Nauman Pavel
* 02.05.1907 - † 24.09.1976
* Praha
0%
Nauman Pavel - Životopis
* 2. 5. 1907, Praha† 24. 9. 1976, Praha
Prozaik, historik a kunsthistorik
Vlastním jménem Miloš Nauman, syn úředníka, spisovatele a přírodovědce Jaroslava Naumana (1881–1962, po 1945 užíval pseudonymu Jaroslav Horný). – Nauman maturoval na gymnáziu v Praze (1925), 1925–28 studoval přírodopis a zeměpis na Přírodovědecké fakultě UK a 1928–32 české dějiny a dějiny umění na FF UK (u Josefa Pekaře a Josefa Vítězslava Šimáka, PhDr. 1932 prací Dějiny dolejší konsistoře v letech 1609–1620). Po krátké archivní praxi v Jindřichově Hradci byl redaktorem Lidových novin, od 1938 působil jako úředník v tiskovém odboru předsednictva vlády, později na ministerstvu lidové osvěty, 1945 přešel na ministerstvo školství a informací, 1950–52 byl zaměstnán v archivu a knihovně Národního divadla v Praze a od 1952 ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody. 1966 odešel do důchodu.
Přispíval do Rozhledů, Lidových novin, Literárních novin, Kultury, Kulturní tvorby, Nového života, Plamene, Ochrany přírody aj. Redigoval knihovnu Dětem v pražském nakladatelství Václava Poláčka (1943–44). Úvodními statěmi doprovodil soubor pohlednic Cyrila Boudy Tvář našich měst (1944) a České dějiny v obrazech (1948). Podle jeho scénářů byly natočeny krátké filmy Radost ze života (1940, r. Jindřich Brichta) a Ve stínu strakonického hradu (1940, r. Jan Kučera). Pohádky o mašinkách se staly předlohou stejnojmenného televizního animovaného seriálu (1987, r. Eduard Hofman, sc. Olga Kafková) a divadelní hry O mašinkách, o panu Blahošovi a taky o nešťastném inženýru Zababovi (rozmn. i prem. 1976, napsali Vratislav Schilder a Pavel Vašíček).
Nauman je autor intelektuálního a racionálně konstruktivního typu. Jeho prózy se opírají o rozsáhlé historické i přírodovědecké znalosti a obvykle jsou založeny na konfliktu protikladných ideových stanovisek. Od počátku prochází jeho tvorbou pojetí osudovosti jako předurčení, které si člověk nese v sobě, postupně je však tento myšlenkový koncept oslabován zdůrazněním momentu lidské volby. Základní situaci morálního rozhodování Nauman sleduje zpravidla s chladnou, analytickou objektivností a promítá ji do různých historických epoch, které jsou vykresleny s pochopením pro specifičnost dobové atmosféry. Při fabulaci s oblibou využívá tradičních epických žánrů; kompoziční půdorys rodové ságy, historického a dobrodružného románu, biografie či bajky ovšem často rozrušuje uplatněním úvahových pasáží a monologického vyprávění v první osobě. Tematicky je jeho dílo značně rozmanité. Zpočátku se představil jako romanopisec kriticky účtující s průměrností a mravním úpadkem, jak mu je ztělesňovalo 19. století (rodová sága Více zlého, Nelze uniknout a biografie zplanělého umělce Pomník kovu trvalejší). Ve dvojici próz z druhé poloviny 40. let, v antickém románu v dopisech Faon a v antiutopii z doby bronzové Zlatý věk, konfrontoval Nauman heroický, altruistický životní postoj se svůdcovstvím falešných proroků. Pozdější povídkové triptychy vycházejí z tematiky druhé světové války (Lítice) a soustřeďují se na hledání souvislostí mezi světem přírodním a lidským, a to nejprve paralelním rozvíjením příběhů lidí a zvířat (Menší zvířata) a poté na půdě bajky a podobenství (Veliké sucho). Detektivním románem Dlouhý stín času přispěl Nauman v 60. letech k obrodě žánru v české literatuře. – Z dětských knih se dočkaly mimořádného ohlasu a řady vydání Pohádky o mašinkách, zdařile spojující pohádkové principy s romantikou technického věku.
BIBLIOGRAFIE
Próza: Více zlého (R 1942, 1. díl trilogie); Pohádky o mašinkách (pro děti, 1942); Pomník kovu trvalejší (R 1943); Nelze uniknout (R 1944, 2. a 3. díl trilogie; ve 2. vyd. 1944 s tímto tit. celá trilogie obsahující Více zlého, Mezihra z počátku století a Dědic, narodí-li se); Faon (R 1947); Zlatý věk (R 1949); Lítice (PP 1959); Menší zvířata (PP 1960); Příběh zajíce (P pro děti, 1963); Veliké sucho (PP 1965); Dlouhý stín času (R detekt. , 1966).
Učebnice: Dějepis pro 6. ročník všeobecně vzdělávacích škol 1, 2 (1957); Dějepis pro 6. ročník základní devítileté školy (1962, s dalšími).
Ostatní práce: Zámecký park ve Veltrusích (informační brožura, 1955); Historické zahrady v Čechách a na Moravě (1957, se Z. Dokoupilem, D. Riedlem a I. Veselým).
Příspěvek ve sborníku: Národní divadlo v Praze 1883–1953 (1953).
Upravil, uspořádal a vydal: J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena a zamilovaný školní mládence (1953) + Bankrotář (rozmnož. , 1956) + Čert na zemi (rozmnož. , 1956).
'Životopis autora Nauman Pavel'