• Životopis
• Tvorba (8)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Björnson Björnstjerne Martinus - Životopis

byl norský spisovatel v roce 1903 získal Nobelovu cenu za  literaturu. Bjørnson je považován za jednoho z "Velké čtyřky" norských spisovatelů, ostatní jsou Henrik Ibsen, Jonas Lie a Alexander Kielland.   Bjørnson je autor básně "Ja, vi dette landet Elsker" česky „Ano, milujeme tuto zemi“ (hudbu zkomponoval norský skladatel Rikard Nordraak), která je dnes norskou národní hymnou.
Norský kriticko-realistický prozaik, dramatik, básník a publicista. Mezinárodně uznávaná osobnost kulturního a veřejného života.   Zasazoval se o liberalismus a kulturní i státní samostatnost Norska a o práva utlačovaných národů (např. Slováků). V 70. letech zradikalizoval své politické názory a spolu s Henrikem Ibsenem založil norské drama, kritické k morálce měšťanské společnosti. V celé další tvorbě se vyslovoval k aktuálním problémům společnosti převratné doby a zdůrazňoval mravní odpovědnost jedince. Národně výchovné poslání měla i jeho lyrika.    Bjørnstjern Martinius (Martinius podle Martina Luthera) Bjørnson se narodil 8. prosince 1832 v Kvikne, které leží na na sever od Tynsetu, v provincii Hedmark. Jeho otec, Peder Bjørnson, byl v Kvikne knězem. V roce 1838, 11. dubna, když bylo Bjørnsonovi pět let, se přestěhovali na faru v Nesset v Romsdalu, kde zůstali až do Bjørnsonových 14-ti let. Bjørnstjerne se jmenoval původně Bjørnstjern, když se ale přestěhovali do Nessetu, jeho otec mu provedl nepatrnou změnu v křestním jménu. Bjørnson nebyl ve škole nijak zvlášť pilný. Raději si doma četl, než aby dělal domácí úkoly. Po pěti letech na střední škole v Molde, což bylo nejbližší město, byl 17-letý Bjørnson poslán do Heltbergovy školy v Krisitianii. Tam byl jako každý student z venkova připravován na maturitu. Do třídy chodil např. s Jonasem Liem, Henrikem Ibsenem či Aasmundem Olavsonem Vinjem. Vysokoškolských plánů se však vzdal a věnoval se novinářství.
            V roce 1852 začal pracovat jako novinář. Psal literární a divadelní recenze a byl přímo zapálený pro ponoršťování divadelního umění. Na okraj se sluší poznamenat, že Bjørnson psal básně již od svých jedenácti let.
            V roce 1858 se oženil s Karoline Johanne Elisabeth Reimersovou, s kterou zůstal až do své smrti. Společně s Karolinou Remersovou měli šest dětí - Bjørn Bjørnson (1859–1942), Einar Bjørnson (1864–1942), Erling Bjørnson (1868–1959), Bergljot Bjørnsonová (1869–1953), Dagny Bjørnsonová (1871–1872) a Gudrund Bjørnsonová (1876–1974). Bergljot Bjørnsonová, zpěvačka, si vzala syna Henrika Ibsena, Sigurda, a měli spolu syna, později velmi známého a úspěšného režiséra, Tancreda Ibsena, který se stal nejpopulárnějším režisérem 30. let, jež jsou v Norsku označována jako „zlatý věk“ norského filmu.
 Bjørnstjerne Bjørnson zemřel v Paříži.
'Životopis autora Björnson Björnstjerne Martinus'