• Životopis
• Tvorba (4)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Fárová Anna - Životopis

PhDr. Anna Fárová (1.  června 1928, Paříž, Francie - 27.  února 2010) byla česko-francouzská historička umění.
Vystudovala francouzské gymnázium v Praze a dějiny umění a estetiky na Filosofické fakultě UK. Specializovala se na dějiny a kritiku umělecké fotografie. Pořádala výstavy českých i zahraničních fotografů doma i ve světě a psala fotografické monografie. Napsala řadu knih o významných českých i zahraničních umělcích.
Její matka byla francouzská profesorka Anne Moussu, její otec Miloš Šafránek byl diplomat. V Paříži se setkávala s významnými umělci té doby, osobně poznala například Bohuslava Martinů, Jana Zrzavého, Josefa Šímu nebo Františka Tichého. Po přesídlení do Prahy na Spořilově navštěvovala schůzky surrealistů, kde se seznámila s Karlem Teigem i se svým budoucím mužem výtvarníkem Liborem Fárou (1925–1988), o kterém prohlásila:
Když jsem viděla jeho obraz Dvě tváře (Deux visages), říkala jsem si, ten bych chtěla mít - a jeho autora taky.
Díky svému muži měla přístup k časopisu Verve, ve kterém byly jak barevné celostránkové reprodukce slavných obrazů, tak i velkoformátové fotografie…
Tam jsem objevila i fotografii Cartier-Bressona Kardinál Pacelli na návštěvě v Paříži. Vypadala jako barokní freska. A já byla ohromena tou sourodostí, že dobrá fotografie obstojí i obklopená starým i novým uměním různého druhu. Že je na stejné úrovni, pokud je kvalitní. A to mě strašně zasáhlo. Do roku 1970 měla svobodné povolání, od roku 1970 do roku 1976 působila na FAMU a v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Po podpisu Charty 77 byla propuštěna. Od té doby měla opět svobodné povolání. Od roku 1995 působila ve vědecké radě Uměleckoprůmyslového muzea. Přednášela na univerzitách ve Francii, USA i Velké Británii, překládala z francouzštiny.
Napsala řadu knih o významných českých i zahraničních umělcích, například o Františku Drtikolovi, Josefu Sudkovi, Robertu Capovi, vůbec první monografii o Cartier Bressonovi, Werneru Bischofovi, členech agentury Magnum a dalších (Jiří Jeníček, Eugen Wiškovský, Jindřich Štyrský, Josef Koudelka, Eva Davidová). Vytvořila a uspořádala fotografickou sbírku v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. V roce 1964 organizovala výstavu 7+7, v roce 1974 výstavu Osobnosti československé fotografie I, roku 1981 organizovala výstavu 9&9 v cisterciáském klášteře v Plasích, na které vystavovalo 18 českých umělců a pozvání přijali významné osobnosti světové fotografie.
Za svou práci získala množství významných vyznamenání v USA, Německu a dalších zemích. Byla jmenována Rytířkou řádu umění a literatury ve Francii a roku 2002 získala české státní vyznamenání Medaili Za zásluhy. Roku 2006 obdržela titul „Osobnost české fotografie roku“ za dlouhodobý přínos fotografii“. Za rekonstrukci domu na Horním náměstí ve Slavonicích, který zakoupila (Fárův dům), byla udělena cena Grand Prix Obce architektů.
Měla dvě dcery, sochařku Isabelu (* 1961) a fotografku Gabrielu (* 1963), která tvoří pod pseudonymem Gabina.
'Životopis autora Fárová Anna'