• Životopis
• Tvorba (29)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (1)

Tyl Josef Kajetán - Životopis

Josef Kajetán Tyl (4. února 1808 Kutná Hora – 11. července 1856 Plzeň) byl český dramatik a spisovatel.
Studoval gymnázium v Praze (od r. 1822), roku 1827 odešel studovat do Hradce Králové, kde se seznámil V. K. Klicperou.
Po ukončení gymnázia (1828) odešel studovat filosofickou fakultu do Prahy. Studia nedokončil.
Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou, se kterou se brzy oženil. Po dvou letech u této společnosti se vrátil do Prahy.
V Praze získal místo účetního (fourier) ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině.
Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy. Ty redigoval do r. 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil (1840–1842), v letech 1846–1849 vydával Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro vesnice – Selské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal.
V roce 1835 dal dohromady ochotnickou společnost, která hrála české hry ve Stavovském divadle. V roce 1833, společně s K. S. Amerlingem, F. Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, F. Hejnišem, K. H. Máchou ad. , založil Kajetánské divadlo. Bylo zaměřeno na vzdělanější vrstvy a během své 4 leté existence se zde konalo 25 představení především domácích dramatiků (Klicpera, Štěpánek ad. ). Roku 1846 odchází do Stavovského divadla, kde působil jako dramatik. Ředitelem Hofmanem je pověřen řízením českých představení (do roku 1851). V této době se dostal na vrchol kariéry, vychází všechny jeho spisy, dostal cenu Matice české a zlatý prsten za literaturu, byl nazýván miláčkem českého národa.
V této době působí jako organizátor českého kulturního života (organizuje plesy atp. ).
V roku 1848 se také angažoval politicky, byl členem Svatováclavského výboru, Slovanského sjezdu a účastnil se založení Slovanské Lípy.
Byl zvolen poslancem do říšského sněmu.
V této době si udělal spoustu nepřátel, a jakmile se situace změnila, byl propuštěn z divadla. Poté odešel k Zollnerově kočovné společnosti, těžce onemocněl a nakonec zemřel v Plzni v bídě.

Cílem jeho tvorby bylo vytvořit české drama. Nejprve hry pouze překládal, ale pak je začal i psát.
Dílo
Hry

Výhoň dub – tato hra je špatná, byla to jeho první hra a tento neúspěch ho na chvíli odradil od psaní.
Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka – (1834) hra se zpěvy, z venkovského prostředí. Zcela zapadla, ale poprvé zde zazněla česká hymna.
Čestmír
Slepý mládenec
Paní Marjánka, matka pluku

Hry ze života pražských lidí

Pražský flamendr
Bankrotář
Paličova dcera (1847) Rozárka je dcera venkovského paliče Valenty. Valenta se ze zoufalství a zlosti dopustí žhářství. Rozárka bere vinu na sebe, protože nechce, aby její sourozenci měli otce paliče.
Chudý kejklíř

Dramatické báchorky

Strakonický dudák aneb Hody divých žen – dudák Švanda odchází do ciziny za vyšším výdělkem, ale pak si uvědomuje, co pro něj domov znamená a vrací se zpět. Tyl chtěl odsoudit lidi, kteří odešli do ciziny. Pokouší se agitovat pro myšlenku, aby lidé pracovali doma – pro národ.
Lesní panna aneb cesta do Ameriky – objevuje se zde stejná myšlenka jako ve Strakonickém dudákovi.
Tvrdohlavá žena aneb zamilovaný školní mládenec – reagovala na politickou situaci roku 1848, na tuto situaci zde je mnoho narážek. Hlavní hrdinkou je mlynářka, která nechce dát svou dceru školnímu mládenci. Horský duch ji za to spálí mlýn a nechá ji bloudit, až si uvědomí svou chybu a sebe i svou dceru provdá.
Jiříkovo vidění
Čert na zemi

Historické hry

Krvavý soud aneb kutnohorští havíři – zachycuje zde potlačení vzpoury kutnohorských havířů v 15. stol. Inspirací mu byla stávka dělníků smíchovské kartounky v r. 1844. Opat (hlavní hrdina), který se snaží vyřešit spory dohodou, je popraven.
Jan Hus – hra je namířena proti církvi. Je zde poměrně mnoho historických nepřesností, Hus se v Kostnici setkává s Janem Žižkou, který je pro Tyla ideálním lidovým vůdcem. Tyl udělal z Husa bojovníka za ideály roku 1848.
Žižka z Trocnova
Staré město a Malá strana
Krvavé křtiny, aneb Drahomíra a její synové
Měšťané a študenti

Nedramatická tvorba (próza)

Dekret Kutnohorský – novela
Rozina Ruthartová – novela
Poslední Čech – neúspěšný román, obrací se k odnárodněné šlechtě. Hrabě Velenský se považuje za posledního Čecha a chce pro národ získat svého syna, který se národu vzdálil. Nakonec se mu to podaří. Řeší zde generační problémy. V tomto díle převažují romantické prvky nad realistickými. Bylo terčem kritiky Havlíčka.

Drobná díla

České garanáty – satira
Pomněnky z roztěže – satira (vyd. 1844)
Kusy mého srdce – povídky (autobiografie)
S poctivostí nejdál dojdeš – povídka
Zloděj – povídka
Karbaník a jeho milá – povídka
Braniboři v Čechách – povídka
Rozervanec – odsouzení romantických životních postojů, kritika K. H. Máchy, především jeho Máje
'Životopis autora Tyl Josef Kajetán'