• Obsah díla
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)
• Úryvky (0)

Obsah: Ohlas písní ruských

Za obrozenské nesvobody sílilo vlastence vědomí příbuz­nosti Slovanů. Upínali naděje k Rusku, které dokázalo po­razit Napoleona i Turky na Balkáně. Z nadšení vytryskla v několika týdnech sbírka jako skrytý dík.
Proto mnohé z 26 básní oslavily udatnost ruských bo­jovníků v minulosti dávné i nedávné. Nejaktuálnější, Ru­sové na Dunaji r. 1829, neprošla zprvu cenzurou. Jako hold ale vyznívají i písně Veliká panychida, Smrt Alexandra, Vězeň, Rozmluva noční... Básník vidí v soudobých činech pokračování hrdinské tradice ruských starobylých zpěvů - bylin. Už první báseň věnoval slavnému Iljovi Muromcovi. Bohatýr mstí smrt „dobrého mládce", kterého zá­keřně ubili tři „zbojci", tři „sobaky tatarské". Osobité atmosféry bylin se autor dobírá užitím jejich básnických prostředků. Zpestřuje verš ruskými slovy, obraty, ale i bás­nickými „ozdobami“ u nás neběžnými.
Patří k nim zejména nadsázka, hyperbola. Je častá i v hrdinských eposech jiných národů, např. u Homéra, ale ruská nadsázka je zvlášť silná. V původní bylině Muromec „prvním skokem na patnáct verst doskočil, druhým skokem doskočil - studnu vyhloubil". (Versta = 1 066 m). Čelakovský je umírněnější: „On prvním skokem - do půl pole, on druhým skokem - do Tatařína, on třetím skokem - Tataru přes hlavu." S náměty nakládá tvořivě, jeho bo­hatýr Čurila Plenkovič má jiné rysy i činy než jeho pra­vzor, statečného Ilju Volžanína dokonce byliny neznají, ale má rysy jejich hrdinů.
Čelakovský zdůrazňuje epický ráz ruské lidové písně. Zařadil však i lyriku - milostnou, rodinnou, náladové ruské dumky: Romantická láska, Dovtipný milý, Dvě slo­víčka, Odšedivělý, Udobření, Svatební... Dýchá z nich láska ke vzdálené milé, k matičce, k domovině, verš má naivitu lidových předloh, osvěžuje ho dialog. Rým jako v ruských zpěvech častěji chybí nebo se blíží asonanci. Básnických rusismů znal básník řadu. Např. přirovnání zá­porem: „Nepokryla se podzimním listím dolina, dolinečka, a posunula se ruským vojskem krajina krajinečka." (Srov­nejme z bylin: „Nesklání se to k zemi sirý dub - to syn se prostírá před svým tatíčkem." Častá je anafora - opa­kování slov na začátku veršů, též opakování předložek: „Oj za horami, za vysokými, za těmi lesy, za hustými..." Ná­padná je i záliba v ustálených zdobných přívlastcích: bujný kůň, kalená střela, jasné slunéčko Vladimír...