• Životopis
• Tvorba (0)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Šafařík Pavel Josef - Životopis

Pavel Josef Šafařík též Šafárik (původní příjmení), Šaffařík, zřídka Josef Jarmil, německy Schafarik (13. května 1795 Kobeliarovo – 26. června 1861 Praha), byl český a slovenský spisovatel, historik a jazykovědec slovenského původu (za Slováka se považoval, přestože psal česky).
Pocházel z východního Slovenska, jeho otec byl kazatel a učitel. V letech 1806–1808 studoval v Rožnavě, v letech 1808–1810 v Dobšiné a poté (1810–1814) v Kežmarku. Roku 1815 odjel studoval do Jeny teologii (do roku 1817). Od roku 1819 působil jako profesor a ředitel na srbském gymnáziu v Novém Sadě. Zde se roku 1822 oženil s Boženou Julií Ambrosou († 5. června 1876).
Roku 1826 se stal dopisujícím členem Učené společnosti krakovské a o rok později (1827) se stal členem Varšavského tovaryšstva přátel nauk. Roku 1833 odešel do Prahy, kde mu jeho přátelé František Palacký a Josef Jungmann pomocí sbírky mezi vlastenci zajistili příjem 480 zlatých ročně po dobu 5 let (jednalo se o spíše o podprůměrný než průměrný plat v Praze) vyplácených muzejním výborem. Vyplácených pod podmínkou, že bude psát česky. V letech 1838–1842 vedl redakci časopisu Muzejník a vydával časopis Světozor.
Roku 1845 přes finanční potíže odmítl nabídku profesora slavistiky v Berlíně.
Od roku 1847 pracoval v univerzitní knihovně. Roku 1848 se účastnil sjezdu českých a německých spisovatelů a slovanského sjezdu. V tomto roce se stal i poslanec zemského sněmu.
Pokoušel se dokonce založit nový oddíl vědy – slovanskou archeologii. Ke snahám o samostatnou slovenštinu se stavěl spíše zdrženlivě, ale pokoušel se být prostředníkem mezi českou a slovenskou stranou. Pohřben byl na evangelickém hřbitově v Karlíně, roku 1900 byly jeho ostatky přeneseny na Olšanský hřbitov. Jeho synem byl Vojtěch Šafařík.
'Životopis autora Šafařík Pavel Josef'