Před 117 lety se narodil(a) Štoll Ladislav
Hledej

Životopis : Bass Eduard


Prozaik s darem komického vidění, autor malých forem kabaretních a všestranný žurnalista; významný kritik společenské praxe z liberálně demokratických pozic a spolutvůrce české realistické literatury v meziválečném období a za okupace.
 
Narodil se 1.1.1888 v Praze jako syn majitele kartáčnické firmy Václava Schmidta, vystudoval pražskou obchodní akademii, po prázdninách podnikl cestu do Belgie a poté se přihlásil zároveň na pražskou techniku – obor chemie a jako učeň u otce. Celé období jeho „vyšších“ studií dokládá svár mezi přáním vyhovět otci, který z něho chtěl mít dědice firmy, a bytostným zájmem o cestování, poznávání lidí všech profesí, zejména však světa kultury, a především umění kabaretiérského. Desetiletí 1906 – 16, kdy se smrtí jeho otce a likvidací firmy uzavřela jedna kapitola Bassova života, je plné zvratů a událostí; na četných cestách se Bass měl oficiálně zacvičovat jako obchodní zástupce, ve skutečnosti se však obeznamoval s proslulými evropskými kabarety. Na podzim 1906 studoval dočasně na technice v Curychu, na jaře 1907 navštívil Mnichov, pak Itálii, r. 1908 byl v Berlíně, r. 1913 ve Vídni atd. Přitom už koncem r. 1907 začal vystupovat v Schöblově kabaretu v domě U bílé labutě na Poříčí a recitoval zde básně svých generačních druhů Šrámka a Gellnera. Zde přijal pseudonym Bas, od r. 1910 Bass. Od r. 1912 vystupoval v Lucerně, r. 1913 se pak sblížil s umělecky nejnáročnějším kabaretem Červená sedma, kde působil jako konferenciér, zpěvák a recitátor, ale i jako autor a překladatel šansonů, kupletů a scének. Jeho nejcennějším vážným textem je poetická Písnička z mládí. R. 1915 narukoval, vzápětí byl superarbitrován, poté několikrát znovu povolán do vojenské služby a zase zproštěn. Přitom byl od r. 1916 ředitelem kabaretu Rokoko, psal do Nové doby, Práva lidu, Kopřiv, Humoristických listů apod. Už v letech 19140 – 11 se podílel na tzv. Letácích, soustavně je začal vydávat z podnětu malíře Zdeňka Kratochvíla od r. 1917.
Rok 1921 je rokem trvalého příklonu Bassova k žurnalistice. Vstoupil do redakce Lidových novin a pracoval tam 21 let jako fejetonista, reportér, soudničkář, kulturní zpravodaj, divadelní kritik a autor tzv. rozhlásků a v letech 1933 – 42 jako šéfredaktor. Zároveň byl v letech 1926 – 30 šéfredaktorem Světozoru. Bassova poválečná práce ve Svobodných novinách byla již jen krátkou epizodou. Zemřel – brzy po smrti své ženy – 2.10.1946 v Praze.
První Bassovy knižní práce jsou sice druhově rozmanité, souvisejí však vesměs s jeho činností kabaretiéra. Jsou to brožurka deseti kupletů Pegas k drožce připřažený (1916), příručka Jak se dělá kabaret? (1917) a detektivní komedie o jednom aktu Náhrdelník (1917); v tomtéž duchu se nesou o něco pozdější kuplety a šansony přeložené i vlastní – To Arbes nenapsal, Vrchlický nebásnil (1930) a anekdoty Umělci, mecenáši a jiná čeládka (1930). Řada Bassových samostatných prozaických prací začíná povídkovou sbírkou Fanynka a jiné humoresky (1917), později se objevují Letohrádek Jeho Milosti a 20 jiných povídek z vojny vojenské i občanské a Případ čísla 128 a jiné historky (obojí 1921). Ve „zlaté době“ československé kopané oslavil Bass v delší povídce Klapzubova jedenáctka (1922, pro 4. vydání r. 1926 přepracováno) prozíravost chalupnického otce a ukázněnost, houževnatost a smysl pro fair play jeho jedenácti synů. Chápeme-li tuto povídku i jako četbu vhodnou pro mládež, pak je nutno připojit k ní posmrtně vydanou knihu Na lodi za pohádkou (1957), v níž Bass převyprávěl pětadvacet pohádek z celého světa.
Po prvním výrazném úspěchu své beletristické prózy, jímž byla Klapzubova jedenáctka, dokazuje Bass v povídkovém souboru Šest děvčat Williamsonových (1930) znalost komerčního světa od obchodních cestujících až po nakladatelské piráty, světa sportovců a artistů, pražského polosvěta atd.
Vrcholné Bassovo dílo je román Cirkus Humberto (1941). Drobnější, avšak mistrovsky zpracovanou epiku soustředil Bass v Lidech z maringotek (1942), v nichž jsou zařazeny i některé jeho dřívější prózy. Samostatná povídka s čapkovským humorem Příběh vodníka Pabla (1947) a kniha povídek uspořádaná podle Bassova rozčlenění na historie pražské, ženské, mužské a rodinné, avšak s přidáním rukopisného povídkového cyklu Prašivá ulice, podle něhož byla celá sbírka nazvána (1949), dokreslují obraz Bassovy povídkové tvorby už posmrtně.
Vytvořil: Mady
Upravil: Mady
Zdroj: Čeští spisovatelé 20. století, Slovníková příručka

'Životopis autora Bass Eduard'





Dnes je 26.06.2019
Před 87 lety se narodil(a) Haman Aleš



Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno
Kniha návštěv | Antikvariát | Všeobecné podmínky užívání a ochrana osobních údajů
Mapa stránek | Podpořte nás | Partneři | Odkazy | Publikování | RSS 2.0 | Nápověda | Kontakt