Před 140 lety se narodil(a) Deml Jakub
Hledej

Životopis : Bednař Kamil


Lyrický básník meditativních veršů, překladatel poezie z několika literatur, autor básnických i prozaických knížek pro děti a mládež, esejista a představitel básnického pokolení, které reagovalo na válku příklonem k obecně lidským hodnotám a mravním principům.
 
Narodil se 4.7.1912 v Praze, kde vychodil reálné gymnázium a začal stu­dovat právnickou fakultu, složil první státnici a navštěvoval dalších šest semestrů; v r. 1937 se zapsal na filozofickou fakultu. Po uzavření českých vysokých škol se Bednář stal v r. 1939 nakladatelským redaktorem v Melantrichu, pak u V. Petra a od r. 1949 v Československém spisovateli. Tam zůstal až do r. 1959, kdy se stal literátem z povolání, překládal, psal knížky pro děti a vlastní poezii. R. 1946 se oženil s Emilií Jiřincovou (sestrou malířky a ilustrátorky Ludmily Jiřincové), publicistkou, rozhlasovou autorkou, spisovatelkou a překladatelkou z bulharštiny a ruštiny (o přátelství a životě s K. Bednářem vydala po jeho smrti básnickou prózu Arkány vzpomínek, 1977). Zemřel 23.5.1972 na Mělníce, kam jezdil od r. 1962 na svou zahradu, o níž napsal poetickou knihu  Zahrada přítelkyně (1976).
Ještě před válkou redigoval v letech 1936-37 časopis Mladá kultura, po válce sborníček Za Jiřím Ortenem (1945), dále spolu s J. Červinkou dva programové sborníky Ohnice (1947), Almanach Kmene (1948) a po­zději s J. Otradovicovou sborník Pevný hod (1961). Psal do mnoha časopisů, revuí a novin. Výbor statí, článků a esejů, tedy jakési glosy a úvahy k autorské a překladatelské tvorbě představuje soubor Střepiny, o které jsem se nepořezal  (1969).
Vstupoval do literatury ještě před válkou jako lyrický básník: jeho poe­zie, uložená ve více než třiceti sbírkách, vyvíjela se od krajního subjektiv­ního a pesimistického tónu k veršům nadosobní výpovědi, založené na humanistickém patosu a mravním pocitu. V první knížce vyšel Bednář ze­jména z Halasovy poetiky a navazoval na spirituální linii části české poe­zie ve 30. letech. Vyjadřoval pocity marnosti, nicoty, zmaru a smrti; v ly­rických knížkách Kámen v dlažbě (1937), Rok (1939), Kamenný pláč (1939), Veliký mrtvý (1940), Po všech svatbách světa (1941), Hladiny tůní (1943) básník všude cítil smutek a úzkost a nořil se do sebezpytujících meditací. Pouze menší část Bednářovy poezie z této doby - Milenka modř (1939), Bosé oblohy (1942) a malá skladba Píseň lásky (1944) - zaznívá jasnějšími tóny smyslového života, lásky, domova.
Svá stanoviska z oné doby Bednář vyložil ve Slovu k mladým (1940), po němž následovaly ještě Ohlasy Slova k mladým (1941).
Po osvobození vydal v rychlém sledu sedm sbírek, v nichž se pokusil vyrovnat se zážitky válečných let a umírání; některé z nich byly psány ještě v posledních válečných letech: Praha pod křídly války (1945), Duše orlů (1946), Paměť bojovníků (1947), Pravda světa (1948), Voják a poušť (1948), Jim hostinou bylo (1948) a výbor veršů z let 1937-44 Kamenný anděl (1949).     
Pak delší dobu vlastní poezii nevydával a znovu se přihlásil souborem poezie z let 1946-56 Dějiny srdce (1957) a po něm rychle následovaly většinou rozsáhlé básnické sbírky Jezdci v topolech (1961), Čas kočárů a lamp (1963), Můj Quijote (1964), O propast opřeno (1965), Andělům a růžím (1971) a dva výbory z lyriky Co nesmyl déšť (1967) a Vybrané verše z let 1937-71 (1972), dále básnická skladba o 5. květnu 1945 Nezapomenutelný čas (1971), Zahrada v Atlanti (1971), Na konci tisíciletí (1973) a Závrať návratu (1913). Z pozůstalosti vyšla sbírka Slova a zaklínadla (1982). Výbor z Bednářovy milostné lyriky vyšel pod titulem Sladká beznaděj (1982).         
Ještě za války, téměř zároveň s původní básnickou prací, začal Bednář překládat a překladatelské činnosti se potom už věnoval trvale. Tlumočil nejrůznější básníky - z latiny (parafráze z české humanistické poezie z 15. a 16. stol.), z maďarštiny (S. Petöfi),
portugalštiny (sonety L. de Camoese Portugalské lásky, 1941, C. Alvez), slovinštiny (básnická antologie Hvězdy nad Triglavem, 1940), bulharštiny (N. Vapcarov), franštiny (R. Desnos, Zpěvobajky a květomluva, 1971, V. Hugo), z němčiny, ruštiny, polštiny, angličtiny (několik překladů z W. Shakespeara). Skutečný vrchol znamenají překlady z amerického básníka Robinsona Jefferse (1887-1948). Bednář se jeho poezií zabýval asi dvacet let a přeložil je­ho hlavní básnické povídky (Mara, Hřebec grošák, Silák Hungerfield, Pastýřka putující k dubnu, Ženy od mysu Sur, Cawdor), ale i lyrické básně (Jestřábí křik, 1960).
V r. 1971 vydal Bednář knížku Přátelství přes oceán, která je poetickým životopisem Jefferse.
S překladatelskou činností souvisely některé básnické parafráze z čes­kého písemnictví -novočeská parafráze podvržených literárních památek z první poloviny 19. století Rukopis královédvorský a zelenohorský (1961) a antologie ze staročeské lyriky Krásných paní milování (1962).
Bednář psal a vydával chytré a kultivované knihy pro děti a mládež. Těchto dětských knížek napsal na tři­cet. Jsou mezi nimi říkanky k leporelům a prostorovým knížkám, verše a veršované pohádky: Dvanáct bratrů (1946), Alojskovo dobrodružství (1947), Malá dobrodružství (1947), Jak zvířátka od lesa... (1948), Pohádka o stéblu, bačkoře a měchýři (1957), Pohádka o dvou mrazících (1958), Malířova zvířátka (1961), Piáno jde do světa (1967), Kocour v botách (1969), Smolíček (1969), O Červené karkulce (1969), Povídám, povídám pohádky (1971) aj. Napsal i prozaické práce Zuzanka a mořeplavci na Vltavě (1961) a Děvčátko z Itálie (1962).
Značný kulturní význam mají úpravy a parafráze klasických literárních památek ze světové a evropské literatury, častokrát veršované,určené pro mládež a děti: Arabské pohádky z 1001 noci (1942); O Faustovi, Markétce a ďáblovi (1943 a 1972 podle Goetha); Pohádka o princezně Duši (1944, 1958); Johanes doktor Faust  (1958, 1959); Labutí jezero (1965,1970); Cyrano z Bergeraku (1973); Pohádky za oponou (1966, 1972) aj.
Knížky pro děti vycházely většinou s ilustracemi nejpřednějších umělců (L Jiřincová, V. Kubašta, A. Padrlík, V. Sivko, K. Svolinský,F. Tichý, J. Trnka, M. Troup, J. Šerých aj.). Některé z nich (loutkové hry, Labutí jezero, Kocour v botách, Jak zvířátka od lesa...) byly vydávány i v pře­kladech.
Vytvořil: Mady
Upravil: Mady
Zdroj: Čeští spisovatelé 20. století, Slovníková příručka

'Životopis autora Bednař Kamil'






Dnes je 20.08.2018
Před 110 lety se narodil(a) Ptáček Ladislav



Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno
Kniha návštěv | Antikvariát | Všeobecné podmínky užívání a ochrana osobních údajů
Mapa stránek | Podpořte nás | Partneři | Odkazy | Publikování | RSS 2.0 | Nápověda | Kontakt