Životopis : Blahynka Milan

Literární historik, kritik a editor; zabývá se hlavně meziválečnou avantgardou; jako kritik sleduje zejména poezii, prosazuje tvorbu důsledně materialistickou, spjatou s perspektivami socialismu.
 
Narodil se 29.8.1933 v Ružomberku, dětství prožil v Námestově a v Banské Bystrici na Slovensku, kde otec sloužil jako státní zaměstnanec, a od r. 1939 ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Vystudoval re­álné gymnázium v Kyjové (1945-51), češtinu a estetiku na filozofické fa­kultě v Olomouci (1951 – 56) a postgraduálně estetiku na pražském Insti­tutu společenských věd při UV KSČ (1960 – 63). Titul PhDr. získal r. 1968 na základě knihy Marie Pujmanová. Kandidátem věd o umění se stal prací Vývojová logika avantgardy (1969). Pracoval jako metodik krajské lidové knihovny v Olomouci (1955 – 57), učil na jedenáctiletce v Litovli (1957 – 60) a od r. 1963 působí v Ústavu pro českou (pak i světo­vou) literaturu ČSAV v Praze, od r. 1968 v Brně. V letech 1957 – 60 byl zároveň externím redaktorem Krajského nakladatelství v Olomouci, 1966 – 67 externím redaktorem měsíčníku Impuls, od r. 1971 externě přednáší na pedagogické fakultě v Ostravě. Od r. 1978 je členem ediční rady Československého spisovatele, od r. 1983 spolurediguje knižnici České básně; je činný i ve Svazu Českých spisovatelů. Recenze a články o literatuře začal publikovat v Naší pravdě (1950).
Výběr z příspěvků v časopisech a novinách i některých sbornících shrnul do svazku Denní chléb (1978); v kritické činnosti rozbírá a vyzvedá hlavně díla životně a umělecky inspirativní, zdůrazňuje kontinuitu a objevnost tvorby i nezbytnost intenzivního literárního života. Z trvalého sporu se spiritualistickými tendencemi vyrostly stati i portrétní kapitoly programové knihy Pozemská poezie (1977). Na přesvědčení o klíčovém významu tvůrčích osobností jsou založeny jeho monografie Marie Pujmanová (1961), Vladislav Vančura (1978), Novinář Zdeněk Nejedlý (1979), Miroslav Florian (1980), Člověk Kainar (1983), menší studie Vladislav Vančura (1981); ani částečně se nekryje se stejnojmennou monografií) i tři knihy o básníkovi – Nezval dramatik (1972), S Vítězslavem Nezvalem (1976) a Vítězslav Nezval (1981).
Rozsáhlá je Blahynkova činnost ediční: od r. 1964 se jako editor podílí na souborném Díle V. Nezvala (připravil k vydání 11 svazků), z Nezvalovy esejistiky uspořádal výbor Moderní poezie (1958), z poezie výbory Signály času (1974), Pražská domovní znamení (1974), Zpívám zpět nám (1980), Písmena, pohlednice, nápisy (1980) a Až se ti zasteskne (1983), z Nezvalovy pozůstalosti vydal nedokončený překlad Baudelairových Květů zla (1964) a řadu drobnějších prací, podílel se na edici Nezvalových projevů o básníku Hosta do domu a Těžké hodiny Jiří Wolker (1964) a k novým vydáním připravil Moderní básnické směry (od r. 1964 čtyři vydání) aj. Z odkazu J. Johna připravil první knižní vydání románů Estét (1970) a Honda Cibulků (1976), dopisové Rady mladšímu spisovateli (1977), pod názvem Stará láska (1972) vydal milostnou korespondenci Johnových rodičů, podle niž John napsal román v dopisech Božský osud, jehož nové vydání (1972) stejně jako nové vydáni knížky Narodil se (1973) Blahynka rovněž připravil; jako příležitostný tisk vyšla jeho studie Jaromír John a Olomouc (1982). Z poezie I. Skály uspořádal výbory Čí je jaro (1976) a Héfaistova dílna (1980), z poezie A. Vrbové svazek Utajené bitvy (1979). Vydal též Překlady (1965) J. Hořejšího, se Š. Vlašínem esejistiku V. Vančury (Řád nové tvorby, 1972), spolu s Kateřinou Blahynkovou uspořádal výbor z díla Z. Bára (Návraty, 1980) a vydal milostné dopisy J. Vrchlického M. Volfové (Má nejdražší přítelkyně, 1983). Z moderního českého básnictví uspořádal antologie Tisíc  let české  poezie III  (1974), Česká poezie dvacátého století (1980), Básnická kronika roku 1945 (1980), Rok  1921 v zrcadle české poezie (1981),  Proletářská  poezie (1981), Žít v míru (1983) i českou část antologie Poezija ČSSR, XX vek (Moskva 1983).
M Blahynka se podílel na řadě kolektivních prací. S H. Hrzalovou a S. Vlašínem napsal Rukověť dějin literatury IV pro IV. stupeň středních škol (1972, od 3., přepracovaného vydání r. 1975 pod názvem Literatura 4...), s B. Truhlářem knihu Česká a slovenská literatura k 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou (1975), se S. Šmatlákem brožuru Česká a slovenská literatura – odvěký zpěv míru (1983). Je autorem hesel ve Slovníku českých spisovatelů (1964), ve Slovníku literární teorie (1977) a Slovníku literárních směrů a skupin (1977). Řadu studií publikoval ve sbornících Václavkova Olomouc 1962 (1964), 1966 (1967), 1967 (1970), Problémy literárnej avantgardy (1968), Taneční hudba a jazz 1968 – 69 (1968), Literárněvědné studie (1972), Literatura a vremja (1977), Československý literární kontext (1980), Literatura Čechoslovakii i sovetskaja literatura 20 – 30 godov (1980), Strana a literatura (1981), Spoluvytvářet pravdu zítřka (1982), Živý odkaz Julia Fučíka (1983) aj.
'Životopis autora Blahynka Milan'

Dnes je 26.06.2019
Den 55. výročí úmrtí Očadlík Mirko

Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom

Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno

Kniha návštěv | Antikvariát | Všeobecné podmínky užívání a ochrana osobních údajů

Mapa stránek | Podpořte nás | Partneři | Odkazy | Publikování | RSS 2.0 | Nápověda | Kontakt