Před 97 lety se narodil(a) Kříž Ivan
Hledej

Životopis : Podešvová Marie

* 24. 6. 1901, Praha 
† 18. 10. 1994, Rožnov pod Radhoštěm  
 
Prozaička
 Dívčím jménem Jarušková. Jejím manželem byl akademický malíř František Podešva (1893–1979), nejstarší dcera Eva Fuková (* 1927) žije v USA, je malířka a umělecká fotografka. – Podešvová vyrůstala v Brně, kde se její otec brzy po jejím narození stal vedoucím administrace Lidových novin (do 1918, dlouholetý starosta brněnského Sokola). 1912–13 navštěvovala v Brně měšťanku, poté první české reálné gymnázium a od 1916 pokračovala ve studiích soukromě. 1918–19 absolvovala tři semestry v pařížském Institutu Maintenon, který byl určený cizinkám. 1922 hrála pod pseudonymem Máňa Jensenová v němých filmech Hanse Otto Löwensteina natáčených ve Vídni: Sněhulka a sedm trpaslíků, Sněhová Růženka a Čarovný květ. Po sňatku (1926) žila s manželem zpočátku v Praze, od 1938 v Beskydech na Soláni, kde se jejich dům stal místním kulturním centrem. Podnikali spolu i cesty po Evropě a asijském Rusku.
 Přispívala do novin a časopisů: Salon, Rozkvět, Zora, Venkov, Červený květ (Ostrava), Lidové noviny, Lidová demokracie, Mateřídouška, Květy, Naše rodina, Výběr, Literární noviny, Ostravský večerník, Literární měsíčník, Tvorba. 1925–37 redigovala revue Salon a 1927–32 obrazový týdeník Rozkvět (oboje vydavatelství Novina). Užívala pseudonymu Marie Jensenová (1926–40 zejména u překladů) a šifry M. J.
 Literární tvorbě se Podešvová začala důkladněji věnovat až v druhé polovině 50. let. Její povídky a romány jsou založeny převážně na láskyplném vztahu k Valašsku a vypovídají o autorčině pozorovatelském talentu, smyslu pro místní kolorit a sociálním cítění. Stylistickou a lexikální složku jejích próz charakterizuje užívání valašského dialektu, a to nejen v dialozích, nýbrž i ve vypravěčském pásmu. Schopnost zachytit lokální atmosféru, rázovitost lidových typů a jejich spojitost s přírodou, foklorními zvyky a pověrami se projevila již v prvním vydaném románu, historii chudého pasekářského rodu s ústředním motivem milostného vzplanutí mladičké horalky k lesnímu (Poslední rok). Je příznačná i pro črty a drobné humorné prózy idealizující valašskou rázovitost (U nás na kotárech) či soubory povídek akcentujících vypravěčskou zkratkou krušný úděl žen (Setkání) a starých lidí (Prsten). V kronice Skleněná duha a v pozdějším románu o osudem pronásledované krejčírce Jeden život vykreslila Podešvová proměny Valašska od minulosti, rozkládajících se patriarchálních poměrů, k zidealizované, harmonické socialistické současnosti. Román Kam vede cesta – autorčina skutečná prvotina, vydaná až v 70. letech – rozvíjí příběh osamělé dívky z bohaté rodiny, která po tragickém konci první lásky hledá útěchu mezi asketickou náboženskou sektou. Líčení krás beskydské přírody doprovází rovněž Podešvové knihu pro děti Zuzajda a Jurajda a pohádkové vyprávění o malém chlapci a jeho psíkovi Mišulova kouzelná křída. – Od 70. let Podešvová publikovala též několik knih memoárových, v nichž se vracela k obrazu dětství a rodinného zázemí na Soláni, ale i ke vzpomínkám na přátelství s četnými osobnostmi české kultury a na cesty podnikané s manželem po cizích zemích (Mapy ráje).

BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Poslední rok (R 1959); U nás na kotárech (PP 1961; poté in Jen jednu růži); Zuzajda a Jurajda (P pro děti, 1962; přeprac. 1977); Malířovo mládí (vzpomínky, 1963, s F. Podešvou); Skleněná duha (R 1966; přeprac. 1976); Mišulova kouzelná křída (pohádky, 1968); Setkání (PP 1970); Kam vede cesta (R 1973); Malířův život (vzpomínky, 1973, s F. Podešvou, který je též autorem fotografií); Prsten (PP 1974; poté in Jen jednu růži); Jeden život (R 1975); Když slunce září (vzpomínky, 1978); Jen jednu růži (PP 1979, obsahuje: U nás na kotárech, Prsten); Mapy ráje (cestopis. vzpomínky a črty, 1981); Zlatá brána (vzpomínky, 1984; poté se vzpomínkami Když slunce září, 1990).
Překlady: L. Delarue-Mardrusová: Marion (1932, pod pseud. Marie Jensenová); I. Grinberg: Naše léto (1953); N. N. Nosov: Na klouzačce (1953) + Ťuk, ťuk, ťuk a jiné povídky (1955, M. P. přel. oddíl Maličké příběhy; oddíl Míška a já přel. M. Ajvaz) + Karásek (1963).
Příspěvek ve sborníku: Oheň (1964).
Vytvořil: ota61
Upravil: ota61
Zdroj: Slovník českých spisovatelů od r.1945

'Životopis autora Podešvová Marie'





Dnes je 12.11.2019
Den 51. výročí úmrtí Bureš Miloslav



Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno
Kniha návštěv | Antikvariát | Všeobecné podmínky užívání a ochrana osobních údajů
Mapa stránek | Podpořte nás | Partneři | Odkazy | Publikování | RSS 2.0 | Nápověda | Kontakt