Němcová Božena - Životopis

Božena Němcová, rozená Barbora Novotná, později Barbora Němcová (4. února 1820? Vídeň – 21. ledna 1862, Praha), byla česká spisovatelka. Je považována za zakladatelku novodobé české prózy.
Příjmení Panklová získala, až když si její matku Terezii Novotnou v létě roku 1820 vzal Johann Pankl. Roku 1821 se Panklovi přestěhovali do Ratibořic, kam se za nimi přistěhovala i její babička – Magdaléna Novotná (1825), která malou Barunku velmi ovlivnila; v dospělosti si babičku velmi zidealizovala.
Od roku 1826 do roku 1833 navštěvovala školu v České Skalici.
Roku 1837 jí rodiče našli ženicha – Josefa Němce (1805 – 1879) a ještě téhož roku se vzali. Josef Němec pracoval jako komisař finanční stráže (celník), jeho nadřízení s ostražitostí sledovali jeho projevy češství a služební horlivosti. V souvislosti s tím byl často služebně překládán a rodina se s ním stěhovala. Manželství nebylo šťastné.

Roku 1840 se léčila u doktora J. Čejky, se kterým se spřátelila a který ji seznámil s tehdejšími vlastenecky smýšlejícími spisovateli. O rok později (1841) se přestěhovala do Prahy. Zde pod vlivem Václava Bolemíra Nebeského a Karla Jaromíra Erbena začala psát česky. Roku 1843 se s mužem odstěhovali do Domažlic, kde působila jako prakticky první národní buditel. Roku 1847 se opět stěhují z Domažlic. Roku 1848 je Josef Němec obviněn ze spiknutí, dochází k nucenému stěhování z místa na místo a v roce 1850 je Josef Němec přeložen do Uher; Božena Němcová se se čtyřmi dětmi stěhuje do Prahy, kde okamžitě navazuje styky s literárně činnými vlastenci. V roce 1851 pobývala s dětmi v lázních u České Třebové a roku 1852 jela za manželem do Uher a přitom navštívila Slovensko. V následujících letech podnikla do Uher ještě dalších několik cest.
Roku 1853 byl Josef Němec odvolán z funkce, nejprve mu byl snížen plat na polovinu, později mu byl plat zastaven úplně. Josef Němec se proto ocitl bez práce a Božena Němcová hledala pomoc u známých v Praze, avšak často neúspěšně. Právě v této době napsala Babičku. Tehdy bydlela v ulici Ječná a později v ulici Na Slupi (v obou jsou pamětní desky).
Seznámila se s vydavatelem Moravských novin Františkem Klácelem, který její díla vydával, a se sestrami Rottovými (Karolína Světlá a Sofie Podlipská).
Roku 1853 zemřel její syn Hynek, po jeho smrti pokračovaly neshody s manželem. Josef Němec podal dokonce návrh na rozvod, který však později stáhl.
V této době se Němcová sblížila s májovci. Jinak se Božena Němcová stáhla do ústraní, objevila se pouze na pohřbu Karla Havlíčka Borovského (1856).
Na podzim 1861 Němcová opouští manžela a odchází do Litomyšle, kde se pokouší živit prací pro nakladatele Augustu. V té době je ale již vážně nemocná a finanční nouze ji donutí k návratu do Prahy k manželovi. Krátce na to umírá v domě U Tří lip (dnešní ulice Na Příkopě).

Chudoba
Božena Němcová prožila celý život v ponižující chudobě a často i v hladu. Korespondence ukazuje, že byla nucena opakovaně žádat o pomoc v českých vlasteneckých kruzích. Neúčinnost této pomoci kontrastuje s velkolepým pohřbem, který jí vlastenci uspořádali a s posmrtnou slávou, které se jí dostalo. Pohřbena je na Vyšehradě. Její muž byl pohřben v Táboře.

Datum narození
Někteří autoři literatury faktu vyslovili hypotézu, že Božena Němcová byla nemanželskou dcerou kněžny Kateřiny Zaháňské nebo její sestry Dorethey. Pro tuto hypotézu svědčí nejen vnější podoba a nezvykle dobrý vztah Kateřiny Zaháňské k Boženě Němcové, ale i zdánlivě vyšší věk Boženy Němcové (uvádí se alternativní rok narození - 1816 nebo 1817). Na druhou stranu existují velmi silné argumenty proti této spekulaci (např. podoba Boženy Němcové se sestrou), takže mezi literárními vědci je spíše odmítána.

Dílo

Poezie
První díla byly básně:

Slavné ráno
Ženám českým
Moje vlast


Povídky a další kratší prózy

Baruška (1853) - poprvé vyšla v kalendáři Koleda
Cesta z pouti
Čtyry doby, vydáváno také pod názvem Čtyři doby
Devět křížů
Divá Bára (1856) - poprvé vyšla v kalendáři Česká pokladnice
Dlouhá noc
Dobrý člověk (1858) - poprvé vyšla v časopise Posel z Prahy
Domácí nemoc
Dopisy z lázní Františkových
Hospodyně na slovíčko
Chudí lidé – vytváří nový typ hrdiny, a sice z prostředí, kde se setkávají různé společenské vrstvy
Chyže pod horami
Karla – (1855) - poprvé vyšla v almanachu Perly české, odehrává se v chodské vesnici Stráž
Národní báchorky a pověsti – zpracování českých pohádek, 7 sešitů
Obrázek vesnický
O dvanácti měsíčkách
Pan učitel – poslední dokončená povídka
Pomněnka šlechetné duše
Rozárka
Selská politika
Sestry (1855) - poprvé vyšla v almanachu Lada Nióla
Silný Ctibor
Slovenské pohádky a pověsti

Větší prózy

Úvodní list z Babičky od Boženy Němcové ve vydání z roku 1913

Babička (1855) – psáno po smrti syna Hynka (spisovatelka v psaní tohoto díla patrně hledala útěchu). Popisuje zde vzpomínky na šťastné dětství prožité v ratibořickém údolí. Ústřední postavou díla je babička – silně zidealizovaná, stala se symbolem dobra a lásky. Kniha začíná příjezdem babičky na Staré Bělidlo, další kapitoly popisují život na samotě a obyvatele ratibořického údolí. Babička svojí morální hodnotou výrazně převyšuje ostatní lidi, a to ze všech vrstev. Většina postav (včetně kněžny, která je také výrazně zidealizovaná), je historicky doložena. Dílo vyznívá optimisticky, a to i přes babiččinu smrt. Objevuje se tu i postava, která do kompozice díla víceméně nezapadá – šílená Viktorka. Mladá komtesa Hortenzie, která jako by zajišťovala určitou realitu světa v tomto díle. Němcová dala dílu podtitul Obrazy venkovského života.
Pohorská vesnice (1855) – idealistické a zároveň realistické zobrazení vesnice, slučuje tu svět české šlechty, chodského lidu na Šumavě a slovenských drotárů
V zámku a v podzámčí (1858)

Cestopisy

Z Uher
Vzpomínky z cesty po Uhrách
Obrazy ze života slovenského
Kraje a lesy na Slovensku

Z Domažlicka

Obrazy z okolí Domažlického – publicistická próza, snaha o zachycení folklóru, obyčejů a zvyků
Selská svatba v okolí Domažlic
O prostonárodním léčení na Domažlicku














Vytvořil: Tomcek
Upravil: ota61
Zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie

'Životopis autora Němcová Božena'
Dnes je 03.03.2021
Den 25. výročí úmrtí Durasová Marguerite
Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom.cz
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno