Den 31. výročí úmrtí Yourcenarová Marguerite
Hledej

Životopis : Martinec Jan

Dramatik, prozaik, autor reportáží, autobiografie a próz pro děti
 Vlastním jménem Martin Reach. Vyrostl v pražské německo-židovské rodině, jeho otec byl obchodník.
Jan Martinec vystudoval německé klasické gymnázium (maturita 1934) a do roku 1937 byl činný jako herec a režisér u německého, pak českého kočovného divadla a pražského divadla Uranie; do roku 1939 působil též v proletářském ochotnickém divadelnictví a v Hnutí českých a německých antifašistických divadelníků. Od října 1937 do okupace ČSR byl vojákem, mj. sloužil ve Vojenské nemocnici v Praze. V říjnu 1939 emigroval tzv. ilegálním transportem na turecké lodi Sakarya do Palestiny, v Tel Avivu byl nejprve devět měsíců dělníkem, v červnu 1940 pak byl internován. V červenci 1942 vstoupil do čs. armády v zahraničí a jako člen Čs. 200. protileteckého pluku na Středním východě a 1. tankové brigády na Západě sloužil v Palestině, Velké Británii, bojoval u Tobruku a Dunquerque v severní Francii (15. 8. 1945 demobilizován). Po návratu do Československa pracoval jako referent pro ochotnické divadlo v Ústřední radě odborů (do roku 1948), jako člen Státní divadelní rady, poradního orgánu ministerstva školství a kultury (1948–1950), a v Ústředí lidové tvořivosti v oboru divadelnictví. V letech 1952–1953 byl zaměstnán v ČKD Sokolovo jako tajemník závodního klubu, poté byl dva roky redaktorem ve Spolku přátel žehu. Od konce roku 1955 působil v Ústředním domě lidové umělecké tvořivosti jako referent pro divadelní školení. V letech 1964–1966 byl dramaturgem v Uměleckém souboru MV ČSSR. Od roku 1966 byl ve svobodném povolání, po těžkém úrazu (1968) v invalidním důchodu.
 V letech 1944–1945 začal Martinec psát reportáže a glosy do exilových a vojenských periodik Čechoslovák, Mladé Československo (obě Londýn) a Naše noviny. Po válce publikoval reportáže, stati, divadelní glosy a povídky mj. v Lidové kultuře, Lidových novinách, My 46, Tvorbě, Kultuře, Kulturní politice, Divadle, Lidové tvořivosti, Ochotnickém divadle, Repertoáru malé scény, Amatérské scéně, Literárních novinách, Rudém právu, Plameni, Nové mysli, Scéně, Literárním měsíčníku; Obrysu-Kmeni (zde v roce 2000 úryvky z memoárů Nejlepší dramatik je život); německy v Sinn und Form (Berlín).
Napsal rozhlasové hry pro mládež Tramp (1963), Nedolíbal (dvoudílná hra, 1970), Poslíček (1975) a Stopařka kamkoli (1988, s Danou Millerovou) a televizní scénář Odhalení jednoho spiknutí (1984, režie Zdeněk Kubeček, scénář + Bedřich Pilný, podle Güntera Wallraffa).
Výjimečně používal pseudonymu Jan Bartol a šifer JM a jm.
 Od 50. let Martinec psal divadelní hry zejména s brannou a tzv. politickou tematikou (Střetnutí, Náš přítel Kurt, podle povídky spoluautorky Růženy Rollové); v dalších desetiletích se mj. zabýval morální problematikou soudnictví (dramata Létající tramp a Stopařka kamkoli). Jako divadelní publicista se orientoval především na problematiku estrádního divadla a nových dramatických forem, přičemž prosazoval symbiózu ideologických postulátů a specifičnosti divadelního představení.
O svých zážitcích z exilu a zahraničního vojenského odboje Martinec psal poprvé těsně po válce v časopiseckých reportážích, později toto téma dvakrát zpracoval jako prózy pro mládež (Útěk před žlutou hvězdou, Bloudění v kruhu) a posléze je beletristicky ztvárnil v obšírné, v ich formě napsané, próze Bastard, která byla záhy po svém vydání zakázána. Na základě dobových reálií a faktografických momentek tu Martinec vyslovil své pojetí vztahu jedince a společnosti jako permanentního kontrastu. Se značnou ironií, jazykovou i myšlenkovou expresivitou vylíčil atmosféru předválečné Prahy, svět levicových divadelních ochotníků i vlastní pozdější válečnou anabázi. V posledních kapitolách, které byly autorem z druhého vydání vypuštěny, pak konfrontoval svůj nikdy nenaplněný sociální ideál s realitou poválečných let v Československu.
Martinec se zabýval rovněž sbíráním a adaptacemi židovských anekdot, které jej také inspirovaly ke sbírce anekdotických mikropovídek Potkal Kohn Rabínoviče.

BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Střetnutí (D, rozmnož. , 1951, prem. s tit. Únos, 1951, s V. Kuchařovou); Než přišlo jaro (D, rozmnož. , 1952, i prem. , s V. Kuchařovou); Náš přítel Kurt (D, rozmnož. , 1954, i prem. s tit. Případ Kurta Königra, s R. Rollovou); Trampoty Josefa Nakvašila (6 rozhl. scén, rozmnož. , 1954); Ráno – před útokem (D, rozmnož. , 1956, i prem. ); Mistr houslař (D, rozmnož. , 1957, i prem. ); Hlavní přelíčení jsou veřejná (D, rozmnož. , 1960, i prem. ); Estrádní divadlo (studie + dramatizace, 1960); K některým problémům práce smíšených uměleckých skupin (kurz pro osvětové pracovníky, rozmnož. , 1963, též slovensky: Niektoré autorské problémy zmiešaných umeleckých skupín, Bratislava, rozmnož. , 1964, s J. Votrubou); Útěk před žlutou hvězdou (P pro ml. , 1964, s K. Friedrichem); Bloudění v kruhu (P pro ml. , 1967, s K. Friedrichem); Potkal Kohn Rabínoviče (PP 1968; rozšíř. 1992); Bastard (P 1968); Nejlepší dramatik je život (autobiografie 2004, ed. M. Ransdorf); scénicky: Kriminál naruby (1965); Létající tramp (1967); Stopařka kamkoli (D, něm. , prem. Rostock 1984, s K. Pfnütznerem).
Adaptace: K. M. Simonov: Jedna z nocí (D, rozmnož. , 1956).
Překlady: C. Corrinth: Trójané (1960, s Jiřím Benešem, též uprav. ); H. Müller – J. Reed: Deset dnů, které otřásly světem (scénické pásmo, 1960); G. Wallraff: Klamu, abych nebyl klamán (1980).
Příspěvek ve sborníku: Mírová estráda (1951, zde D Druhý podpis, s V. Semerádem); 1. máj 1952 (1952, zde výstup Vítězství starého lékaře); Zítřek je náš (1957, zde hra Ráno - před útokem); Repertoární sborník ÚDA (1957, zde hra Ráno - před útokem); Estrádní divadlo (1960, zde mj. D Lehký případ /dle J. Haška/ a monolog Pivo není alkohol, též ed. ); Straně věřte, soudruzi (1961).
Uspořádal a vydal: Svítí na cestu (pásmo z tvorby K. Havlíčka Borovského, s L. Nejedlým, in A. Pražák: Karel Havlíček Borovský, 1946); Kdokoliv (pásmo poezie, s V. Raffelem, 1946); Hurá do ÚRA (1947, též přisp. ); Únor (scénické pásmo, 1949); Směrnice pro okresní přehlídky lidové tvořivosti 951 (1951); Dva světy. Sborník vážných i veselých scének, próz, veršů a písní pro estrádní skupiny i jednotlivce (1958, též přisp. ); 6 x pro malé jevištní formy. Repertoární sborník (rozmnož. , 1972).
Zvukové nosiče: Potkal Kohn Rabínoviče (CD 2007).
Vytvořil: Zdenka
Upravil: ota61
Zdroj: Slovník českých spisovatelů od r.1945

'Životopis autora Martinec Jan'





Dnes je 17.12.2018
Před 131 lety se narodil(a) Lada Josef



Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno
Kniha návštěv | Antikvariát | Všeobecné podmínky užívání a ochrana osobních údajů
Mapa stránek | Podpořte nás | Partneři | Odkazy | Publikování | RSS 2.0 | Nápověda | Kontakt