Den 45. výročí úmrtí Bronowski Jacob
Hledej

Životopis : Albertová Helena

Dramatička, autorka prací z oboru scénografie
 Její otec, původně právník, byl 1950 převeden do výroby. Albertová vychodila Průmyslovou školu bytové tvorby v Praze. Po maturitě (1959) vystřídala řadu krátkodobých zaměstnání, mj. pracovala v divadle jako jevištní technik. V letech 1962–73 byla provdána za herce Pavla Landovského. 1965–70 studovala na FF UK filozofii a sociologii. 1975 zakotvila v pražském Divadelním ústavu, kde pracovala v scénografickém odboru, poté v odboru výstav. Redakčně se podílela na řadě publikací vydávaných Divadelním ústavem. 1989 se rozhodla pro svobodné povolání, 1990 se však stala ředitelkou Divadelního ústavu (do 1995), kde dodnes pracuje v oddělení mezinárodních vztahů jako kurátorka výstav. Dlouhodobě se podílí na pořádání mezinárodní přehlídky scénografie a divadelní architektury Pražské quadriennale. Jako režisérka a upravovatelka her se věnuje rovněž amatérskému divadlu (Lesní divadlo Mlýny, Kytlický ochotnický spolek).
 Albertová přispěla především do následujících periodik: Dialog (smz. , 1978 zde hra Letní kino Život), Czech and Slovak Theatre, Czech Theatre, Zprávy Divadelního ústavu, Amatérská scéna, Divadelní noviny. Kromě prvotiny Parádní pokoj, nastudované několika divadly, se další hry Heleny Albertové dostávaly na veřejnost těžce. Po zákazu již nastudovaného Letního kina Život (Státní divadlo v Ostravě, 1977) nebyla až do 1986 žádná z jejích her schválena k provozování. Ve vnucené divadelní pauze autorka začala spolupracovat s Čs. rozhlasem, kde byly postupně uvedeny její původní práce Kde končí hra (1978), Snídaně s nočním hlídačem (1989), Arachné (1990), Setkání (1991), osmidílný seriál ... tomu hodně, tomu málo, tomu nic (1979), přepracovaná verze Letního kina Život s titulem Nelaskavé hry (1988), rozhlasová úprava NezvalovySchovávané na schodech (1983) a úpravy her Pavla LandovskéhoHodinový hoteliér (1992) a Arest (1993). Scenáristicky a režijně připravila pro Českou televizi pětidílný dokumentární cyklus Paradoxy českého divadla (1997).
 Kritickým viděním současníka a jeho hodnotového rejstříku, zobrazením zápasu jedince o sebe sama na horizontu tušeného mravního řádu i jeho konfliktu s režimními praktikami se divadelní a rozhlasové hry Heleny Albertové řadí k nonkonformní části literární produkce normalizačního dvacetiletí. Již svým debutem z první poloviny 70. let, psychologickou hrou Parádní pokoj, se Albertová přihlásila k čechovovskému vzoru. Jádrem dramatu, nositelem dramatičnosti, učinila postavu, kterou chápe jako jedinečnou individualitu nikoliv ve smyslu osudové či charakterové výjimečnosti, nýbrž ve smyslu lidské autenticity. Prostřednictvím portrétů všedních současníků a jejich soukromých vztahů nepřímo zachytila i marasmus soudobého společenského klimatu. V další hře (Letní kino Život), vyhrotila generační a názorové střety a v Příběhu Jana Jakubce (původní verze pod názvem Axiom) již otevřeně postihla konflikt jedince a systému. Vnitřní svět člověka odhaluje Albertová psychologickými postupy, avšak před postupnou analýzou charakteru dává přednost metodě kontrastu a lapidární zkratky, náznaku apod. Zároveň využívá stavební prostředky neiluzivního dramatu (montáž, střih, paralelismus, uvolnění časové i prostorové kontinuity). Její hry vedou diváka k chápání svobody člověka jako možnosti, k zodpovědnosti za kvalitu vlastního života a v širším smyslu za charakter žité skutečnosti. Dosud v rukopise zůstává její zatím poslední hra Kamenný dvůr (2001, text je k dispozici v divadelní agentuře Dilia), kterou se Albertová zúčastnila Soutěže na původní činohru pro Národní divadlo. Jako divadelní teoretička se věnuje především scénografii (Otakar Schindler – scénograf a malíř, Josef Svoboda: cesta za světlem aj. ).

BIBLIOGRAFIE
Divadelní hry a práce o divadle: Parádní pokoj (rozmnož. , 1974, i prem. ); Karel Svolinský (monografie, 1979); Marta Roszkopfová – Scénografie (katalog k výstavě, 1984); Letní kino Život (rozmnož. , 1987, prem. 1986); Příběh Jana Jakubce (rozmnož. , 1988, prem. 1987); Josef Svoboda: cesta za světlem (katalog k výstavě, 1995); Otakar Schindler – scénograf a malíř (monografie, 1998, s L. Lajchou); Divadelní krajiny Otakara Schindlera (katalog k výstavě, 2003).
Příspěvek ve sborníku: Državljan in dramatik Václav Havel (Ljubljana 1999).
Uspořádala a vydala: Scénografie (výběr článků ze zahraničních časopisů, č. 1/76, 3/76 a 1/77, vše 1977, s V. Ptáčkovou); Državnik i dramatičar Václav Havel (katalog k výstavě, Zagreb 2000).
Vytvořil: ota61
Zdroj: slovník českých spisovatelů od r.1945

'Životopis autora Albertová Helena'





Dnes je 22.08.2019
Den 79. výročí úmrtí Medek Rudolf



Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno
Kniha návštěv | Antikvariát | Všeobecné podmínky užívání a ochrana osobních údajů
Mapa stránek | Podpořte nás | Partneři | Odkazy | Publikování | RSS 2.0 | Nápověda | Kontakt