Drda Jan - Životopis


Prozaik a dramatik 30. až 60. let, fejetonista, filmový scenárista i autor knih pro děti a mládež, organizátor literárního života po r. 1945, představitel plebejského pokračování v čapkovské linii literatury, navazující na tradici typicky českého lidového humoru.
 
Narodil se 4.4.1915 v Příbrami a jeho dětství bylo poznamenáno ztrátou matky, která zemřela po porodu dalšího dítěte. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Příbrami (1934) začal studovat na Karlově univerzitě slovanskou a klasickou filologii; studia nedokončil a r. 1937 se stal členem kulturní redakce Lidových novin. Přispíval do nich hlavně svými fejetony, čr­tami a reportážemi, které pak vyšly v knižním výboru s názvem Svět viděný zpomaloučka (1943). V novinářské práci pokračoval po osvobození, nejprve ve Svobodných novinách, později v deníku Práce. V letech 1948-52 byl šéfredaktorem Lidových novin, kde r. 1951 začal otiskovat nedokončený román Hospodáři. Po Únoru zastával další významné funkce v kulturním a politickém životě: byl mj. poslancem Národního shromáždění (1948-60), předsedou Svazu československých spisovatelů (1949-56), kandidátem a členem ÚV KSČ (1949-62). V té době vykonal několik zahraničních cest, např. po Jižní Americe. Významná byla jeho spolupráce s českým filmem: uplatnil se pří ní jako autor původních námětů a scénářů (Druhá směna,1940; Z růže kvítek, 1945; Znamení kotvy, 1947) i jako spoluautor filmů vzniklých podle vlastních literárních předloh (Městečko na dlani, 1941; Němá barikáda, 1949; Hrátky s čertem, 1957; Vyšší princip, 1961; Zlaté kapradí, 1963). Ke konci života byl šéfredaktorem týdeníku Svit práce (1968-69) a z této funkce byl pro vážné chyby odvolán. Zemřel na Dobříši 28.11.1970.
Bylo mu pětadvacet let, když v druhém roce protektorátu vydal svou románovou prvotinu Městečko na dlani (1940).
Bylo-li Městečko na dlani zakotveno v životě před první světovou válkou, druhý Drdův román Živá voda (1941) začíná v letech bezprostředně poválečných. Tato časová souvislost je však jenom vnější, a tedy zanedbatelná ve srovnání s rozdílnou vnitřní strukturou obou románových děl.
Poslední z trojice románů, které Drda dokončil a vydal v období protektorátu, bylo Putování Petra Sedmilháře (1943).
Drdovy Hrátky s čertem (1946, prem. 1945), třetí z jeho děl určených je­višti (po prvotině Jakož i my odpouštíme, 1941, prem. 1940, a komedii Magdalenka, 1941), bývají označovány za hru, která znamená počátek nové éry českého dramatu po osvobození.
Po květnu 1945 patřil Drda k těm spisovatelům a kulturním pracovní­kům, kteří se nejaktivněji podíleli na poválečné konsolidaci našeho veřejného života. Byl přesvědčen, že Květnová revoluce způsobila ve struktuře našeho státu změny tak převratné, že donutila i umělce, aby od základu promysleli smysl svého usilování a ještě pevněji než dříve utužili svazek s tvůrčími silami lidu, který se aktivně podílí na přeměně nejenom naší vlasti, ale i celého poválečného světa.
První konkretizaci Drdových představ o literatuře vytvářené v tomto duchu byla sbírka jedenácti povídek z doby války, okupace i ze dnů Květnového povstání, nazvaná podle jedné z nich Němá barikáda (1946). Tvoří třetí z uměleckých vrcholů Drdova díla - vedle Městečka na dlani a Hrátek s čertem. V každém z jedenácti různě komponovaných příběhů vrací se v obměnách autorova představa českého hrdinství, samozřejmé­ho a nepatetického - hrdinství, které se rodí z potřeby chvíle a z vědomí bojové solidarity. Uhlíř, zámečník, pekař, strážník, středoškolský profe­sor a ostatní - všichni se v Drdových povídkách hrdiny teprve stávají, někdy dokonce i proti své vůli.
Pokusem navázat na čtenářský ohlas Němé barikády, a to jak způsobem vyprávění, blízkého důvěrně hovorovému projevu, tak tématicky i látkově,  byla druhá sbírka povídek a novel, nazvaná podle nejrozsáhlejšího čísla knihy Krásná Tortiza (1952).
Také Drdův dramatický pokus z té doby Romance o Oldřichu a Boženě (l953) zobrazuje poúnorovou skutečnost v zjednodušené, zeschematizované podobě, spíš jako rádoby úsměv­nou idylu, zosnovanou kolem zápletky o vesnické tancovačce, nežli jako dramatický obraz společenských a psychologických problémů v době stabilizace družstevního hospodaření.
Zkušenosti z Krásné Tortizy i z Romance o Oldřichovi a Boženě při­měly Drdu, aby se důkladně zamyslel nad celým svým dosavadním umě­leckým vývojem a hledal zdroje své tvůrčí regenerace. Výsledkem tohoto hledání byly nejprve České pohádky (1958), knižní soubor dvanácti příbě­hů, který se od té doby dočkal mnoha vydání nejen v Československu, ale i v zahraničí.
Podobně jako v obou svých dramatických báchorkách, z nichž v druhé Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert (1960, prem. 1959), ostatně vznikla na motivy jedné z pohádek obsažených v knize, využil Drda tra­dičních pohádkových postav, situaci a motivů k vyjádření společensko-mravní problematiky současného člověka a světa.
Poslední dramatická práce Drdova Jsou živi, zpívají (1961, i prem.) vyrostla z látkového okruhu Němé barikády.
Drdův novinářský sloh z poválečného období typizují nejlépe reportáže z pobytu v Latinské Americe, vydané knižně s názvem Horká půda (1955). I v tomto pro středoevropského pozorovatele exotickém prostředí všímal si Drda se stejným zaujetím reality přírodní i společenské, kon­trastních scenérii i sociálních poměrů - bohatství a přepychu na jedné straně, nelidských životních podmínek a nesmírné chudoby na straně druhé. Do rámce cestopisné reportáže začlenil pak i portréty významných osobností: umělců, spisovatelů a vědců, kteří se angažovali v boji za společenský pokrok.
Aktivní účast na společenském a politickém dění po r. 1945 měla vedle svého kladného přínosu pro Drdův tvůrčí vývoj i některé negativní důsledky, způsobující mimo jiné i fakt, že řada Drdových prací zůstala z rozmanitých příčin nedokončena (román Hospodáři, kniha o čs. interbrigadistech ve španělské občanské válce aj.). Dokončení dalších prací znemožnila smrt spisovatele v necelých pětapadesáti letech. Publikované úryvky z chystaného románu Odkud přicházíme (1966) svědčily o možnosti obrody Drdova vypravěčského umění.
Vytvořil: Mady
Upravil: Mady
Zdroj: Čeští spisovatelé 20. století, Slovníková příručka

'Životopis autora Drda Jan'
Dnes je 21.01.2022
Den 109. výročí úmrtí Azevedo Aluísio
Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom.cz
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno