Úryvky z knihy

"Hledel vzhuru na zarici hvezdy: pripadaly mu jako tanecnice, vznesene a puvabne, virici v tanci slozitem az k nekonecnosti. Zdalo se mu, ze vidi jejich hvezdne tvare. Byly blede a nezne se usmivaly. Snad proto, ze tam nahore nad svetem uz stravily tolik casu pozorovanim lidskeho klopoteni, radosti i trapeni, ze se nemohly ubranit usmevu pokazde, kdyz dalsi z lidicek tam dole uveril, ze je stredem sveho sveta, jak vsichni verivame."