Před 39 lety se narodil(a) Jirousová Františka
Hledej

Životopis : Běljajev Alexandr Romanovič

Narozen 16. 3. 1884, Smolensk
Zemřel: 6. 1. 1942, Leningrad

Alexandr Romanovič Běljajev (Alexander Romanovich Belyayev Алекса́ндр Рома́нович Беля́ев), první sovětský spisovatel, který se fantastice plně autorsky věnoval. Svou tvůrčí dráhu zahájil ve dvacátých letech. Jeho otec byl duchovní a také malý Saša chodil do semináře od svých jedenácti let. Od útlého věku se zajímal o literaturu a zejména o divadlo. Ve volných chvílích vystupoval v ochotnických představeních, recitoval, hrál na housle, režíroval. V sedmnácti ukončil seminář a s duchovním stavem se navždy rozloučil. Podepsal smlouvu s jedním smolenským divadlem, ale pokračoval ve studiu a stal se právníkem. Nepočínal si v této profesi špatně a dokázal vydělat slušné peníze, kterých využil k cestování po Itálii a Francii. Ještě před začátkem světové války se vrátil do vlasti. V roce 1915 těžce onemocněl tuberkulózou, dlouho s ní zápasil a teprve v roce 1921 mohl vstát z lůžka, ovšem s trvale podlomeným zdravím. Odstěhoval se do Moskvy, kde jako právník vstoupil do služeb poštovní správy. Ve volných chvílích začal psát. Už jeho první práce předznamenala celou jeho další tvorbu; byla to povídka Hlava profesora Dowella (Golova professora Douelja; čes. 1958), která vyšla v roce 1925 v časopise Vsemirnyj sledopyt. Bouře diskuzí se strhla i kolem posledního Běljajevova románu Ariel (1941; čes. 1960). Autor se v něm vrátil k motivu člověka nadaného mimořádnými schopnostmi, tak znamenitě využitému v Člověku obojživelníku.
"Jsem unaven, " říká Ariel. Byl to však sám spisovatel, kdo byl unaven. Za patnáct let napsal sedmnáct románů, desítky povídek a nespočet novinářských článků. I pro zdravého člověka by to byla velká zátěž a Alexandr Romanovič byl vážně nemocen. V roce 1940 mu operovali ledviny. Živě se o průběh operace zajímal a vynutil si, aby nad operační stůl připevnili zrcadlo. Tolikrát psal o práci chirurga - a nyní ji mohl sledovat skutečně zblízka... Pak vypukla válka.
"Naše armáda dokáže nepříteli, že dělníci a rolníci, kteří ji tvoří, dovedou nejen stavět závody a továrny, ale také ničit "továrny smrti". Tak zněla poslední otištěná věta. Němci oblehli Leningrad. Do Carského Sela, nyní Puškina, vtrhli vojáci a jim v patách gestapo. Alexandr Běljajev dráždil jejich zvědavost. Mučili nemocného otázkami, obrátili vzhůru nohama jeho knihovnu i archív. Dlouho ho nestačili trápit. Šestého ledna 1942 Alexand Romanovič Běljajev zemřel.
Vytvořil: java
Zdroj: www.scifiworld.cz

'Životopis autora Běljajev Alexandr Romanovič'





Dnes je 22.03.2019
Před 127 lety se narodil(a) Poláček Karel



Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno
Kniha návštěv | Antikvariát | Všeobecné podmínky užívání a ochrana osobních údajů
Mapa stránek | Podpořte nás | Partneři | Odkazy | Publikování | RSS 2.0 | Nápověda | Kontakt