• Obsah díla
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)
• Úryvky (0)

Obsah: Paní komisarka, Osmačtyřicátníci, Lůsy

Románová trilogie, která měla být součástí širšího cyklu, podává obraz chodského venkova před rokem 1848 a v bouřlivém období tohoto revolučního roku.
První díl, Paní komisarka, je věnován dvěma postavám, Boženě Němcové a klenečskému faráři Fastrovi. Vlastenecký kněz, který učil venkovské chlapce štěpovat stromy, zakládat a pěstovat zahrady, hrát divadlo, česky recitovat a zpívat, je znepokojen sporem o části bývalého královského, nyní obecního lesa, zvané lůsy, vedeným mezi klenečskými sedláky a chalupníky. Snaží se, aby nedošlo k rozporu mezi českými obyvateli, neboť do pře zasahovali i přistěhovalí Němci, Výsledek knězova úsilí je však malý, protože ekonomické zájmy jsou silnější než národnostní cítění. Kněz je touto situaci zklamán, posiluje ho však podpora Boženy Němcové, která žije v Domažlicích, kde je její manžel finančním dozorcem. Páter Faster na oplátku podněcuje Němcovou k tomu, aby se věnovala české literární činnosti. Hospodářské a vlastenecké působení Fastrovo v Klenčí přeruší jeho přeložení na jinou farnost. Při odchodu pozná, jak ho lidé měli rádi.
Druhý díl, Osmačtyřicátníci, líčí spor sedláků a chalupníků o lůsy. Chalupníci se spojili s německými řemeslníky a dopomohli tak k tomu, že správa městečka se dostala do rukou německých přistěhovalců. Ti dali zničit úřední zápisy o lůsech a vrchnost rozhodla v neprospěch sedláků, kteří se ovšem proti tomuto rozhodnutí odvolali. Němci dali povolat selské syny na vojnu. Chlapci však na čas utekli do Bavor a vstoupili tam jako čeledínové k místním sedlákům do služby. Po odchodu vojska z Klenci se vrátili domů.
Spor mezi sedláky a chalupníky pokračuje a dotýká se i obsazení místa faráře. Krajský úřad z podnětu Němců, kteří obvinili sedláky z buřičského jednáni, povolal do Klenci maďarské husary a ubytoval je v selských a chalupnických staveních. Majitel panství však záhy zařídil, aby vojáci ves opustili a hlídali lesy, aby v nich před rozhodnutím sporu o lůsy nikdo nekácel.
V třetím dílu trilogie, Lůsy, spor o lůsy vrcholí. Krajský komisař zjistil, že zápisy o nich jsou z úředních knih vytrhány. Písař Bílek, který sloužil Němcům, však zachoval nejdůležitější zápis a předal jej sedláku Královi. Sedláci díky tomu spor vyhráli. Němci se jim chtěli pomstít a najali tesaře Hrušku, aby vypustil selské rybníky. Král však tento záměr zjistil a překazil jej.
Němci se odvolali proti rozhodnutí o lůsech ke guberniálnímu úřadu. Věci se však ujal kaplan Fastr, na jehož zásah bylo právu učiněno zadost a sedláci spor o lůsy definitivně vyhráli. Přispěla k tomu i atmosféra revolučního roku 1848 a obava z toho, aby si lidé svá práva násilím nevymítili.
Trilogie, která má kronikářský ráz, obsahuje zevrubná přírodní líčení a popisy chodského folklóru, zejména zvyků a obřadů v jednotlivých ročních obdobích a svátcích.