Před 52 lety se narodil(a) Novák Večerníček Jaroslav
Hledej

Životopis : Mikeš Petr

* 19. 8. 1948, Zlín 
 
Básník a překladatel
 Pochází z učitelské rodiny. Dětství prožil ve Zlíně, roku 1957 se rodina přestěhovala do Olomouce. První manželka Milena Valušková (* 1947, sestra spisovatele Rostislava Valuška) je uměleckou fotografkou. Druhá bývalá manželka Iveta Mikešová (* 1957) je překladatelkou z polštiny (Bolesław Leśmian, Bruno Schulz, Czesław Miłosz aj. ). Roku 2001 se oženil s Alenou Jakoubkovou, spisovatelkou a redaktorkou nakladatelství Knižní klub. Od téhož roku žije střídavě v Olomouci a Praze.
V Olomouci Mikeš studoval Slovanské gymnázium (maturoval 1966) a na FF UP angličtinu a ruštinu (1967–1970); fakultu však nedokončil a státní zkoušky z obou jazyků složil 1975 na olomoucké jazykové škole. V letech 1970–1972 absolvoval v Brně nástavbové studium knihovnictví a vědeckých informací (maturita 1972). 1973–1974 pracoval v olomoucké Státní vědecké knihovně jako bibliograf, 1975–1976 na Lékařské fakultě UP jako překladatel. 1971–1989 spolupracoval jako básník, překladatel a editor s Eduardem Zachou a Jaroslavem Erikem Fričem (od roku 1973 také s Rostislavem Valuškou) na vydávání první posrpnové samizdatové edice Texty přátel. V první polovině 70. let se v Brně účastnil projektů bytového divadla nazvaných Šlépěj v okně. V letech 1977–1979 byl v invalidním důchodu, 1979–1980 nočním hlídačem, 1980–1990 překladatelem na Přírodovědecké fakultě UP. V letech 1993–1997 byl redaktorem olomouckého nakladatelství Votobia. Od roku 1998 je zástupcem šéfredaktora nakladatelství Poradce v Českém Těšíně. Roku 1999 byl spoluzakladatelem družstva nakladatelů Periplum a v letech 2000–2004 byl redaktorem tohoto nakladatelství. Spolupracuje s nakladatelstvími Fra a Euromedia Group.
Po roce 1990 absolvoval několik zahraničních studijních pobytů v USA (University of Iowa, 1990; University of Maine at Orono, 1994) a Velké Británii (University of Durham, 1997; University of East Anglia, 1998, 2000, 2004; Cambridge, 1999).
 Od roku 1990 publikoval ve Fragmentu K (Bratislava), Světové literatuře, Kursu, Scriptu, Hostu, Literárních novinách, Proglasu, Revolver Revue, Listech, Lidových novinách, Hanáckých novinách (Olomouc) aj. Přispívá do Paideuma, časopisu pro studium díla Ezry Pounda a literární vědu, vydávaného Carrollem F. Terrellem a Burtonem Hatlenem (University of Maine at Orono), v 80. letech udržoval též kontakt s polským časopisem Literatura na świecie (Varšava). Dále publikoval v Puckerbrush Review (Orono), Backwoods Broadsides (Ellsworth), The Blue Guitar (Harrisburg), Oxford Magazine (Ohio), El Litoral (Santa Fe, Argentina), W drodze (Poznaň), Tygiel kultury (Lodž). V samizdatové edici Texty přátel publikoval sbírky Oslovení (1973), Křehčí než rosa na podzim (1976), Drť světla (1977), Básně v próze (1978), Práh bolesti (1978), Triptych (1980), Natalet (1980), Stříbrný pták ve žluté skříni (1981), Stejný svět (1982), Básně 1973–1982 (souborné vydání, 1986), v edici Proglas výbor Jako krajina (1989, ed. ed. Jaroslav Erik Frič) a dále výbor Dům je tam (1989, ed. Jaroslav Erik Frič). V samizdatu dále vydal tituly Kdy pád i růst (1973), Prostá slova (1973), Hlas (1973), Odlesky v kamejích (b. d. ), Máří Magdalena (b. d. ) a Útržky z deníku tohoto roku (b. d. ). Překlady v samizdatu: Modlitby ranní a jiné krásné modlitby Roberta Louise Stevensona (1973); Ezra Pound: Noční litanie (1979); Thomas Ernest Hulme: Básně (1976), Modlitba za úsměv luny (1977); Poezie imagistů (1983); Georges Bernanos: Tři listy Bohuslavu Reynkovi (b. d. ). Účastnil se též různých samizdatových sborníků editovaných v Olomouci, Brně a Praze (např. Texty prátel I, 1972; Sborníky J. Šafaříkovi, 1972, 1977, 1982, 1987; Nějakej vodnatelnej papírovej člověk, 1977, ed. Pavel Zajíček; Enato IV, 1984). Pro samizdat spolu s Eduardem Zachou připravil sborník Kurs Josefa Floriana (1978) a podílel se na vydání řady další samizdatových tisků. Překlad románu Breta Eastona Ellise Míň než nula vydal pod pseudonymem Jan Navrátil.
 Mikešova spirituálně orientovaná poezie snu, samoty a ticha neustále hledá či vidí za světem jevovým svět věčných, nepomíjejících podstat. Báseň je autorovi aktem duchovního sebezření a sebepoznávání, které nachází oporu – zejména ve sbírkách ze 70. let – v křesťanských motivech a symbolech (kříž, srdce, růže, trn, krev, plamen, víno aj. ) i ve víře, že lidské činy se neztrácejí a že se setkáme s nimi znovu po smrti. Celou Mikešovu tvorbou prostupuje motiv rány jako svědectví o našem bytí, vyjadřující obrodný smysl bolesti; frekventovaný je také oheň jako symbol zodpovědně prožívaného života s nejvyššími nároky na svědomí a čistotu a současně jako symbol spojení se světem transcendentním (to je zobrazováno rovněž motivem vody). K zachycení rozumem neuchopitelného, mystického světa, nahlíženého mnohdy ve snu, básníkovi často slouží paradox či oxymóron. Inspiraci nejednou čerpá z duchovně spřízněných autorů romantické, symbolistické, metafyzické, mystické či tzv. čisté poezie (Willam Blake, Novalis, Friedrich Hölderlin, Charles Baudelaire, Paul Verlaine, Aloysius Bertrand, Reiner Maria Rilke, Josef Palivec, Thomas Ernest Hulme, Ezra Pound). Na Jakuba Demla a Bohuslava Reynka navázal knihou Básně v próze s tísnivou až ponurou atmosférou plnou tajemství a i jinde frekventovanými motivy noci, tmy a samoty. Od 80. let Mikeš původně mélické verše postupně nabývaly (snad i pod vlivem jeho činnosti překladatelské) stále úspornějšího výrazu a sevřenějšího tvaru, takže později jsou postaveny nezřídka jen na jediném výrazném obrazu se sporadickým rýmem a propracovanou eufonií (Paměť rány, Stříbrný pták ve žluté skříni). Tendence k výrazovému minimalismu Mikeše přivádí až k tvorbě lyrických miniatur vytvářených podle pravidel starojaponského žánru haiku (Starý dům).

BIBLIOGRAFIE
Poezie: Paměť rány (BB 1990); Básně v próze (1996); Stříbrný pták ve žluté skříni (BB 1997); Stream of Darkness / Proud tmy (B, Ellsworth 2003, dvojjazyčné, anglicko-české vydání, přeložil M. Sweney); Starý dům. Haiku a jiné básně (BB 2008, anglicko-české vydání, přeložil M. Sweney).
Výbory: Dům je tam (1993; poprvé v samizdatu 1989, potom polsky pod titulem Dom jest tam, Krakov 1991, překlad L. Engelking); In the Tracks of the Dead (anglicky, Landisburg 1993, překlad P. Mikeš, K. S. Keys a W. Boeke); Paměť rány / Memory of the Wound (Ellsworth 1994, dvojjazyčné, česko-anglické vydání); Jediné touhy zpěv (1998, ed. R. Valušek, výbor básní ze sbírek publikovaných v samizdatu); Just Words / Jen slova (2004, dvojjazyčné, česko-anglické vydání, do angličtiny přeložili K. S. Keys, M. Sweney a P. Mikeš, obsahuje také texty dosud netištěné).
Překlady: E. Pound: Chtěl jsem napsat ráj (1993, s K. Bednářem a J. Herynkovou, též ed. ) + Mistr těch, kteří vědí (1995, s dalšími, též ed. ); B. E. Ellis: Míň než nula (1993, pod pseudonymem Jan Navrátil); J. Kerouac: Rozprášené básně (1995) + Písmo zlaté věčnosti (1996); K. S. Keys: Krajina supů (1996); J. L. Borges: Zrcadla jsou zvláštní věc (1996); M. Kundera: Jsem posedlý číslem sedm (přetisk rozhovoru pro The Paris Review, rozhovor vedl Ch. Salmon, 1996); M. Gane: Rozhovory s Baudrillardem (1997); P. Haining: Zdi iluzí (1998, s dalšími); P. Polansky: Tíživé mlčení (1998) + Toulavej pes (1999, dvojjazyčné anglicko-české vydání); B. Delinsky: Stopy po ženě (1999); Murphyho zákony (1999, ed. E. Konvitová); J. Joyce: Komorní hudba (2000); B. Bunting: Briggflatts (2000, dvojjazyčné anglicko-české vydání); K. Shuker: Záhady planety Země (2000); Drak má dvojí jazyk (současní básníci Walesu, 2000, s dalšími); Zrnka hříchu (2000, ed. E. Konvitová); A. Myrer: Poslední Yankee z Bostonu (2001); Cha Ťin: Čekání na Lina (2001); Vítr z Narragansettu (básníci regionu New England v USA, 2002); C. Grahamová: Smrt v převleku (2002) + Mrtví v Badger's Drift (2003); T. E. Hulme: Modlitba za úsměv luny (2002, též ed. ); Imagisté (2002, s J. Herynkovou); R. Caddela: Slova straky (2002, též ed. ) + Psaní v temnotě (2007, anglicko-české vydání); S. Watts: Gramsci a Caruso (2003, též ed. ); G. Droppová: Pastelkami čaruju (2003) + Kreslím a maluju (2003); Paul Muldoon: Kost přání (2007, dvojjazyčné, anglicko-české vydání).
Příspěvek v antologii: Krajiny milosti. Antologie české duchovní lyriky 20. století (1994).
Uspořádal a vydal: Bítov. Archy pro poezii, kritiku, život. Sv. 4 (1992, též přispěl překlady); Kurs Josefa Floriana (sborník k 50. výročí smrti, 1992, s E. Zachou, poprvé v samizdatu 1978).
Vytvořil: Zdenka
Upravil: ota61
Zdroj: Slovník českých spisovatelů od r.1945

'Životopis autora Mikeš Petr'





Dnes je 21.09.2019
Před 167 lety se narodil(a) Andrlík František Josef



Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno
Kniha návštěv | Antikvariát | Všeobecné podmínky užívání a ochrana osobních údajů
Mapa stránek | Podpořte nás | Partneři | Odkazy | Publikování | RSS 2.0 | Nápověda | Kontakt