http://www.knihovnicka.net/ http://www.knihovnicka.net/data/obr/logo_small.jpg 88 31 http://www.knihovnicka.net/kniha Komentáře ke knihám na serveru knihovnicka.NET cs 11.03.2010 12:04:52 11.03.2010 12:04:52 http://www.knihovnicka.net/rss/ http://www.knihovnicka.net/kniha/7583-kmotra-deti-jsou-bajecne-kdyz-nejsou-vase----adamsova-carrie/komentare Tahle knížka, na první pohled vypadající jako něco z červené knihovny, mě příjemně překvapila. Přečetla jsem jedním dechem. 2009-04-01 http://www.knihovnicka.net/kniha/14060-vecne-zelene-nadeje-zentrich-josef-a/komentare Tato kniha - ještě s Jonášovou Křížovkou života - patřila k prvním, které jsem přečetl při svém hledání odpovědí na otázky: Co je to alternativní medicína a proč je to vůbec alternativní medicína . . . dobře jsem si tenkrát vybral . . . 2009-07-12 http://www.knihovnicka.net/kniha/10169-v-srdci-zeme-coetzee-john-maxwell/komentare Obtížné čtení ála Jelineková, velmi sugestivní, občas až odporné (fekálie, masařky ve vedru atd). Přesto je literární úroveň vysoká. Přečtu si i další jeho knížky. 2009-04-06 http://www.knihovnicka.net/kniha/39694-srdce-temnoty-conrad-joseph/komentare \"Film: Toto téma už volně zpracoval v roce 1979 režisér F. F. Coppola ve svém slavném filmu Apokalypsa (Apocalypse Now), Conradova televizní verze se však daleko víc přibližuje knižní předloze. Heart of Darkness (1993) John Malkovich byl za vedlejší roli nominován na Zlatý globus.\" Zdroj: citarny.cz 2010-03-09 http://www.knihovnicka.net/kniha/39706-srdce-temnoty-na-pokraji-sil-conrad-joseph/komentare Joseph Conrad: \"Srdce temnoty\" \"Četl jsem Conradovo Srdce temnoty ve vydání z roku 1980 – a je to vskutku pozoruhodná edice. Z nějakého nejasného důvodu vydalo nakladatelství Vyšehrad v jedné knize knihy dvě, aniž by to jakkoli dalo najevo. Obálka, hřbet, titul i patitul hovoří pouze a výlučně o Srdci temnoty… Jaké však překvapení pro znalce, když na str. 97 náhle padne na začátek novely Na pokraji sil. Možná šlo o nějaký disidentský čin, jehož podstata mi však s ohledem na povahu textu zmíněné novely dokonale unikla. Ale to jenom na okraj. Stejně chci mluvit o Srdci temnoty, o kterém se na Wikipedii dočtete, že „patří k mezníkům ve vývoji světové prózy“. Stejný učebnicový text ještě dodává, že jde o „symbolicky pojatou cestou do nitra temných zlých sil, které se zmocňují člověka vyvázaného ze světa západní civilizace“. Sou to hrozný plky! Nemám úplně dokonalý přehled, jak vypadala světová literatura v roce 1902, kdy Srdce temnoty vyšlo, abych posoudil tu mezníkovitost, ale pokud jde o symboliku, tak tady už bych se odvážil spolehnout na vlastní čtenářskou zkušenost. Ta svědčí jasně o tom, že Conrad píše moc hezky a evidentně o věcech, které dobře zná. Jelikož jsem se kdysi taky plavil po jedné africké řece kamsi do „srdce temnoty“, užil jsem si téměř nekonečných popisů říčních břehů a vůbec „klimatu“ dobrodružství. Ta plavba je skvělá! Ale kdo je onen záhadný Kurtz, který je jat „temnými zlými silami“… to se člověk nedozví jinak než z druhé ruky, tedy z komentářů autora převlečeného za různé postavy. A ty postavy jen pořád dokola přesvědčují (jak čtenáře, tak sebe navzájem), že Kurtz je „pozoruhodný člověk, který zaprodal svou duši“ – víc nic. Pokud jste typ, na kterého zabírá stále dokola omílaná reklama na prací prášek, tak se nakonec asi necháte ukecat. Pokud jste čtenář, který si chce udělat vlastní úsudek o tom, co je tahle klíčová postava vlastně zač, spláčete nad výdělkem. Není z čeho a kde brát. Je to podezřelé, a člověk nemůže než podezírat autora, že šlo o záměr. Jenže o jaký?! To jediné, co mě nad panem Kurtzem, a zejména nad faktickým hrdinou novely, vyprávěčem Marlowem, napadalo: že s ohledem na datum (přelom 19. a 20. století), kdy text vznikal, poměrně odvážně naznačují, že ona „temnota“ je možná jasem a že srdce Afriky s jejími „podlidmi“ má pro leckoho víc přitažlivosti než protestantská upjatost zvoucí sama sebe výkvětem civilizace.\" Zdroj: http://www.martinreiner.cz/139-mr-cte-za-vas/ 2010-03-09 http://www.knihovnicka.net/kniha/11997-norske-drevo-murakami-haruki/komentare Na tuhle úspěšnou knihu jsem byla zvědavá, ale bohužel žádný velký čtenářský zážitek mi nepřinesla. Hodnotím proto jen jako průměrné. 2009-05-30 http://www.knihovnicka.net/kniha/8736-tichy-spolecnik-branald-adolf/komentare (Branald o Hrabalovi) Vtrhl do ušlechtilého socrealistického světa jako barbar. Lidé ho ale vítali, protože hovořil jazykem jim sympatickým a viděl totéž, co viděli oni. Kritiky přivedl do rozpaků silnou dávkou imaginace a bezbřehou nekázní co do formy vyprávění. Neboť v tom jediném se všichni shodli, tedy i ti, kteří mu předhazovali surrealismus, s těmi, kteří v něm viděli moderního Haška. Pár nejjasnozřivějších cítilo dokonce tajemné příbuzenství Moravana s Pražákem Kafkou. Vysvětlil jim to sám v Skřivánkovu nástupci, v knížce příhodně zvané Pábitelé.: - - Pábitel je nástrojem jazyka, který obohacuje sebe sama o všecky něžnosti a finty, o něž má zájem jazykověda. Pábitel podává informace o případech, jejichž význam je zveličen, přesunut, zpřeházen, protože pábitel cedí skutečnost přes diamantové očko inspirace. Pábitelé jsou lidé pábící, kdo pábí, je pábitel a jeho způsob je pábení. - - - Takto jednoduše, ale výstižně byl na záložce knihy Pábitelé (MF,1964) definován a vysvětlen literární směr, který z valné části zachránil tradiční slušnou pověst české literatury v dobách socialistického realismu. Směr, jehož význam, dokonce i slávu napověděl sám Jaroslav Vrchlický. 2009-04-04 http://www.knihovnicka.net/kniha/6184-vazna-chyba-marshova-ngaio/komentare Skvělé čtení, napětí, humor, výborný překlad. Doporučuji. 2009-03-28 http://www.knihovnicka.net/kniha/36310-blazni-z-velepes-cechura-rudolf/komentare Příjemné odpočinkové čtení. 2010-02-05 http://www.knihovnicka.net/kniha/25550-modry-vecer-achmatova-anna-andrejevna/komentare \"Ze všech muk opuštěnosti si oblíbila zejména muka beznadějné lásky. Miluji, ale já nejsem milován - to je její oblíbené téma. V této oblasti se jí nikdo nevyrovnal. Byla nadána obrovským talentem - cítila se zhrzenou, nemilovanou, nežádoucí, zavrženou. Mluvíc jménem nemilovaných, vytvořila si celý zástup trpících, zčernalých vinou nesdílné lásky, smrtelně tesknících, kteří se \"toulají jako zatracenci\", churavějí hořem, věší se, vrhají se do vody. Někdy proklínají milované jako své nepřátele a trýznitele.\" (Doslov Korněj Čukovskij) 2009-11-14 http://www.knihovnicka.net/kniha/24086-pohlazeni-pro-dusi-ferrero-bruno/komentare Krátké příběhy které umí potěšit,povzbudit a opravdu pohladit po duši. 2009-11-02 http://www.knihovnicka.net/kniha/39111-tri-holcicky-na-rimse-brezinova-tatana/komentare \"Dvacet let jsem psychologicky vyšetřoval děti v dětských domovech všech typů a měl jsem příležitost seznámit se s obecnou problematikou dětí vyrůstajících mimo rodinu i s osudy jednotlivých dětí. Práce Taťany Březinové do těchto poznatků a zkušeností dobře zapadá – prozrazuje její znalost a zkušenost (zřejmě důvěrnou) s prostředím, z něhož čerpá náměty. Každý příběh je z jiné oblasti dané problematiky, ale společná jim je snaha autorky o postihnutí hlubších podkladů \"zvláštností\" těchto dětí. Příběhy jsou nepochybně autentické ( i když se v některých patrně spojuje více osudů) a jsou nahlíženy vskutku z hloubi. Podle mého soudu je to výborná literární práce o psychické deprivaci.\" - z posudku prof. Zdeňka Matějčka ke knize 2010-03-03 http://www.knihovnicka.net/kniha/2431-pomaly-muz-coetzee-john-maxwell/komentare Kniha se výborně čte, je zajímavá,konečný dojem není jednoznačný, nutí k přemýšlení, což je fajn. 2009-01-16 http://www.knihovnicka.net/kniha/11627-muzi-kteri-nenavidi-zeny-larsson-stieg/komentare Napínavá a dobře napsaná klasická detektivka, příjemná zábava. Na další díl trilogie se těším 2009-05-16 http://www.knihovnicka.net/kniha/13391-sanditon-austenova-jane/komentare Nedokončený román se stal výzvou pro spoustu obdivovatelů Jane Austenové, z nichž někteří se s větším či menším úspěchem pokusili dílo dokončit. Zřejmě nejlépe si vedla autorka, jejíž verzi vám nabízíme v tomto vydání. Paradoxně o níž příliš nevíme, dokonce si ani nejsme jisti jejím pravým jménem - nejprve se pod rukopis nepodepsala vůbec, později používasla jména Anne Telescombeová nebo Marie Dobbsová. To ovšem neznamená, že bychom jí měli upřít podstatný autorský podíl na posledním příběhu Jane Austenové. 2009-06-28