Levý Jiří - Životopis

* 8. 8. 1926, Košice 
† 17. 1. 1967, Brno 
 
Literární teoretik a historik
 Narodil se v rodině Otakara Levého (1896–1946), známého romanisty a překladatele z francouzštiny. Dětství prožil na Slovensku, nejdříve v Košicích a 1929–1939 v Bratislavě, kde otec učil na střední škole a později jako docent francouzské literatury na univerzitě. Po vzniku Slovenského státu (1939) se Levý s rodiči vystěhoval do Prahy. Pro vážné onemocnění (těžký zánět kyčelního kloubu) absolvoval střední školu soukromě. Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze (1946) studoval anglistiku a češtinu na FF MU v Brně (PhDr. 1949 prací Srovnávací pohled na anglický verš). 1950–1963 učil teorii literatury a anglistiku na FF UP v Olomouci (CSc. 1957 prací Vývoj překladatelských metod v české literatuře; habilitace 1958 prací Základní otázky teorie překladu; DrSc. 1963 prací Problémy srovnávací versifikace). Souběžně nejprve externě, od 1963 řádně působil až do své smrti na FF UJEP v Brně.
 Přispíval do periodik: Časopis pro moderní filologii (debut 1947), Svobodné noviny (překladatelský debut 1947), Slovesná věda, Erasmus (Fribourg), Essays in Criticism (Oxford), Slovo a slovesnost, Host do domu, Sborník Vysoké školy pedagogické v Olomouci, Česká literatura, Světová literatura, Anglia (Tübingen), Literární noviny, International Journal of Slavic Linguistics and Poetics (Gravenhage), Dialog, Babel (Avignon). Časopisecky otiskoval překlady z anglické, francouzské a španělské poezie. Redigoval edici Český překlad při Státním nakladatelství krásné literatury a umění. Doslovy doprovodil řadu děl anglické literatury (Ben Jonson, William Butler Yeats, William Blake, John Gay, William Shakespeare, Oskar Wilde). V Brně založil Skupinu pro exaktní metody a mezioborové vztahy, zárodek pozdější Skupiny pro sémiotiku a matematickou lingvistiku při Československé kybernetické společnosti. Používal šifry J. L.
 Už od vysoké školy se Levý systematicky věnoval svému celoživotnímu tématu. V rozsáhlé, odbornou studií opatřené antologii České teorie překladu zmapoval vývoj českých koncepcí překládání. Teoretické hledisko, již zde patrné, se pak plně uplatnilo v syntetické monografii Umění překladu, která položila základy české translatologie a vzbudila i značný mezinárodní ohlas. Levý vykládal překlad jako umění reprodukční (blízké např. herectví), otázku adekvátnosti překladu řešil na pozadí funkční ekvivalence zvolených prostředků originálního a přeloženého textu. Levého chápání překladu jako součásti komunikačních procesů probíhajících v kultuře přitom navazovalo na nejnovější směry uvažování o literatuře a opíralo se o důkladné studium estetiky a teorie literatury, jehož výsledky Levý také zprostředkoval odborné veřejnosti výborem Západní literární věda a estetika. Pevný metodologický základ literární vědy a její ochranu před apriorními ideologickými konstrukty Levý spatřoval v exaktních metodách (inspirovala ho mj. generativní gramatika Noama Chomského a estetika Maxe Benseho), ale bezprostředně i v tradici systémového a strukturálního přístupu meziválečné české uměnovědy a lingvistiky. Na tuto linii českého teoretického myšlení navazoval rovněž v jednotlivých pracích z anglické a americké literatury.

BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře: Kapitoly z teorie a metodiky překladu (skripta, 1956, s B. Ilkem); České teorie překladu (studie a výbor textů, 1957; 2. doplň. vyd. 1996, ed. J. Honzík); Úvod do teorie překladu (skripta, 1958); Umění překladu (studie, 1963; rozšíř. a opraveno s přihlédnutím k něm. verzi Die literarische Übersetzung z 1969, ed. K. Hausenblas, 1983); Paralipomena (soubor jinojazyčných studií, 1971, ed. J. Hrabák); Bude literární věda exaktní vědou? (výbor studií, 1971, ed. M. Červenka).
Příspěvky ve sbornících: Franku Wollmanovi k sedmdesátinám (1958); Poetics (Warszawa 1961 a 1966); Acta Universitatis Palackianae Olomucensis (1961); Worte und Werte (Berlin 1961); Studie o literatuře a překladatelství (1962); Mathematik und Dichtung (München 1965); Übersetzen (Frankfurt am Main 1965); Poetyka i matematyka (Warszawa 1965); Slyšet se navzájem (1966); O literárnej avantgarde (Bratislava 1966); Aktuaľnyje problemy teorii chudožestvennogo perevoda (Moskva 1967).
Uspořádal a vydal: Antologie anglické poezie (skripta, 1960, s L. Cejpem); W. B. Yeats: Slova snad pro hudbu (1961); Západní literární věda a estetika (1966); Teorie verše 1, 2 (sb. z brněnských versologických konferencí 1964 a 1966; 1966, 1968, 2. sv. , s K. Palasem); Současné divadelní překladatelství (1966).
Vytvořil: Jacob
Upravil: ota61
Zdroj: www.slovnikceskeliteratury.cz

'Životopis autora Levý Jiří'
Dnes je 25.09.2022
Den 396. výročí úmrtí Dačický z Heslova Mikuláš
Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom.cz
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno