Před 47 lety se narodil(a) Weir Andy
Hledej

Životopis : Bartoš František

Všestranná literárně činná osobnost druhé poloviny devatenáctého století. Vůdčí osobnost moravské vzdělanosti a kultury, organizátor vědeckého, národního života na Moravě. Znalec moravských nářečí, filolog, podnětný pedagog, kritik, editor, sběratel a vydavatel lidové slovesnosti. Na konci devatenáctého století nejvýznamnější osobnost česky mluvící Moravy.
Bartoš se narodil roku 1837 v Mladcové, která je dnes součástí Zlína. Jeho otec byl venkovský hospodář a majitel hospody, měl celkem šest dětí. Obecnou školu vychodil František ve Zlíně, ale další budoucnost vypadala bledě. Otec totiž neměl mnoho prostředků, aby mohl sponzorovat další chlapcova studia. Teprve strýcova přímluva pomohla a Bartoš, který jevil zájem o hudbu a lidovou slovesnost, pokračoval v Olomouci ve studiích. Ubytoval se u strýce, vydělával si doučováním a studoval německé gymnázium. Do literatury pronikal prostřednictvím spolku Uměna.
Po maturitě v roce 1860 odjel na vídeňskou univerzitu, kde začal studovat latinu, řečtinu a češtinu. Potkal tu dva pedagogy, kteří ho trvale ovlivnili: vynikajícího filologa F. Miklošiče a moravského historika a jazykovědce A. V. Šemberu. Navázal tu kontakty se studenty slovanských národností, stal se členem akademického spolku Morava a zpíval ve slovenském sboru.
V roce 1864 dokončil školu a vrátil se na Moravu vykonávat pedagogickou činnost. Učil na piaristickém gymnáziu ve Strážnici, na německém gymnáziu v Olomouci a na německém katolickém gymnáziu v Těšíně. Zde se začal intenzivněji zajímat o moravská nářečí a též si pořizoval zápisky lidových písní. Jeho skutečná vlastenecky výchovná a osvětová činnost se váže k působení na Slovanském gymnáziu v Brně, kam přešel roku 1869. Záhy se stal nejznámějším a nejoblíbenějším profesorem ústavu a vychoval celou řadu budoucích literátů (S. Čech, F. Bílý, J. Herben a další). Jan Herben na něj s úctou a vděčností vzpomíná ve svých memoárech. Své žáky vedl k lásce k mateřské řeči, lidem a lidové slovesnosti. Část své tvorby napsal právě v souvislosti se svým učitelským povoláním (literární a jazykové příručky apod. ).
V Brně výrazně organizoval český kulturní život. Z jeho podnětu vznikla česká dívčí střední škola Vesna, Bartoš dělal jejího ředitele. Ze svých vlastních peněz financoval řadu škol, jiných podniků i chudých studentů, nad vodou držel zvláště Vesnu. Sám přitom žil skromně až asketicky, nikdy se také neoženil. Pracoval a zakládal v mnoha institucích, zejména školských: stal se členem výboru Matice moravské, předsedal brněnskému národopisnému odboru, založil literární část Čtenářského spolku v Brně . Nezměrné úsilí vynaložil na práci v Matici školské a v devadesátých letech působil jako člen zemské školní rady. Zastával také redaktorské místo Časopisu Matice moravské.
Není tedy při spoustě těchto záslužných akcích a jiné vědecké práci divu, že byl Bartoš zvolen za člena Královské české společnosti nauk. Vědeckých poct se mu dostávalo i v zahraničí, u nás se ještě stal čestným předsedou Národopisné výstavy a neminulo ho členství v nově založené České akademii pro vědy, slovesnost a umění.
Většinu svého volného času trávil cestami po Moravě a sbíráním folklórního materiálu. Zajížděl často i do Zlína a několikrát se podíval i za hranice. Koncem osmdesátých let se stal ředitelem českého gymnázia ve Starém Brně. Do penze odešel v roce 1898, odebral se do svého rodiště a soustředil se na vědeckou práci. Tam také roku 1906 zemřel na mrtvici a pohřben byl ve Zlíně.
Jeho dílo se vyznačovalo všestranným studiem moravského lidu, zaobíral se jazykem, hmotnou a duchovní kulturou i způsobem života. Ve venkovském lidu viděl zdroj uměleckých i mravních hodnot. Vydal několik svazků obsahujících tisíce moravských a slezských lidových písní, které podroboval estetické a mravní cenzuře. Důkladně prozkoumal a popsal všechna moravská nářečí, vydal i jejich slovník. Pečoval o čistotu českého jazyka, zbavoval jazyk cizích vlivů a obohacoval ho o prvky lidové mluvy. Koncepci literatury chápal jako nástroj k ztělesnění národních ideálů, tak ji představoval i ve svých kritikách. Pro mládež připravoval učebnice. Pro mladší studenty připravil čítanku, ve které pečlivě vybíral klasická i současná díla, pro starší studenty zhotovil tzv. Malou slovesnost, informující o hlavních formách a způsobech literatury na základě konkrétních příkladů.
DÍLO:
Skladba jazyka českého
Moravský lid
Dialektologie moravská
Život a literatura
Naše děti
Dialektologický slovník moravský
Kytice z lidového básnictva
Nové národní písně moravské
Kytice z národních pověstí moravských
Stručný přehled dějin literatury
a další...
Vytvořil: majka4
Upravil: janajau

'Životopis autora Bartoš František'





Dnes je 16.06.2019
Den 28. výročí úmrtí Mandlová Adina



Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno
Kniha návštěv | Antikvariát | Všeobecné podmínky užívání a ochrana osobních údajů
Mapa stránek | Podpořte nás | Partneři | Odkazy | Publikování | RSS 2.0 | Nápověda | Kontakt