Před 70 lety se narodil(a) Amis Martin
Hledej

Životopis : Bonhardová Nina


Prozaička, autorka historických románů, knih pro děti, novinářka a publicistka; její dílo, z velké části zasvěcené historii jižních Čech na přelomu 16. a 17. století, vychází z důkladného archívního studia a vyznačuje se snahou o vyvrácení vžitých legend.

Narodila se 6. 3. 1907 v Žolyni na území dnešního Polska. Tehdy ovšem její rodiště leželo u hranic rakousko-uherské monarchie s Ruskem. Její otec Jan Urbánek, velitel tamní vojenské posádky, byl do Žolyně přelo­žen za trest, když ve stávce ve Frýdku odmítl střílet do dělníků (sám po­cházel z hornického rodu). O otcových konfliktech s nadřízenými orgány a o idylických rocích dětství v Žolyni vypráví spisovatelka v dětské knize Františka a čtyřlístek (1974); dětem věnovala také Pohádky třeboňského kapra (1982). Do školy začala autorka chodit ještě v Polsku, ale dokonči­la ji v Opavě, kam její otec r. 1919 nastoupil jako četnický důstojník. Vy­studovala opavskou obchodní akademii (1921-25), r. 1926 se provdala a do r. 1933 pracovala jako úřednice pojišťovny.
Již ve 30. letech začala uveřejňovat fejetony, články i povídky v praž­ských novinách a časopisech, zvláště v Národní politice a Národních lis­tech. Její publicistická činnost se ještě vystupňovala za nacistické okupace, kdy se s rodinou přestěhovala do Písku. Tam vyšla její prvotina, básnická próza Písecké vánoce 1940, jejíž celý náklad byl okupačními úřa­dy zabaven, tam se zrodila její láska k jižním Čechám a při návštěvách třeboňského archívu i myšlenka na rožmberskou trilogii.
V r. 1943 se autorka přestěhovala se synem Romanem, z něhož se po­zději stal klavírní virtuos a matčin literární rádce, do Prahy. V letech 1945-48 pracovala ve funkci redakční tajemnice a pak redaktorky Světa v obrazech a zároveň byla spoluzakladatelkou časopisu Vlasta, pro nějž našla i název. V r. 1948 se stala šéfredaktorkou tiskového odboru ÚNV hlavního města Prahy a vedla týdeník Praha. V letech 1953-62 pracova­la ve Státním nakladatelství technické literatury. Od té doby se věnovala literární činnosti. Zemřela 30. 6. 1981 v Praze.
Jejím stěžejním dílem je trilogie Tanec rabů (1949), Selský mor (1957), Polyxena (1959), široký obraz proměn české společnosti v druhé polovině 16. století. Jakýmsi pen­dantem k rožmberské trilogii je román Hodina závrati (1975). Tvůrčí metoda Niny Bonhardové je založena na realistickém zachycení celkové tvářnosti doby v určitém přelomovém okamžiku, kdy se odhaluji společenské rozpory, předtím dlouho skryté, a na střídmém využití ro­mantizujících prvků. Příliš se nemění ani v 70. letech. Román Královský ůděl (1971) vytěžila autorka z doby vlády Přemysla Otakara II. Významný společenský přelom zachycuje i Román o Doubravce České a Měškovi Polském (1980), jimž autorka splatila svůj dluh rodnému Pol­sku.
Dílo Niny Bonhardové dovršuje tradici starší české historické prózy. V duchu jiráskovské koncepce zdůrazňuje autorka úlohu lidových mas v dějinách a orientuje se na široké čtenářské vrstvy. I když nepatří k literárním novátorům, její knihy jsou poctivými a nepodbízivými pokusy o nalezení živého smyslu minulosti.
Vytvořil: Mady
Upravil: majka4
Zdroj: Čeští spisovatelé 20. století, Slovníková příručka

'Životopis autora Bonhardová Nina'





Dnes je 25.08.2019
Den 42. výročí úmrtí Lukeš Jan MUDr.



Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno
Kniha návštěv | Antikvariát | Všeobecné podmínky užívání a ochrana osobních údajů
Mapa stránek | Podpořte nás | Partneři | Odkazy | Publikování | RSS 2.0 | Nápověda | Kontakt