Kniha | Datum | Úryvek |
Erotická inteligence - Perelová Esther![]() | 04.01.2019 11:05:07 | Když se ocitneme tváří v tvář neznámým stránkám našeho partnera, můžeme reagovat strachem nebo zvědavostí. Buď si ho zredukujeme na poznatelnou entitu, nebo ho přijmeme i s jeho tajemstvím. Když odoláme pokušení všechno řídit a zůstaneme otevření, zachováme si schopnost objevovat. Domovem erotiky je nevyzpytatelný prostor mezi úzkostí a okouzlením. |
Zastavený čas - Najt Tomáš![]() | 05.07.2018 08:52:47 | „Už som vlastne v Nitre.“ poznamenal a postavil sa z trávy so všetkými vecami. Až tu si po prvýkrát všimol niečo, čo mu doteraz neudrelo vôbec do hlavy. Netvorí žiaden tieň. Nič z toho, čo presunie on, alebo aj on sám, nezanecháva tieň. „Vidíš to, Falko? To znamená, že sme mŕtvi“ zarehotal sa Richard. V nulovom čase skrátka nezanecháva ani odraz v zrkadle, ani tieň. Svoj nový objav si pripomenul pokusom v doline, keď zišiel na cestu. Smetný kôš pred jedným z domov presunul o meter vedľa, no jeho tieň zostal stále na pôvodnom mieste aj s čiernym kruhovým podstavcom. |
Podzimní horizont - Šelkovyj Sergej![]() | 20.06.2018 13:52:16 | z básně Klášterní knihovna: Tady i já s listím umírám a Knihou žiji, stále ostřeji v minutách cítím staletí trvající. A v oblacích jsou viditelné, ač ne všem, plynoucí koráby. A vzdušného hada po nebi vedou na očích myslitelé a snílci, knihomilové, věčné děti... |
Podzimní horizont - Šelkovyj Sergej![]() | 20.06.2018 13:37:48 | z básně Praha včely přiletěly na Pražský hrad. Opět jsem tady a zase v pražských zdech vyrůstá různobarevný sad. V slepenci důmyslné výzdoby se ukrývají skoro v každém domě stopy, v nichž se mísí plavné slovanství s germánským tvrdě přesným úhlem. |
Podzimní horizont - Šelkovyj Sergej![]() | 20.06.2018 12:40:35 | Úplné zatmění Ke sloce neumělé znovu přitahován po uplynutí mnoha let. Kosmogonie Úmyslu nemá teplé pravdy, útulné, nesmutné. Zimní vítr nestoudně a bez duše bije do tváře a do očí. Měsíční disk přikryl světlo nebeské. Šalamounův kruh na nebi. |
Šlehy a úsměvy - ze Samosaty Lúkianos![]() | 26.02.2018 09:50:42 | Viděl jsem například velikou svatyni Afrodity Byblijské v Byblu, kde se konají i tajné obřady na počest Adónidovu, ty obřady jsem poznal. Lidé si vyprávějí, že Adónidův příběh s kancem se přihodil v jejich krajině, a na památku té truchlivé události se každý rok bijí v prsa a zpívají žalozpěvy, konají tajné obřady a po celé krajině vládne veliký zármutek. Když skončí hořekování a pláč, nejprve přinášejí Adónidovi pohřební oběť, jako by byl mrtev, potom druhého dne o něm bájí, že je živ, vynášejí jej na vzduch a holí si hlavy jako Egypťané při úmrtí Ápise. Ženy, které si nechtějí dát hlavu oholit, trestají takto: v jednom dni je vystavují dočasnému prodeji, ale koupit si je smějí jen cizinci a stržený peníz se stává obětí Afrodítinou. |
J.V. Andreae a J.A.Komenský: literární analogie adiference - Kopecký Milan![]() | 09.04.2017 18:08:25 | Studiem shod a analogií v tvorbě obou jmenovaných spisovatelů a zároveň zjišťováním diferencí, neboť jde o veliké osobnosti zčásti souměřitelné, zčásti nikoli. Souměřitelnost je dána jejich časově i oborově v podstatě shodným působením, širokým záběrem studia od dominantní teologie přes vědy společenské k přírodovědám a k matematice, poznáváním různých zemí ať cestováním, nebo působením v nich, hlubokou nespokojeností se stávajícími poměry a dychtivou snahou po reformách atd. Při těchto shodách vystupují fakta rozdílných životních osudů v rozdílných evropských prostorech a z toho plynoucí rozdílné projevy a výsledky jejich práce. J.V. Andreae si více než Komenský mohl určovat předpoklady ke své práci, ale to neznamená, že jeho život vyl zbaven tragických otřesů – v jednom případě dokonce dochází ke stejné tragedii: zničení hmotného i duchovního majetku.1 Přesto lze říci, přesto lze říci, že na práci Komenského p§sobilo množství nepředpokládaných vnějších vlivů, které ho nutily měnit obsah a dokonce i směr činnosti. Jeden z těchto zásahů bel přímo zásadní, jaký Andreae nepoznal, totiž přechod do exilu. Komenský jako spisovatel, který svou literární prací reagoval na společenské poměry ve vlasti a usiloval o jejich vývoj k lepšímu, musel v exilu změnit svůj program tak, aby posloužil celému lidstvu. Tvůrce, u něhož ve vlasti převažovala beletrie, a to v národním jazyce, musel se v exilu přetvořit na vědce používajícího převážně univerzální latiny. |
Podania i opowieści z Zagłębia Dabrowskiego Sto lat temu i dzisiaj - Czubal Marianna![]() | 01.01.2016 16:59:23 | Duše pykající v sieleckém zámku Jedna z žen, která měla v noci službu na zámku, ke mně ráno přišla a říká, co se jí stalo v noci. V hluboké noci ji probudil jakýsi rozhovor. Vstala, aby se podívala z okna. Jde k oknu a tu náhle slyší hlasy na schodech. Otočila se. Natahuje ruku k vypínači aby rozsvítila. Ale ještě dřív se k němu natáhla nějaká neznámá ruka a stiskla vypínač. Rozsvítila. A noční vrátná se ptá: „Co ode mě chceš?“ „Modlitbu!“ „Můžu za tebe dát peníze na mši.“ „Ne. Já chci modlitbu. Já se za vás taky modlím.“ A v tom okamžiku uviděla noční vrátná vysokou šedou postavu, jak vešla do zdi. |
Poslední teutonská lest - Junek Václav![]() | 21.06.2015 13:20:28 | Proto se stále zmenšující území Říše v prvních jarních měsících doslova hemžilo křižujícími vlaky a autokolonami, spějícími k opuštěným šachtám, dopředu připraveným jeskyním, úkrytům v horských solných dolech a vůbec všude tam, kde bylo možné poukrývat všechno, co bylo třeba a co se ještě stačilo. |
Výstraha zvědavcům - James Montague Rhodes![]() | 29.06.2014 22:48:22 | "Poslyšte, Parkinsi," připojil se soused z druhé strany, "jestli máte namířeno do Burnstow, to byste mohl obhlédnout okolí tamního templářského preceptorátu a dát mi vědět, zda v tom místě stojí za to v létě kopat." ...To já jenom, že se chystám o prázdnínách vyjet s rodinou tím směrem, a protože jen málo anglických templářských domů bylo řádně zaneseno do map, napadlomě, že bych se ve volných dnech mohl věnovat něčemu užitečnému." ...zachytil nohou zčásti o kořen hlodaše, zčásti o balvan a svalil se na zem. Když vstal a rozlédl se kolem sebe, zjistil, že půda je tu zbrázděna drobnými výmoly a pahrbky. Při bližším ohledání se ukázalo, že pahrbky tvoří kupy křemene zalité maltou a porostlé trsy trávy. Správně usoudil, že se musí nalézat na místě někdejšího preceptorátu, kam se slíbil zajít podívat. Badatelův rýč by si tu opravdu přišel na své, jak se zdálo: podstatná část základů se patrně nacházela nepříliš hluboko pod zemí, takže by se podle nich nechal odvodit celkový půdorys stavby. Neurčitě si vybavoval, že templáři mívali ve zvyku stavět okrouhlé chrámy, a také se mu zdálo, že jedna skupina pahrbků či kopečků nedaleko něho je uspořádána téměř do kruhu. Málokdo odolá pokušení, naskytne-li se mu možnost trošku si amatérsky zabádat v oboru, kterým se jinak vůbec nezabývá - i třeba jen proto, aby si dokázal, kam by to byl schopen dotáhnout, kdyby se mu věnoval vážně. Náš pan profesor byl opvšem sotva veden takovými nízkými pohnutkami, hodlal však upřímně vyhovět přání pana Disneyho. Pečlivě tedy odkrokoval zmíněný kruhovitý prostor a do notesu si poznamenal jeho přibližné rozměry. Poté se pustil do průzkumu podlouhlé vyvýšené části ležící východně od středu kružnice; domníval se, že by snad mohlo jít o spodní část oltářního stupně. Na jedné straně, k severu, bylo kus drnu vyrýpnuto - o to se zřejmě zasloužil nějaká kluk či jiná ferae naturae. Tady by mohl prozkoumat půdu, zda se pod ní nenacházejí stopy zdiva, a proto vytáhl nůž a začal odstraňovat zeminu. Vzápětí učinil další objev: část půdy se mu pod nožem propadla dovnitř a odhalila malou dutinu. Škrtal jednu sirku za druhou, aby zjistil, co je to za otvor, ale silný vítr mu je všechny zhášel. Oklepal a oškrábal stěny otvoru a přišel na to, že se jedná o schránu uměle vytvořenou ve zdivu... |
Prsten třeboňské Madoně - Seifert Jaroslav![]() | 15.04.2014 00:35:48 | Na ústech světců loudil jsem slovo, jímž píseň počít měla, by tančíc lehce v rytmu svém, podmanivě se rozezněla... |
Prsten třeboňské Madoně - Seifert Jaroslav![]() | 30.03.2014 15:07:28 | Zůstala asi nad hvězdami, a ty se řítí mimo nás, když oklamáni vteřinami, octnem se náhle v světě sami. Tu tvář jsem hledal dlouhý čas. |
Ptačí budky - Deml Jakub![]() | 12.01.2014 11:58:48 | Dnes 14. XI. 1924 upevnil jsem na borovici v naší stráni první budku pro sýkorky. Je ze zdravého březového pně... |
Úvod do sociologie - Keller Jan![]() | 31.12.2013 21:59:57 | Instituce svátků je zavedena v různé podobě ve všech známých kulturách. Tůzné kultury se liší pouze tím, jsou-li svátky soustředěny do určitého období, či jsou-li periodicky rozloženy v průběhu celého roku. Každá kultura však periodizuje čas tím způsobem, že do toku běžného času vsunuje ostrůvky času nevšedního, mimořádného. Hledáme-li zdůvodnění této praktiky, napadne nás, že funkcí svátků je, aby si lidé v době volna odpočinuli. Tato představa je právě tak logická jako naivní. Svátky jsou prastarou institucí a není důvodu předpokládat, že vládnoucí menšiny vyhlašovaly svátky závazné pro celou společnost snad z obavy, aby se jejich otroci, nevolníci a poddaní nepřepracovali. Ostatně sváteční činnosti bývají nejednou více vyčerpávající než poklid běžného pracovního dne. Jsou vyhlašovány závazně pro všechny bez ohledu na to, jak je kdo právě unaven. Vše nasvědčuje tomu, že funkce svátků ve společnosti je čistě symbolická. I když jejich původní poslání dnes zná jen málokdo, panuje naprostá shoda v tom, že vyhlášený svátek je nutné respektovat. Instituce svátků vznikla v době, kdy vládlo přesvědčení, že cyklus života společnosti je podobně periodický jako cyklus přírody. Svátky vznikly jako nástroj umělého omlazování opotřebovaného sociálního řádu. Moderní společnost přešla od představy cyklického vývoje k představě vývoje lineárního, rovněž ideu spjatosti člověka s přírodou (ke své škodě) prakticky popřela. Vznikla paradoxní situace, kdy formální organizace, které v rytmu svého fungování ani v nejměnším nerespektují rytmus přírody, zastavují přesto periodicky svůj chod podle původně přírodního rytmu kdysi dávno ustanovených svátků. Lidé přijímají tuto absurdní situaci s klidem tvorů navyklých respektovat hodnoty, normy a zvyklosti své vlastní kultury a nezamýšlet se nad jejich obsahem. V tomto smyslu je lze považovat za pasivní produkty kulturního systému poslušně internalizující obsahy překládané jim v průběhu socializace. Zároveň je však člověk aktivní bytostí, která je schopna reinterpretovat předem dané skutečnosti, přisuzovat jim zcela nové významy. I když svátky člení kalendář moderní společnosti stejně autoritativním způsobem. Jako členily kalendáře společností tradičních, jejich význam v každodenním životě byl radikálně proměněn- V oblasti svátků totiž došlo k velké privatizaci. Svátek je sice i nadále vyhlašován pro všechny občany společně, občané však využívají období svátků k tomu, aby se stáhli do soukromí. V minulosti svátek stmeloval, dnes spíše izoluje, lidé se v jeho průběhu uchylují do kruhu svých rodin a přátel. Veřejně vyhlašovaný svátek se stává úředně potvrzeným časem, kdy veřejnost dočasně zaniká. Nevyrábí se, nesměňuje, ani nesněmuje. Po čas svátků se skrytě v soukromí odehrávají navzájem velmi podobné sváteční rituály, které probíhají přes svoji izolovanost stejně uniformně jako vojenská přehlídka. Lidé, nadšení tím, že si ve svátek mohou činit, co se jim zlíbí, praktikují rok co rok nezměněně tytéž rituály pohody. Dokonce i sváteční nevázanost má svá přesná pravidla a stereotypní průběh. Právě v tomto se projevuje výrazná vlastnost všech institucí, regulují jednání, aniž by bylo zapotřebí jiného dohledu. Jsou tedy vysoce ekonomickým prostředkem sociální kontroly. Málokdy se lidé chovají tak předvídatelně jako po dobu, kdy je jim dovoleno stáhnout se zcela do krytu svého nejužšího soukromí. Masoký konzum, jenž sám patří k nejdůmyslnějším prostředkům sociální kontroly, je z velké části soustředěn právě do období svátků. Je to ideální příležitost, aby také konzum získal něco z posvátného charakteru, jímž je čas svátků i v moderné společnosti stále ještě opředen. |
Ryzí květ Chvalozpěv k světlu - Novalis Friedrich von Hardenberg![]() | 31.12.2013 11:47:36 | Musí se vždy znova jitro navracet? Neskončí nikdy náslilí pozemského? Neblahá činnost stravuje nebeský nálet noci Tajemná oběť lásky nerozhoří se nikdy pro věky? Vyměřen světlu jeho čas; ale bez času a bez prostoru je panství noci... |