Obsah: Farářova dcera
Děj této knihy se odehrává v Anglii na počátku 30. let. Hlavní hrdinkou je 27-letá Dorothy Hareová, dcera faráře v Knype Hill. Dorothy se musí o vše starat, vařit, uklízet, starat se o kostel, o domácnost, navštěvovat lidi, aby stále chodili do kostela, obskakovat svého otce. Vede také divadelní kroužek pro děti s Viktorem a stále musí vytvářet nové a nové kostýmy. U řezníka Cargilla měli velký dluh, Dorothy na to stále myslela, ale otec ji nechtěl dát peníze. Jednoho dne šla navštívit pana Warburtona, takového staršího pána, který byl znám svou oblibou děvčat. Slíbil ji, že tam bude nějaký spisovatel, kterého by měla poznat. Nakonec se nedostavil a Dorothy s panem Warburtonem zůstali sami. Po setmění už Dorothy spěchala domů, ale u branky domu pana Warburtona, když se loučili, je zahlédla paní Semprillová, největší drbna ve městě. Dorothy ten den musela ještě udělat pár jezdeckých bot na vystoupení dětí. U práce usnula. Probudila se až za 7 dní na ulici, skoro bez oblečení. Nevěděla kdo je, kde je a jak se zde dostala. Ztratila paměť. Nejspíš byla unesena. Za nedlouho, co se probudila, šli kolem 2 mládenci a 1 dívka (Nobby, Charlie, Flo). Byli také bez domova, chodili světem a hledali práci. Dorothy se k nim přidala. Šli hledat práci ke chmelařům, protože byla zrovna sezóna. Hledali dlouho, byli o hladu, unavení, nevyspaní. Charlie a Flo to vzdali a nechali Nobbyho s Dorothy samotné. Ti nakonec ale práci našli. Dostali nocleh a pár pencí za odvedenou práci. Nobbyho zatkli za loupež jablek. Dorothy byla úplně sama. V novinách se psalo o „Farářově dceři“ a jejím románku s panem Warburtonem. Samozřejmě drby roznesla paní Semprillová – Dorothy s ním utekla, byl to její milenec. Nic nebyla pravda. Pan Warburton odjel zrovna ten den, co Dorothy zmizela, za svými dětmi. Dorothy někdo unesl. Dorothy si přečetla noviny, uviděla tam svou fotografii a hned si na vše vzpomněla. Napsala otci několik dopisů, aby ji poslal peníze a ona se mohla vrátit domů, ale neodpověděl. Asi uvěřil těm výmyslům i přesto vysvětlování v dopisech, že je to lež. Věděla, že by si na ni lidé ve městě ukazovali jako na největšího lotra. Vydala se tedy hledat si práci po chmelařské sezóně. Prošla spoustu domácností, kde hledali uklízečku, ale nikde ji nepřijali. Musela žebrat na ulici o trochu peněz, aby se mohla najíst. Jednou dokonce skončila na jeden den ve vězení. Odešla do Londýna. Pokoušela se znovu napsat otci, ale marně, bez odpovědi. Přidala se ke skupince lidí žijících podobně jako ona teď. Dorothy se na otce trochu hněvala, ale nic mu nevyčítala. Neměla důvod se hněvat, protože otec pro ni udělal, co jen mohl. Poprosil jejího bratrance z Londýna Sira Thomase Hareo, aby ji našel a zkusil ji opatřit nějaké místo. Tak se i stalo. Dorothy se dostala k Thomasovi, on ji našel práci u paní Crcawyové jako učitelka. Dorothy se zhrozila, protože o učení nic nevěděla, ale nakonec souhlasila. Tak teda žila u paní Crcawyové, která vlastnila soukromou dívčí školu. Chodili zde dívky z bohatších rodin. Dorothy získala třídu, kde byla děvčata různého věku od 6-15 let. Dorothy si s děvčaty brzy dobře rozuměla a učení, které je nebavilo, jim zpříjemnila natolik, že do školy chodila s radostí. To se ovšem nelíbilo rodičům, kteří si mysleli, že je tam nic neučí. Dorothy musela paní Crcawyové slíbit, že se polepší. Od té doby byla děvčata opět mrzutá, škola je nebavila, protože se vše musela učit nazpaměť a ne formou her a kreslení map. Paní Crcawyová byla velmi lakomá. Nedávala Dorothy skoro vůbec najíst a v jejím volném čase ji zaměstnávala různými domácími pracemi. Jednoho dne dala Dorothy padáka, protože si našla jinou učitelku, které bude dávat menší plat. Dorothy se zbalila a šla opět na ulici. Jakmile vyšla ze dveří, dostala telegram od pana Warburtona, že pro ni přijede. Nečekala dlouho a uviděla taxík s panem Warburtonem. Vysvětlil ji, že se to dověděl vše nedávno, když přijel zpátky do města a že už se může v klidu vrátit domů, protože paní Semprillové už nikdo nevěří. Odešla z města a všichni si povídají o chudákovi Dorotce. Tak se vrátila Dorothy domů a žila opět se svým otcem a dělala opět stejné věci jako vždycky. Pan Warburton ji požádal o ruku, ale odmítla ho. V té době, co byla pryč z domu už ztratila víru v Boha, ale před otcem předstírala jakoby nic.
