Psůtková Zdeňka - Životopis

* 30. 7. 1929, Chodov (u Domažlic) 
† 30. 6. 2001, Praha 
 
Překladatelka a prozaička
 
Během manželství s akademickým malířem Jiřím Horníkem (1916–1961, sňatek 1955–60) užívala jméno Horníková, poté se vrátila k dívčímu jménu. Druhým manželem byl fagotista České filharmonie a člen Rejchova dechového kvinteta Václav Cvrček (* 1928, sňatek 1960). – Zdeňka Psůtková narodila v rodině, v níž po dvě stě let přetrvávala řemeslná kovářská tradice, otec byl kovářem Československých státních drah. Po maturitě na učitelském ústavu v Plzni složila doplňující maturitní zkoušku na reálném gymnáziu v Klatovech (obojí 1947). Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudovala češtinu a ruštinu (abs. 1951, PhDr. 1953 prací z oboru dialektologie Chodov – monografie o jedné chodské vsi). Od začátku 50. let se soukromě věnovala studiu zpěvu, působila též jako koncertní pěvkyně. 1951–53 byla redaktorkou v nakladatelství Naše vojsko. Po odchodu z redakce se ve svobodném povolání věnovala překladům, zejména z ruské literatury. 1957–59 byla tajemnicí Kruhu překladatelů při Svazu československých spisovatelů, 1968–71 redaktorkou literární redakce Československého rozhlasu. Poté odešla do invalidního důchodu. 1990–91 působila jako členka výkonného výboru a předsedkyně autorské a překladatelské sekce Svazu rozhlasových tvůrců.

 
Od poloviny 50. let publikovala překlady a reportáže v Literárních novinách a časopisu Praha–Moskva. Později přispívala recenzemi a články do Kultury a překlady i vlastní povídkovou tvorbu uveřejňovala v periodikách Literární měsíčník, Výběr, Naše rodina, Lidová demokracie, Vlasta, Ahoj, Albatros, Tvorba, Kmen, příležitostně v Horizontu; v 80. letech pokračovala články a hojně poskytovanými rozhovory též v Nových knihách, v 90. též v časopise Ianua.
Od konce 60. let hojně spolupracovala s Československým rozhlasem; je autorkou řady rozhlasových pásem a pořadů věnovaných spisovatelům, jejichž díla překládala, a osobnostem hudební kultury: např. komponované pořady hudby a slova Klaviatury (od poloviny 80. let), třídílný seriál věnovaný Antonínu Dvořákovi (Příběh starého sboristy, Příběh námořního kapitána, Příběh vdovy po varhaníkovi, 1991). Napsala několik pohádek pro pořad Hajaja (Pohádka z orchestru, Pohádka z kovárny, obě 1987, O krásné nudličce a statečném makaronkovi, 1988) a zdramatizovala řadu lidových pohádkových námětů. Formou rozhlasových her zpracovala rovněž vlastní prozaická díla (Elixír života, 1987; Růže z Bertramky, 1987) a překlady (Tajga, 1976, podle Vjačeslava Jakovleviče Šiškova). Napsala též řadu původních her (Až skončí válka, 1990; Precedens, 1992; Poslední večeře, 1994; Noc v Čechách, 1996; Jeden den Zdeňky H. , 1996; Trnová koruna, 1997) a také několik epizod rozhlasového seriálu Jak se máte, Vondrovi? ; odvysílány byly díly s názvy Lákavá nabídka, 1985; Brána školy otevřená, 1986; Hodina hry na kytaru, 1987, aj. Podle jejích scénářů byly rovněž natočeny televizní inscenace Všechny krásy života (1989, r. Libuše Koutná) a Růže z Bertramky (1991, r. Anna Procházková). – Rozsáhlá je překladatelská činnosti Zdeňky Psůtkové; k vlastním i cizím překladům psala předmluvy, doslovy a medailony, od 70. let u řady z nich propůjčovala své jméno překladatelům, kteří nemohli publikovat pod vlastním jménem, Miroslavu Drozdovi, Jiřímu Honzíkovi a Jindřichu Pokornému. V 90. letech přiznaně i anonymně překládala texty ke komerčním dětským knížkám s obrázky Walta Disneye.
Překlady z ruštiny, angličtiny a francouzštiny a úpravou dialogů spolupracovala s dabingem Československého (Českého) filmu a Československé (České) televize; za výrazný přínos na tomto poli a mimořádnou kvalitu literární složky dabovaného díla obdržela roku 1999 Cenu Českého literárního fondu. – Přispěla do sborníku k 100. výročí narození Bohumila Mathesia Šedývlk (strojopis, 1988, ed. J. Franěk, J. Honzík, kopie v knihovně ÚČL AV ČR v Praze). U časopiseckých příspěvků užívala šifer ZP, Ps. a pseudonymu Zdeňka Holarová, kterým řídce podepisovala i své překlady.

 Vlastní tvorbě se Psůtková věnovala až od začátku 80. let. Na pomezí mezi tvorbou odbornou a beletristickou se pohybují její publikace Jak jsou v mé paměti, přibližující profily autorů, které autorka znala z osobních setkání (Konstantin Paustovskij, Alexandr Grin, Valentin Katajev), i soubor esejů Zamžené portréty, věnovaný méně známým skutečnostem ze života a tvorby klasiků ruské a sovětské literatury (kromě výše uvedených Alexandr Sergejevič Puškin, Nikolaj Vasiljevič Gogol, Lev Nikolajevič Tolstoj, Anton Pavlovič Čechov, Alexandr Ivanovič Kuprin, Maxim Gorkij, Vasilij Šukšin). Literárněhistorickou a muzikologickou erudici Zdeňky Psůtkové prokazují též její prozaické práce. Soubor miniaturních apokryfních epizod ze života klasiků světové hudby a literatury, představuje kniha Obrázek na slonové kosti, obsahující mj. triptych věnovaný pražským pobytům Wolfganga Amadea Mozarta a prózy čerpající z autorčiných osobních zkušeností z hudebního života. Zastřenou tragiku osudů významných osobností, jimž v rozletu brání každodenní všednost či intriky okolního světa, přiblížila v novelách Růže z Bertramky (o posledních dnech Josefiny Duškové), Elixír života (o objeviteli inzulinu Fredericku G. Bantingovi); tentýž námět nově uchopila rovněž ve svém posledním románu Doktor Inzulín. Příběhy životních selhání a tragických zklamání současných lidí soustředil povídkový soubor Zahrada U modrých kamenů. Do rodného Chodska zasadila prózu pro děti Prázdniny s Bárou a její volné pokračování Bára. Lidovou tradici regionu zprostředkovala dětskému čtenáři převyprávěním klasických pohádek ze sbírek Jana Františka Hrušky a Jindřicha Šimona Baara. – Jako překladatelka se Psůtková zaměřila zvláště na lyricko-romantické a přírodní prózy ruských a sovětských autorů.

BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Vo kouzelnících (pohádky, 1971, podle J. Š. Baara); O chytré Katce (pohádky, 1971, podle J. Polívky, též překl. z ruštiny); Pták Štěstí (pohádky, 1976, podle J. F. Hrušky); Dvě chodský pohádky (1983, podle J. F. Hrušky); Jak jsou v mé paměti (vzpomínky, 1983); Obrázek na slonové kosti (PP 1984); Prázdniny s Bárou (P pro děti, 1985); Zahrada U modrých kamenů (PP 1986); Růže z Bertramky (P 1988); Zamžené portréty (EE o ruských spisovatelích, 1989); Elixír života (P 1989 ); O rybářské dívce a mořském muži (pohádka, 1989, podle irské lidové pohádky); Bára (P pro ml. , 1997); Doktor Inzulín (R 1999).
Ostatní práce: I nám vládli nemocní? Naši první prezidenti očima medicíny (populárně nauč. medailony, 1992, se Z. Vahalou).
Příspěvky ve sbornících: O vodnících a mořských bytostech (pohádky, 2000, ed. Z. Kovaříková).
Překlady: Ruské národní pohádky (1953, s D. Brčákovou); T. Pečornikovová: Tvůj přítel (1954); I. Karnauchovová: Krása nesmírná (1957) + Ruští bohatýři (1984); K. Paustovskij: Dávná léta (1956) + Neklidné mládí (1957) + Na prahu neznámého věku (1958) + Zlatá růže (1958) + Čas velkých nadějí (1960) + Romantici (1961) + Na jih (1962) + Růže i sníh (1964) + Kniha toulek (1965) + Deštivé svítání (1967) + Souhvězdí Psů (1967) + Román o životě (1972, obsahuje: Dávná léta, Neklidné mládí, Na prahu neznámého věku, Čas velkých nadějí, Na jih, Kniha toulek) + Příběh ze Severu (1975, in K. P. , Příběhy z bouře) + Kolchida (1976) + Živá a mrtvá slova (1977, též ed. ) + Košík smrkových šišek (1981) + O samotě s podzimem (1982, též ed. ) + Villa Borghese (1985); A. Grin: Cesta nikam (1960; poté in A. G. , Zlatý řetěz, Cesta nikam, 1984) + Svědectví mého života (1964) + Modré kaskády (1964) + Kormidelník čtvera větrů (1965) + Jessie a Morgiana (1966) + Zářivý svět (1966) + Poklad afrických hor (1972) + Na oblačném břehu (1972) + Střelec ze Zurbaganu (1974) + Zářivý svět, Královna vln (1975) + Příhoda v ulici Psa (1978) + Nachové plachty (1980) + Břeh nesplněných snů (1982) + Úžina mořských bouří (1982, též ed. ) + Skutečnost a sen. A. Grin ve vzpomínkách (1984); A. Poleščuk: Veliké Magisterium (pro děti, 1962); R. Pogodin: Daleká zem Lenkoráň (pro děti, 1963); V. Šiškov: Planoucí závěje (1964, též ed. ) + Hříšná ves (1975); A. Kuprin: Souboj (1967) + Manéž světa (1973, též ed. ) + Kadeti (1976, též ed. ) + Granátový náramek (1977, též ed. ) + Podzimní květy (1981, též ed. ) + Sulamit (1983) + Příběhy ulic a přístavů (1984, s dalšími); R. Dosťanová: Darebák (1968) + Kinto (pro děti, 1984); V. Giljarovskij: Salony a doupata (1970); Červený smích (ruské fantastické PP, 1970, též ed. ); I. Bunin: Pán ze San Francisca (1970, též ed. ) + Antonovská jablka (1975, s dalšími) + Zlaté dno (1982, s J. Zábranou) + Pohár života (1988, též ed. ) + Povídky (1989, s dalšími) + Novely (1989, s R. Havránkovou a J. Zábranou); Dívka s měděnými vlasy (pohádky národů SSSR, 1972); L. N. Tolstoj: Kreutzerova sonáta (1974); A. Jelaginová: Setkání v lese (1974); V. Katajev: Oberonův kouzelný roh (1974) + Tráva zapomnění a jiné prózy (1975, s L. Duškovou) + Na obzoru plachta bílá (1977) + Má démantová čelenka (1982) + Román mladých let (1985); J. Oleša: Ani den bez řádky (1974, též ed. ); M. Daniniová: Narozeniny (1976); V. Šukšin: Charaktery a lásky (1977) + Postskriptum (1981) + Rozprávky za měsíčního svitu (1981, též ed. ) + Milpardon, madam! (1981) + Červená kalina a jiné povídky (1982); Č. Hüsejnov: Rodinný klan (1978); A. Kron: Nespavost (1980; přeprac. 1983, pod jm. Z. Horníková); L. Andrejev: Červený smích (1979, in. L. A. Satanův deník); D. Nagiškin: Pohádky z Tygří stezky (pro děti, 1980); G. Šach: Ó, Marťané (1983); B. Considine: Pozoruhodný život dr. Armanda Hammera (1983, překl. z ruštiny s přihlédnutím k angl. orig. ); A. Tolstoj: O zkáze Atlantidy (1983); F. Koluncev: Ráno, poledne, večer (1984); Ruští bohatýři (pro děti, 1984); G. Ostěr: Kratochvíle s hadem na půl míle (pro děti, 1985); Stroj času (PP sci-fi, 1986, též ed. ); G. Trojepolskij: Bílý Bim (1987); R. Farchádi: Tvrdohlavý oslík (pro děti, 1987); Č. Ajtmatov: Bílá loď (1987, in Č. A. Novely, s dalšími); M. Bonifinger: Einstein a housle (leporelo, 1988); S. Meredifková: Dospívání a sex (Bratislava 1992); V. Laskova: Dvě lásky Benjamina Franklina. Ženy a diplomacie (1994, pod jm. Z. Holarová); an: Ariela a zlý krab (podle obrázků z filmu studia W. Disney, pohádka 1995); Joan Crispi: Alexandrova žena (2000); Eva Poláková: Jen s Luisou a potají (P pro děti, 2000).
Vytvořil: ota61
Upravil: ota61
Zdroj: slovník českých spisovatelů od r.1945

'Životopis autora Psůtková Zdeňka'
Dnes je 16.07.2020
Den 105. výročí úmrtí Whiteová Ellen Gould
Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom.cz
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno