychlosti blízké rychlosti světla vlivem zhroucení časoprostoru se Tajmyr přesunul o sto let dopředu, takže na Zemi přistál v roce 2119, když na jeho palubě zůstali pouze Kondratěv a Slavin (tito v ději představují sto let starou generaci dobyvatelů vesmíru).
Souběžně sledujeme osudy Gennadije Komova, Paula Gnědycha, Alexandra Kostalina a Michaila Sidorova, čtyř žáků Aňudinské školy (tito v ději představují mladou generaci počátku 22. století).
A konečně souběžně sledujeme osudy výsadkářů (kosmonautů provádějících první průzkum dobývaných planet) Leonida Gorbovského, Marka Walkensteina a Percy Dixona (představují v ději vyzrálou a produktivní generaci počátku 22. století).
Osudy jednotlivých aktérů se navzájem proplétají. Jak shora uvedeno, autoři absentují téměř úplně na prvek dobrodružnosti (ač některé epizody přímo vybízejí k dramatickému popisu – kupříkladu přistání na planetě Vladislava nebo časový skok raketoplánu Tajmyr), a tak je děj v podstatě tvořen popisem úspěchů lidstva.
Navštěvujeme vodní farmy na pěstování planktonu a velryb, sledujeme boj s krakaticí, ve středisku australské kybernetiky budeme svědky neúspěšného pokusu či se zúčastníme přepisu obsahu mozku do krystalické biohmoty.
Pozadí jednotlivých epizod je takové, že na počátku 22. století již lidstvo běžně zkoumá planety ve vzdálenosti 20 parseků, objevuje a zkoumá artefakty umělého původu (na Marsu nalézá podzemní městečko a zjišťuje, že oba měsíce jsou umělého původu; totéž nachází i na planetě zvané Vladislava), inteligentní život však prozatím objeven nebyl.
Celá kniha mi svým zaměřením na popis a absencí dobrodružství silně připomínala první část románu Františka Běhounka Akce L (SNDK 1956), silněji mě zaujala pouze zmínka o umělém původu Marsových měsíců (v 60. letech byla tato teorie velice populární a podrobně se jí zabýval Ludvík Souček ve svém díle Velké otazníky (SNDK 1967).
Vytvořil: ota61
Zdroj: www.scifiworld.cz


Hledej


Dnes je 16.12.2017
Před 242 lety se narodil(a) Austenová Jane

Nápověda Kniha návštěv Fórum Kontakt
Help Kniha
návštěv
Fórum Kontakt



Fórum

28.02.2016 22:00:51

"Volný čas..."
Irous
Přečíst tento příspěvek na fóru...

04.03.2015 21:21:53

"Volný čas..."
Libor82
Přečíst tento příspěvek na fóru...

21.11.2014 17:14:38

"Volný čas..."
juliajuli09
Přečíst tento příspěvek na fóru...

Facebook ikonka
Staňte se fanouškem



Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno
Odkazy: | Zóna24 | Videokatalog firem - Zóna24 | Zóna24média | VyhrajKnihu.cz |
| Mapa stránek | Podpořte nás | Partneři | Publikování | Odkazy | Kontakt | RSS 2.0 |