Jesenská Milena - Životopis

Milena Jesenská (10. srpna 1896, Praha – 17. května 1944, koncentrační tábor Ravensbrück, Německo) byla česká novinářka, spisovatelka a překladatelka. S manželem Jaromírem Krejcarem měli dceru Janu (Honzu).
Narodila se v rodině pražského univerzitního profesora a stomatologa Jana Jesenského a jeho ženy Mileny. Když jí bylo 16 let, zemřela jí matka a ona zůstala se svým otcem, který byl na jednu stranu velmi přísný, na druhou stranu nad ní nedodržoval téměř žádný dohled, takže vedla velmi volný život (mj. poprvé okusila drogy, jako morfium které si brala z otcovy laboratoře).
Navštěvovala dívčí gymnázium Minerva, na odpoledních procházkách objevovala Prahu, v německo-židovské části se v "Cafe Arco" seznámila mj. se spisovateli Maxem Brodem a Franzem Werfelem.
Na přání svého otce, studovala medicínu, které však zanechala po několika semestrech. Ve 20. letech se setkala s Ernstem Pollakem, o deset let starším literátem, který pracoval jako překladatel u jedné pražské banky. Proti vůli svého otce, který se nemohl smířit se svatbou s německým Židem a Milenu nechal zavřít do blázince, se za něj provdala jakmile se po devíti měsících z ústavu vybojovala. V roce 1918 se s mužem přestěhovala do Vídně. S rodinou (částečně kvůli vzdorovitému sňatku) přerušila téměř všechny styky.
Manželství s Ernstem Pollakem se záhy dostalo do krize, Pollakovy příjmy byly nízké. Začala dávat hodiny češtiny. Mezi její žáky patřil např. rakouský spisovatel Hermann Broch. Překládala z němčiny pro české noviny a zpočátku externě přispívala do módních magazínů. Záhy začala dopisovat do řady českých novin, psala fejetony, překládala a brzy si vybudovala pověst výborné žurnalistky.
V roce 1919 ji zaujala povídka tehdy nepříliš známého spisovatele Franze Kafky Der Heizer (Topič) a napsala autorovi, zda smí povídku přeložit. Tím začala jejich vzájemná korespondence, která skončila až v roce 1923 krátce před Kafkovou smrtí. Jejich přátelství bylo téměř výhradně korespondenční. Setkali se jen dvakrát, jednou na čtyři dny ve Vídni a později na den v pohraničním městě Gmünd. Próza Topič byla jejím prvním překladem Kafky do češtiny. Později přeložila do čestiny i Proces, Rozjímání a Ortel.
Kromě Franze Kafky se znala osobně i s Maxem Brodem, Franzem Werfelem, Karlem Čapkem či Ferdinandem Peroutkou.
V roce 1923 se pokusila o sebevraždu. Poté propadla kokainu, a později se snažila dostat ze závislosti na něm.
Krátce po Kafkově smrti se rozešla s Pollakem a odstěhovala se nejprve do Drážďan a v roce 1925 zpět do Prahy, kde se podruhé provdala. Vzala si českého architekta Jaromíra Krejcara. Bylo to nejšťastnější období jejího života. V roce 1928 se jim narodila dcera Jana „Honza“.
Brzy patřila k pražské literární scéně, před válkou kosmopolitní. Začala se plně věnovat kariéře novinářky. Mimo Přítomnosti přispívala do deníku Tribuna, Národních listů, Lidových novin, magazínu Pestré listy, na konci dvacátých let byla krátce redaktorkou legendárního týdeníku Pestrý týden. V letech 1938 až 1939 přispívala do kulturního časopisu Přítomnost.
Krátce sympatizovala s komunistickou stranou a tak psala i do novin Svět práce. Kvůli výhradám vůči stalinismu se v roce 1936 s KSČ rozešla.
Jesenská trpěla revmatismem. Vážně nemocná začala být po porodu dcery. Stala se závislou na morfiu (závislosti se zbavila až v roce 1938). Rozčarováním skončilo i její manželství s Jaromírem Krejcarem.
Po připojení Čech a Moravy k Třetí říši se aktivně účastnila protinacistického odboje. Byla jednou z těch, kteří převáděli Židy přes hranice do Polska, od března 1939 do začátku války v září.
Zatčena byla v listopadu 1939 a následujícího roku deportována tzv. „na převýchovu“ do koncentračního tábora Ravensbrück, kde pracovala na ošetřovně. Byla duchovní i morální oporou ostatním vězenkyním. Tam také potkala svou životní přítelkyni Margarete Buber-Neumannovou, rovněž bývalou novinářku. V Ravensbrücku zemřela v roce 1944.
Přestože byla významnou českou novinářkou a překladatelkou v období první republiky, stala se celosvětově známá zpočátku jako přítelkyně Franze Kafky, vedle Felice Bauerové, Julie Vohryzkové.
Její tvorba – články, svědectví a reportáže o meziválečné střední Evropě, problematice jejích společností a jejích vztahů – se dočkala zaslouženého světového uznání až po druhé světové válce. Roku 1996 jí byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy. V roce 1995 byla institucí Jad Vašem poctěna udělením ceny Spravedlivá mezi národy v Jeruzalémě.

Bibliografie

Vlastní dílo

Mileniny recepty, Pražská akciová tiskárna, 1925 (v témže roce dvě vydání)
Cesta k jednoduchosti, 1926
Člověk dělá šaty, 1927

Posmrtná vydání článků, esejů a reportáží (většinou psaných pro časopis Přítomnost, 30. léta):

Milena Jesenská zvenčí a zevnitř: antologie textů Mileny Jesenské, vydala Ludmila Hegnerová 1996
Nad naše síly: Češi, Židé a Němci 1937-1939, Milena Jesenská, vydal Václav Burian 1997
Z toho ukázky online:
Sudety 1938: byli jsme obětováni a máme tu několik tisíc živých padlých reportáž z časopisu Přítomnost 41, říjen 1938
Sudety 1938: jakési symbolické divadlo
Dopisy Mileny Jesenské, vydala Alena Wagnerová 1998

Německy:

Milena Jesenská. „Alle meine Artikel sind Liebesbriefe“ (Milena Jesenská. „Všechny mé články jsou milostné dopisy“), vydala Alena Wagnerová, Bollmann Verlag, Köln, 1994
„Ich hätte zu antworten tagelang und nächtelang“ – Die Briefe von Milena („Mohla bych odpovídat dny a noci“ – Dopisy Mileny), vydala Alena Wagnerová (mj. Fischer Taschenbuch Verlag, Frankfurt am Main, 1999)
„Alles ist Leben“ – Feuilletons und Reportagen 1919-1939 („Všechno je život“ – fejetony a reportáže 1919-1939), vydala Dorthea Rein, BtB bei Goldmann, 1999

Anglicky:

The Journalism of Milena Jesenska: A Critical Voice in Interwar Central Europe (Žurnalismus Mileny Jesenské: Kritický hlas v meziválečné střední Evropě), přeložila a vydala Kathleen Hayes, New York: Berghahn Books, 2003

Biografie, vzpomínky

Jana Černá: Adresát Milena Jesenská, 1969; 2. vydání: Praha : Concordia, 1991. ISBN 80-900124-4-2
Jaroslava Vondráčková: Kolem Mileny Jesenské, Praha : Torst, Centrum Franze Kafky, 1991, ISBN 80-900149-2-5
Alena Wagnerová: Milena Jesenská, přeložila Alena Bláhová, Praha : Prostor, 1996, ISBN 80-85190-50-8

Anglicky:

Milena, the Tragic Story of Kafka's Great Love (Milena, tragický příběh Kafkovy velké lásky), Margarete Buber-Neumann
Kafka, Love and Courage: The Life of Milena Jesenska (Kafka, láska a odvaha: Život Mileny Jesenské), Mary Hockaday
Kafka's Milena (Kafkova Milena), Jana Černá , Northwestern, 1993

Francouzsky:


Vie de Milena (Život Mileny), Jana Černá, Le livre de poche, 1993
Milena, Margarete Buber-Neumann, Seuil, Points, 1997
Milena de Prague (Milena z Prahy), Mary Hockaday, Calman-Lévy, 1997

Německy:


Kafkas Freundin Milena (Kafkova příítelkyně Milena), Margarete Buber-Neumann, 1963
Milena Jesenská: „Sterben allein ist zu wenig“ (Milena Jesenská: „Jenom umřít je málo“), Margarete Buber-Neumann, List, 2001

Další

Briefe an Milena (Dopisy Mileně), Franz Kafka
The Loves of Franz Kafka (Lásky Franze Kafky), Nahum N. Glatzer, Schocken, 1986
Vytvořil: ota61
Zdroj: Wikipedie

'Životopis autora Jesenská Milena'
Dnes je 19.09.2020
Před 109 lety se narodil(a) Golding William
Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom.cz
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno