Před 71 lety se narodil(a) Steelová Danielle
Hledej

Životopis : Sekora Ondřej

Ondřej Sekora (25. září 1899 Královo Pole u Brna – 4. července 1967 Praha) byl výrazný český spisovatel, žurnalista, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a entomolog, od roku 1964 nositel titulu zasloužilý umělec. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Vytvořil do značné míry autobiografickou figurku Ferdy Mravence (poprvé se objevila v Lidových novinách 1932 jako postavička v kreslených seriálech pro dospělé), stejně známý je i Brouk Pytlík (1939). Sekorovy příběhy spojují zábavnost s poučností a mravním ponaučením. Jeho ilustrace byly blízké stylu animovaného filmu.
Sekora byl zakladatelem prvních českých (moravských) ragbyových klubů, sportovní trenér, rozhodčí, popularizátor sportu a přírody.

Život
Narodil se v Králově Poli u Brna (dnes část Brna). Otec Ondřej Sekora, odborný učitel, zemřel, když budoucímu spisovateli bylo sedm let. Ondřej byl třetí ze šesti sourozenců. Studoval na obecné škole v Králově Poli a na gymnáziích nejprve v Brně, po přestěhování roku 1913 ve Vyškově. Sbíral motýly a brouky, sportoval, hodně četl a rád kreslil. Koncem 1. světové války byl odveden jako jednoroční dobrovolník do armády do Vídně. Maturoval proto až po válce (1919). Studoval práva v Brně, studia po nepovedené státnici zanechal.
V roce 1923 se oženil s Markétou Kalabusovou, manželství po roce skončilo rozvodem. V roce 1930 se oženil podruhé s Ludmilou Roubíčkovou a v roce 1931 měli syna Ondřeje.
Za gymnaziálních let ho výtvarně vedl Vladimír Šindler. V letech 1929–1931 soukromě studoval jako hospitant všeobecné školy pro kreslení a malbu u profesora Arnošta Hofbauera na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Výtvarnými vzory mu byli Mikoláš Aleš, Wilhelm Busch, Pieter Brueghel (16. století) a Henri Rousseau.
Od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř v brněnských Lidových novinách (přijal ho šéfredaktor Vladimír Šindler). V letech 1923 a 1927 (nebo 1928) byl redakcí vyslán do Paříže. V roce 1927 (nebo 1928) se i s redakcí přestěhoval do Prahy, v letech 1927–1941 redigoval Dětský koutek. Protože jeho manželka byla židovského původu, musel svou práci opustit.
Byl trenérem ragbyových družstev Moravská Slávie v Pisárkách a AFK Žižka Brno, vytvořil českou ragbyovou terminologii. Založil a redigoval časopis Sport. Jako ferdovský všeuměl věnoval část svého nadšení i hudbě.
Ferda Mravenec se poprvé objevil na stránkách Lidových novin v lednu 1933 jako postava kresleného seriálu pro dospělé, v roce 1935 k němu přibyl i brouk Pytlík. V roce 1936 vyšla první Sekorova knížka pro děti, Ferda Mravenec.
Za okupace v letech 1944–1945 byl vězněn v pracovních táborech Kleinstein (dnes v Polsku) a Osterode v Německu. V autentickém deníku s hořkým humorem vylíčil strasti táborového života. I v táboře kreslí a píše, se spoluvězněm Oldřichem Novým hraje maňáskové divadlo.
Po válce se stal redaktorem deníku Práce a redaktorem časopisu Dikobraz (1945–1947, prvních 15 čísel jako šéfredaktor) a redaktorem v nakladatelství Josefa Hokra (1945–1949), které již předtím vydávalo jeho knihy. V roce 1949 spoluzakládá Státní nakladatelství dětské knihy (dnešní Albatros) a v letech 1949–1952 působí jako jeho vedoucí redaktor. Stál u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti, neoficiálně hrál maňáskové divadlo a po celé republice pořádal besedy s dětmi. Od roku 1952 byl ve svobodném povolání, píše a kreslí pro noviny a časopisy Host do domu, Lidové noviny, Mateřídouška, Ohníček, Pionýr.
V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1966 dostal Cenu Marie Majerové za literaturu.
V předválečných letech se věnoval i politické karikatuře, v poválečných letech se svým způsobem aktivně účastnil na propagandě komunistického režimu. Vzhledem k oblíbenosti jeho knížek je mu to málokdy vytýkáno.
Záchvatem mrtvice v roce 1964 skončila jeho veřejná činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a pohřben je na košířských Malvazinkách.
Členství: Národní svaz novinářů (vyškrnut 1941), Komunistická strana Československa, Svaz spisovatelů, Svaz československých výtvarných umělců a Sdružení českých umělců grafiků Hollar.

Dílo

Knihy

Rugby, jak se hraje a jeho pravidla (1926, překlad z francouzštiny)
Ferda Mravenec (1936)
Ferda Mravenec v cizích službách (1937)
Ferda v mraveništi (1938)
Ferdův slabikář (1939)
Trampoty brouka Pytlíka (1939)
Malířské kousky brouka Pytlíka (1940)
Kuře Napipi a jeho přátelé (1941)
Uprchlík na ptačím stromě (1943) (oceněna na Světové výstavě EXPO ´58 v Bruselu)
Ferda cvičí mraveniště (1947)
Kronika města Kocourkova (1947)
Jak se uhlí pohněvalo (1949)
Pohádka o stromech a větru (1949)
O zlém brouku Bramborouku (1950)
Ferda Mravenec ničí škůdce přírody (1951)
Malované počasí (1951)
O traktoru, který se splašil (1951)
Mravenci se nedají (1954)
Na dvoře si děti hrály (1955)
Čmelák Aninka (1959)
Hurá za Zdendou (1960)
O psu vzduchoplavci (1961)
Pošta v ZOO (1963)

První tři knihy o Ferdovi Mravencovi vycházely v šedesátých letech společně pod názvem Knížka Ferdy Mravence.
Obě knihy o brouku Pytlíkovi vycházely od roku 1969 společně pod názvem Brouk Pytlík.

Kreslené seriály

Voříškova dobrodružství (1926)
Jak Cvoček honil pytláka (1932)
Kapitán Animuk loví v Africe (1934)
Hej a Rup (1935)
Slavnost u broučků (1938)
Kousky mládence Ferdy Mravence (1950)
Nápady kuřete Napipi (1961)
Kapitán Animuk opět loví v Africe (1972)

Knižní ilustrace

Jindřich Plachta: Pučálkovic Amina (1931),
Vladislav Vančura: Kubula a Kuba Kubikula (1931),
Hugo Vavris: František Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932),
František Langer: Bratrstvo bílého klíče (1934),
Jiří Weiss: O věrné Hadimršce … a co se kolem ní sběhlo (1935) vydal Melantrich.
Arthur Ransome: Zamrzlá loď kapitána Flinta (1937),
Josef Kopta: Smějte se s bláznem (1939),
Jarmila Hašková: Z notesu svatého Petra (1940),
Jan Karafiát: Broučci (1940),
Josef Věromír Pleva: Malý Bobeš (1941),
Ema Tintěrová: Veselé příhody kozy Lujzy a kocoura Bobka (1942),
Jan Malík: Míček Flíček (1946),
Michail Zoščenko: Psí čich (1946),
Eduard Štorch: Lovci mamutů na Bílé skále (1946),
Václav Čtvrtek: Lev utekl (1948),
František Němec: Soudničky (1948),
Ema Řezáčová: Dům na kolečkách (1948),
Václav Lacina: Slyš a piš (1949),
Jarmila Minaříková: Ježourek a Pišta, jeho bratr (1949),
Irina Karnauchová: Chytrý sedláček a jiné pohádky (1954),
Gianni Rodari: O statečném Cibulkovi (1955),
Jan Hostáň: Švitořilky (1961).

Související články

Brouk Pytlík
Ferda Mravenec


Literatura o Sekorovi

Ondřej Sekora, práce všeho druhu. Blanka Stehlíková, Věra Vařejková, Ondřej J. Sekora
Vytvořil: Zdenka
Upravil: ota61
Zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie

'Životopis autora Sekora Ondřej'






Dnes je 14.08.2018
Den 111. výročí úmrtí Sacher Vilém



Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno
Kniha návštěv | Antikvariát | Všeobecné podmínky užívání a ochrana osobních údajů
Mapa stránek | Podpořte nás | Partneři | Odkazy | Publikování | RSS 2.0 | Nápověda | Kontakt