Úryvky z knihy

Večer
Semkla ruce pod svým tmavým šálem
"od čeho si dneska pobledlá?"
Od toho, že duši trpkým žalem
zaplnila jsem mu docela.
***
Po celou noc jsem nespala,
je pozdě prosit o sen...
Bolestně ze sna vyvstala
běl zacloněných záclon.
Vítej!
Bílé hejno
My se nemusíme loučit,
blízko sebe jdeme kdovíkam.
Setmělo se den už končí,
zamlklý jsi, já nic neříkám.

Do kostela spolu jdeme,
jsou tam svatby, křtiny, zádušní...
Při odchodu nevzhlédneme...
Proč my dva jsme odlišní?

Nebo u hřbitovní branky
sedneme si na ulehlý sníh .
Ty mi hůlkou kreslíš zámky,
říkáš, stále spolu budem v nich.

 
Místo věnování (Půlnoční verše)
Po vlnách bloudím, vcházím do lesů,
po čistém porcelánu stín můj běží.
Odluku jistě, nějak unesu,
setkání s tebou jenom stěží.
Bílé hejno - Kyjev
Stojí velká hvězda bdící
uprostřed dvou pňů.
Tichá, klidná, slibující
vyplnění snů.
Rozsudek - Rekviem
Pod kamenným slovem sténá
stále ještě živá duše má.
Nevadí jsem připravena,
nějak se s tím vyrovnám.

Po celý den budu mít, co dělat:
Musím paměť zela zahubit,
přimět duši, aby zkameněla,
musím znovu naučit se žít.

(cesky-jazyk.cz)