Před 112 lety se narodil(a) Bezděková Zdeňka
Hledej

Životopis : Kořínek Jan (1626)

Jako patnáctiletý vstoupil do jezuitského řádu a vystudoval filozofii. Působil na různých místech v českých zemích a nejrušnější dobu prožíval patrně v Brně, když bylo ve třicetileté válce obléháné Švédy. Tehdy roku 1645 spolu s dalšími jezuity vedl studenty na hradby proti švédskému vojsku, které bylo poslední nadějí českých exulantů, že se budou moci vrátit do vlasti. Vestfálský mír 1648, stvrzující české oměry k r. 1624, znamenal konec těchto nadějí a plně otevřel cestu k habsburské nadvládě v Českých zemích a náboženské rekatolizaci obyvatelstva.
Poměrně nejdéle pracoval Kořínek v Kutné Hoře. Pět let byl profesor v nižším jezuitském gymnasiu, dalších pět let vyučoval filozofii, jež byla jeho vlastním oborem, sedm roků zastával místo kazatele a dalších pět let byl správcem seminářů. Za tu dobu se ve městě aklimatizoval natolik, že se cítil Kutnohořanem - Horníkem. Na této skutečnbosti nic nezměnilo další jeho působení v koleji v Litoměřicích, kde byl rektorem (1666 - 1669). Zde se pravděpobně sblížil s B. Balbínem a byl mu oporou v nesnázích s představiteli církve i státu. Při morové epidemii zastihla Kořínka 12. 8. 1680 v pražském Klementinu smrt.
Komě dvou latinských filozofických spisů napsal Kořínek Staré paměti kutnohorské, pod figurou dvacíti drahých rudných kamenů (jimž horníci handštány říkají) vyobrazené a  vypodobněné. Vydány byly 1675 v Praze na Starém Městě. Druhé vydání pořídil J. F. Devoty, farář v Sedlci, s menšími úpravami r. 1831. Nejnovější vydání (A. Stich, R. Lunga) v r. 2000. Kořínkova předmluva je datována v kutnohorské jezuitské kkoleji 14. dubna 1675. K sepisování svých pamětí využíval Kořínek různé prameny. městský archiv, pověsti, svědectví pamětníků i vlastní zkušenosti (sestoupil např. i do dolů). Své vyprávění po zvyku doby proložil úvahami a někdy i básněmi. Zajímavým pokusem je v kapitolce Sonáty slavíčkové literní transkripce slavičího zpěvu. Jeho vypravování je neocenitelným pramenem pro historickou lingvistiku v mnoha směrech. Spis dovedl k r. 1614, takže svou dramatickou současnost již nezaznamenal. Snažil se oslavit Kutnou Horu a její obyvatele jako věrné Čechy a zejména katolíky, jak mu velelo jeho přesvědčení i řádová příslušnost. proto pomíjel ty historické partie, které jeho záměru nevyhovovaly. Přes tuto snahu mnohde prosvítá skutečný stav věcí. Využil každé příležitosti, aby ostře útočil na husity a refermaci. Pobělohorské události, které se vyznačovaly rekatolizačnimi násilnostmi i v Kutné hoře, raději již neregistroval. Kořínek projevoval balbínovské jazykové vlastenectví.
Z Kořínkových Starých pamětí kutnohorských čerpali díky Devotyho druhému vydání náměty pro beletristické zpracování někteří obrozenečtí spisovatelé, např. J. K. Tyl.
Vytvořil: ota61
Upravil: janajau
Zdroj: Čeští spisovatelé deseti století

'Životopis autora Kořínek Jan (1626)'





Dnes je 19.04.2019
Před 152 lety se narodil(a) Payró Roberto



Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno
Kniha návštěv | Antikvariát | Všeobecné podmínky užívání a ochrana osobních údajů
Mapa stránek | Podpořte nás | Partneři | Odkazy | Publikování | RSS 2.0 | Nápověda | Kontakt