Obsah Recenze
O mašinkách - Pohádky na kolejích
Autor: Jiří Kahoun
Recenze knihy
Nakl. údaje: Albatros 2007, dotisk 2008
ISSBN 978-80-00-01917-8
Z obálky:
Mašinky a vlaky, semafory taky, výpravčí i závory, taky myšky na poli…Nevěříte? Tak se rychle přesvědčte! Naše knížka je plná vláčků – od nejstarších po Pendolino, ale v příbězích nechybí ani děti, trpaslíčci a zvířátka. A všechno se vesele točí kolem kolejí….
Recenze:
O vlacích se píše spousta knih. Většinou jsou plné humoru nebo záhad. Ovšem najít v nabídce nakladatelství knihu plnou pohádek s tématem mašinek, které děti zajímají pro jejich obrovitost a sílu, najdeme velmi málo. Jiří Kahoun navázal na klasické Pohádky o mašinkách P. Naumanna a sepsal opravdu skvělou knížku určenou dětem od 5ti let. Je plná krátkých a humorných příběhů, samozřejmě s dobrým a poučným koncem. Navíc se v nich objevují zvířátka, které mají děti rády pro jejich přirozenost a hravost anebo trpaslíci, které jim zase připomínají maňásky. Autor je v příbězích i velmi konkrétní, již na začátku každé pohádky se dozvíme, o jaký vlak se jedná, z jakého města a kam jede, jakou krajinou….
Ukázka z knihy – pohádka Křivoklátský expres
Jarním sobotním ránem uháněl z Prahy – Braníka veselý vlak. Modrá parní mašinka s dlouhou řadou historických zelených vozů. Mašinka 498. 022 Albatros, naleštěná jako nové modré střevíčky. Vesele si pobafávala a měla radost, že šedesátileté babce dávají všude přednost. Každé nádraží profrčela jako mezinárodní rychlík. Také výletníkům se líbila rychlá jízda starým vlakem. Kromě zastávky na přepnutí lokomotivy v Berouně nebudou nikde čekat a pojedou až na Křivoklát. Protože expres je spěšný vlak a žádný courák.
Osobně na mě příběhy působí tak, jako by je vyprávěl sám výpravčí nebo strojvůdce. Rozhodně tedy nejde o nějaký teoretický výklad, z textů je naprosto zřejmé, že autor ví přesně, o čem vypráví. Zda je či byl Jiří Kahoun opravdu průvodčím, výpravčím nebo jen nadšeným cestovatelem nevím, nicméně to není při čtení těchto pohádek nutné. Chvílemi se budete vracet do dětství, když jste třeba sami cestovali vlakem na venkov za babičkou a sledovali jste krajinu ubíhající kolem vás a vše bude až moc věrohodné, jako kdyby se časy vrátili zpátky.
Jak jsem se zmínila, příběhy jsou také poučné, což považuji za velmi přínosné, zvláště pokud se jedná o knihy pro děti. Je potřeba nejen šťastný konec, dítě by se mělo příběhem poučit, vzít si z něj nějaké ponaučení či řešení. A to zde najdeme. Rovněž se dozví i některé specifické pojmy používané pouze ve vlakové dopravě, mnohdy již zapomenuté názvy, jako jsou glajzy, šíny apod.
Nesmíme zapomenout ani na to, že děti milují písničky, a je jim úplně jedno, zda jsme budoucími zpěváky, nebo jsme odsouzeni zpívat pouze v koupelně. Většina pohádek je doplněna písničkami, které si zpívají buď samotné vláčky, nebo postavy příběhů. Najdeme tu ale i básničky nebo krátké říkanky.
Ovšem ne všechny pohádky jsou opravdu povedené, musím zmínit hlavně tu poslední o Pendolinu, která se autorovi příliš nepovedla a náleží k těm slabším.
Ovšem na druhou stranu v jeho příbězích dominuje hravost, hra se slovíčky a ukázkové vystižení třeba zvuků mašinek.
Ukázka z knihy – pohádka „Ludvíček“
Za chvíli slyšel oddechování:
„Uf uf uf! Uf uf uf! “ Pak se objevil bafající komín a za ním celá parní mašinka Ludvík. Táhla několik otevřených vozů naložených dřevem, jela pomaloučku a oddechovala:
„Sot-va le-zu! Sot-va le-zu! Sot-va le-zu! Se-no ve-zu! Se-no ve-zu! Se-no ve-zu!
„Ahoj Ludvíčku! “ křičel zajíček. „Co vezeš? “
„Se-no ve-zu! Se-no ve-zu! Se-no ve-zu!
Pohádky dítě nepochybně ukolébají, určitě bych je zařadila k těm, které čteme dětem na dobrou noc. A to i z hlediska toho, že se jedná o krátké příběhy, vhodné právě pro tyto příjemné chvilky. Nenáročné, barvitě popsané, beze strachu, který by na dítě působil a bez problémů doprovázejících dnešní svět vlakové dopravy.
V knize jsem nepostrádala ve své podstatě nic. Nechybí spousta krásných obrázků vytvořených Jiřím Fixlem, které nádherně dobarvují atmosféru pohádek a proto jsou možná i vhodné pro děti o něco mladší, než je doporučováno. Na podkladě těchto ilustrací mohou rodiče již těm nejmenším dětem převyprávět celou pohádku velmi jednoduše.
Knížku mohu doporučit všem rodičům, kteří pro své dítě hledají zajímavé pohádky, u kterých se jejich potomci nebudou nudit a ze kterých si i něco málo odnesou a především – ke kterým se budou rádi vracet.
O autorovi:
Spisovatel Jiří Kahoun se narodil 12. března 1942 v Praze, ale natrvalo se zabydlel v Berouně. Prošel řadou zaměstnání, ale jeho největší vášní byla literatura. Psaním se zabývá skoro dvacet let a stejný počet je i jeho knih. Velmi dlouhou dobu spolupracoval s dětským časopisem Sluníčko. Mezi jeho nejznámější knihy patří Příhody včelích medvídků nebo Moucha roku určená pro starší čtenáře.
Iveta Pešková
Vytvořil: Viki