• Životopis
• Tvorba (0)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Bernášková Alena - Životopis

Alena BERNÁŠKOVÁ
* 22. 5. 1920, Praha 
† 7. 10. 2007, Brno 
 
Prozaička, autorka cestopisných reportáží a překladatelka
 Provdaná Alexová. Její otec Antonín Bernášek (1883–1966) překládal z francouzštiny, angličtiny, němčiny a italštiny prózu, a především hry pro pražská divadla; napsal rovněž několik původních komedií (zejména pod pseudonymem A. Bernard). – Alena Bernášková maturovala na anglickém reálném gymnáziu v Praze 1939 a téhož roku začala studovat na Lékařské fakultě UK. Po zavření vysokých škol absolvovala jednoroční abiturientský kurz na obchodní akademii (1940). 1941–42 byla učitelkou v Ústavu moderních řečí, 1942–44 učila na obchodní akademii v Karlíně, 1944–45 vystupovala poloprofesionálně jako herečka v divadle Akropolis. Poslední rok okupace totálně nasazena v chemické továrně v Modřanech. 1945 pracovala na ministerstvu informací v odboru pro kulturní styky s cizinou, 1946 odešla do redakce Svobodných novin, s novinářskou delegací se zúčastnila zájezdů do USA, Kanady, Velké Británie, Francie a zároveň studovala 1945–47 na FF UK angličtinu a filozofii. Koncem 1947 nastoupila do pobočky OSN Výzva Spojených národů na pomoc dětem. V rámci této činnosti navštívila Polsko, Rakousko a Švýcarsko. 1948–51 pracovala v redakci Lidových novin jako zahraničněpolitická redaktorka (od podzimu 1948 byla půl roku na studijním pobytu v chemické továrně v Záluží u Mostu), 1951–53 v nakladatelství Čs. spisovatel, 1953–55 v redakci časopisu Čs. voják, poté přešla do SČSS, kde měla na starosti členské oddělení (1955–60). V doplňovacích volbách 1956 a opětovně 1958 byla zvolena poslankyní Národního shromáždění. Jako členka parlamentních a spisovatelských delegací procestovala značnou část Evropy i Střední a Dálný východ (Indie, Indonésie, Kambodža, Vietnam, Čína). Po sňatku 1964 se natrvalo přestěhovala do Brna, kde 1966–69 pracovala jako tajemnice pobočky SČSS. Poté byla ve svobodném povolání; živila se převážně soukromou výukou cizích jazyků.
 Přispívala do periodik: Ozvěna, Lidové noviny, Svobodné noviny, Čs. voják, Nový život, Mladá fronta, Literární noviny, Plamen aj. a spolupracovala s Československým rozhlasem. Podle povídky pro mládež Děti velké lásky napsala filmový scénář s titulem Olověný chléb (1954, r. Jiří Sequens). Jako publicistka užívala šifry AB.
 Bernášková se jako jedna z prvních snažila realizovat program budovatelského umění a socialistického realismu. Ve výrobním románu Cesta otevřená (vzniklém na základě studijního pobytu v Záluží u Mostu) se pokusila naplnit dobové postuláty třídní a ideologické funkce literatury – na osudech chemické továrny a jejích zaměstnanců zachytit proces proměny a socializace celé společnosti od konce druhé světové války do února 1948. Dokumentární inspirace a její často až expresivní ztvárnění tu kontrastuje s černobílým pojetím lidských hrdinů jako nositelů znepřátelených ideologií. Hlavním protagonistou prózy je sama chemická továrna, jež funguje jako živý a nevypočitatelný organismus, kdežto zobrazení lidské psychologie a mezilidských vztahů je plně podřízeno politickému schématu. Ze stejných ideově-politických stanovisek vychází i sociálně laděná próza pro mládež Děti velké lásky. Snahou o postižení politického klimatu studené války je veden soubor povídek Král nemá pravdu, který obsahuje drobné, čtenářsky atraktivní, mnohdy na dobrodružné zápletce stavěné příběhy z celého světa. Druhou linii autorčiny tvorby tvoří knihy inspirované jejími pobyty v cizině, které se vyvíjejí od reportáže (Letem USA a Kanadou) přes cestopis s beletristickými prvky (Setkání v Jugoslávii) až k literárnímu deníku s naučně cestopisnými prvky (Stop Roma).

BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Letem USA a Kanadou (RpRp 1947); Cesta otevřená (R 1950); Šeherezáda (D, rozmnož. , 1951, i prem. ); Děti velké lásky (P pro ml. , 1953); O dědu Mrázovi a jeho kmotříčkovi (pohádka, b. d. , 1953); Král nemá pravdu (PP 1956); Let do Asie (RpRp 1962); Setkání v Jugoslávii (cestopis, 1966); Stop Roma (P 1967).
Překlady: A. Christie: Deset malých černoušků (in Detektivní hry, 1965); C. G. Jung: Člověk a duše (spolu s L. Bětákem, K. Plockem a J. Vaškovou, 1995); C. G. Jung: Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi (Výbor z díla C. G. Junga sv. 1, spolu s dalšími překladateli, 1997); Osobnost a přenos (Výbor z díla C. G. Junga sv. 3, spolu s L. Bětákem a J. Škodovou, 1998).

LITERATURA
Recenze: Letem USA a Kanadou: gm (M. Galuška), RP 25. 12. 1947 * Cesta otevřená: S. Machonin, NŽ 1950, s. 150; K. Šiktanc, MF 12. 4. 1950 * Děti velké lásky: M. Schulz, RP 12. 3. 1954; I. Klíma, MF 7. 4. 1954 * Král nemá pravdu: M. Petříček, NŽ 1956, s. 1170; A. Jelínek, RP 11. 11. 1956 * Stop Roma: F. Benhart, Plamen 1968, č. 4.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Michaela Nondková (1995)
'Životopis autora Bernášková Alena'