Před 94 lety se narodil(a) Preisner Rio
Hledej

Životopis : Alda Jan


Lyrik, nenápadný příslušník wolkerovské generace, který knižně debutoval až po Wolkerově smrti, autor melodických, často písňových veršů vynikajících prostotou, průzračností a jímavostí.
 
Alexandr Hořejší (tak znělo jeho vlastní jméno) se narodil 26.2.1901 v Praze a po pseudonymu sáhl, aby se odlišil od svého staršího a už známého bratra básníka Jindřicha Hořejšího; skromně byl v literatuře činný, hlavně jako překladatel, i druhý jeho bratr Josef (1887 – 1969). V Rudém právu, Sršatci a Trnu užíval Alda i jmen Sáša, Istvan a Körmeny. Po reálce v Rakovníku (tehdy žil v nedalekých Řeřichách) a v Praze, kde maturoval r. 1920, učil na Slovensku, od r. 1926 na Podbořansku a v letech 1938 až 1952 v Praze. Po činnosti v redakci Státního nakladatelství dětské knihy (1952 – 56) se stal spisovatelem z povolání. V 50. letech zastával i funkci tajemníka sekce dětské literatury ve Svazu československých spisovatelů. V r. 1961 byl prohlášen zasloužilým umělcem. Zemřel 30.10.1970 v Praze.
Do literatury vstoupil posmutnělými básněmi sociálního soucítění a důvěrného tónu, které otiskoval v komunistickém a jiném pokrokovém tisku a ve výběru shrnul do opožděné prvotiny Na promenádě (1926). Hořká meditace chudáků zaměstnaných „u špatné firmy“ soudobého řádu, kde „víc štěstí mají gauneři“, poznamenala i sbírku Od noci k ránu (1929). Ve své další sbírce Žalář smíchu (1933) se Alda básní K zemi i jinými dobral životní důvěry. Zralou sbírkou Vítr (1943) se pak plynule vřadil do poezie ohroženého domova.
Alda svými verši v novinách vroucně uctil památku padlých a pozdravil zázrak osvobození, ale pak se soustředil k tvorbě pro děti. Redigoval dětskou přílohu Národního osvobození (1946 – 48) a Lidových novin (1948 – 52) a také vydával knihy pro děti (časopisecky pro ně publikoval už od 20. let). Začal veršovanými pohádkami Sůl nad zlato (1945, pak jako loutková hra 1963) a Honza králem (1948), k nimž pak ještě přibyla pohádka Jak stařeček měnil, až vyměnil (1955), méně významná lyrika v knížkách Radostně vpřed! (1952), Slunečnice (1954), Zlatou Prahou stověžatou (1956), Šťastnou cestu (1959), leporelo Lesy, lesy zelené (1953) a množství dalších knižních titulů včetně několika o Cvalíkovi, Alíkovi a strýci. Pro děti Alda uspořádal výbor z české poezie Domove líbezný (1954), textově upravoval svazky Světem zvířat (1960 – 63), redigoval Knižnici pro nejmenší a za jazykové spolupráce O. Lichtensteina přebásnil knihu Anny Fazekas O věrném kolouškovi (1956). Pro dospělé překládal ze sovětské poezie – podílel se na výboru z G. Leonidze Zahrada Gruzie (1955) a na výboru Básníci Bílé Rusi (1955, překlady J. Kolase).
Do původní poezie pro dospělé čtenáře se Alda vrátil sbírkou Duha nad námi (1952). Hřejivá lyrika domova, pokojného života v souladu s přírodou a  tvůrčí prací proměňující svět vyznačuje obě Aldovy poslední sbírky Alespoň chvíli (1960) a V poledním slunci (1967).
Z Aldova básnického díla, nevýbojného, jakoby jednostrunného, ale mravně i jazykově ryzího, byly uspořádány dosud dva výbory – Básně (1956) a Má cesta (1961).
Vytvořil: Mady
Upravil: Mady
Zdroj: Čeští spisovatelé 20. století, Slovníková příručka

'Životopis autora Alda Jan'





Dnes je 13.11.2019
Den 9. výročí úmrtí Plzák Miroslav



Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno
Kniha návštěv | Antikvariát | Všeobecné podmínky užívání a ochrana osobních údajů
Mapa stránek | Podpořte nás | Partneři | Odkazy | Publikování | RSS 2.0 | Nápověda | Kontakt