Před 43 lety se narodil(a) Howey Hugh
Hledej

Životopis : Jirous Ivan Martin

známý též pod přezdívkou Magor nebo Magor Jirous
Básník, výtvarný kritik, od r. 1969 umělecký vedoucí hudební skupiny The Plastic people of the Universe a v 70. a 80. letech, kdy začíná užívat jména Magor, organizátor českého undergroundu. Narodil se r. 1944 v rodině berního úředníka v Humpolci, kde také složil maturitní zkoušku a krátce pracoval jako stavební dělník a topič. Poté vystudoval dějiny umění na FF UK, které absolvoval s diplomovou prací o vizuální poezii zejm. Jiřího Koláře. V té době působil jako spoluorganizátor a teoretik neoficiálního výtvarně-literárního seskupení tzv. Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu a ve čtrnáctidenníku Výtvarná práce. Živil se tehdy jako noční hlídač a pomocný dělník. Již v roce 1967 začal spolupracovat s rockovou hudební skupinou The Primitives Group a od roku 1969 byl uměleckým vedoucím skupiny The Plastic People of the Universe. V 70. a 80. letech fungoval jako přední český ideolog a organizátor hnutí undergroundu. V souvislosti s touto činností byl v následujících letech několikrát zatčen a trestán. Ve vězení strávil celkem osm a půl roku. Roku 1977 podepsal základní dokument Charty 77. Přispíval články, recenzemi a polemikami do samizdatových časopisů Vokno, Revolver Revue, Dialogy, Moravská čítanka aj. Od roku 1976 publikoval také v různých časopisech exilových. Jeho stěžejní historiografická práce Zpráva o třetím českém hudebním obrození vyšla ve Svědectví r. 1976. Práci "Pravdivý příběh Plastic People" vydal na pokračování vídeňský časopis Paternoster a v roce 1991 Studentské listy. "Magorův Jeruzalém" vyšel 1990 v časopise Most, "Magorův soumrak" v časopisech Paternoster a Revolver Revue. V samizdatu publikoval např. sbírky "Magorův ranní zpěv" (1975), "Magorova krabička" (1979), "Mládí nevykouřené" (1980), "Magorovy labutí písně" (1985, odměněna Cenou Toma Stopparda) nebo "Magor dětem" (1986). Uspořádal také dvě samizdatové antologie poezie ("Egonu Bondymu k 45. narozeninám – Invalidní sourozenci", 1975 a "Peťákovi", 1975) a přispěl do řady dalších ineditních sborníků.
Od počátku 90. let je ve svobodném povolání a žije střídavě v Praze a na Vysočině v Prostředním Vydří. Jeho první ženou byla Věra Jirousová, historička umění a básnířka, druhou ženou je malířka Juliána Jirousová. V loňském roce bylo jeho celoživotní básnické dílo včetně čerstvě vydaného souboru vězeňské korespondence Magorovy dopisy oceněno Cenou Jaroslava Seiferta.
Vytvořil: janajau
Upravil: janajau
Zdroj: wikipedie + flora-ol.cz

'Životopis autora Jirous Ivan Martin'






Dnes je 23.06.2018
Den 59. výročí úmrtí Vian Boris



Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno
Kniha návštěv | Antikvariát | Všeobecné podmínky užívání a ochrana osobních údajů
Mapa stránek | Podpořte nás | Partneři | Odkazy | Publikování | RSS 2.0 | Nápověda | Kontakt