• Životopis
• Tvorba (7)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Balajka Bohuš - Životopis

Bohumil Balajka, jak zní jeho občanské jméno, se narodil 13. 5. 1923 v Prštném u Zlína. Jeho otec byl rolník, později dělník, pracující i v cizině. B. Balajka studoval na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, potom na reálném gymnáziu ve Zlíně, kde v roce 1942 maturoval. Nejprve byl zaměstnán jako úředník, posléze do roku 1945 v koksovně v Ostravě při válečném nasazení. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze studoval v letech 1945 - 1950 obor čeština - dějepis. Zde byli jeho učiteli především profesoři Albert Pražák, Karel Krejčí a Václav Černý. Doktorát získal ze slovanské filologie v r. 1950 na základě práce "K dějinám česko-polských literárních vztahů" (Česká předbřeznová literatura polskýma očima), když předtím absolvoval (1946) studijní pobyt v Polsku. Po krátkém zaměstnání v antikvariátě starých tisků se stal redaktorem Státního pedagogického nakladatelství, kde pracoval především při vydávání učebnic a přiruček české literatury i jako autor téměř dvacet let (1953 - 1972). Potom byl tři léta nucen dělat korektora v tiskárně a nakonec zastával místo metodika v Ústředním domě pionýrů a mládeže v Praze na Vinohradech. Nadále se pak věnoval literárně-kritické a recenzentské práci a připravoval velkou monografii o Juliovi Zeyerovi. Upravil také nové vydání svých Přehledných dějin literatury 1. Zemřel náhle 7. února 1994 v Praze.
Od vysokoškolských studií až do konce života byl Balajka zastoupen kritikami, recenzemi a glosami v odborném i denním tisku. Jeho životním dílem jsou však učebnice české a slovenské literatury pro gymnázia a střední školy, dále pak komentáře k řadě svazků edice Mimočítankové četby pro studenty. pro knižnici všeobecného vzdělání Kostka vypracoval v sedmdesátých letech koncepci učebnic a příruček české a slovenské literatury, na nichž se podílel jako autor i jako spoluautor a rozhodující konzultant (např. Přehledné dějiny literatury II, Čeští spisovatelé dseti století). Zamýšlená řada sledující ucelené pojetí literární výchovy na moderním literárněvědném základě však nemohl abýt zvhledem k politickému vývoji dokončena (některé projekty zůstaly jen torzy, když Balajkovo jméno bylo z politických důvodů nepřijatelné). Na Balajkových učebnicích a příručkách, na nichžkromě vlastní práce autorsky angažoval zkušené učitele literatury, přesto vyrostly generace studentů i budoucích bohemistů. Vlastní literárněvědnou práci musel Balajka v sedmdesátých letech často krýt pseudonymy a též jménem své manželky Anetty Balajkové, překladatelky z polštiny. V té době také pracoval na monografii Jaroslav Vrchlivký, která přes některé výhrady kritiky přinesla mnoho nových pramenných poznatků z básníkova žiovota a díla. Podobná kniha o Juliu Zeyerovi zůstala žel v rukopise. K literárnímu vývoji posledních let zaujal balajka pozoruhodné kritické stanovisko, v němž charakterizoval některé extrémní proudy jako "novodadaismus nebo blábolismus", jemuž mají patronovat Lladislav Klíma s Jakubem Demlem, rouhačské znesvěcování, čili "babylónská zmatenost", která "dostoupila tak daleko, že část poezie odvrhuje samotnou materii" (Z. Kožmín a J. Trávníček).
Rozhlasová hra Jak táhla mračna, próza Už se tam nevrátím ... (v Brněnském večerníku) stejně jako posmrtně vydaný historický román Mezi trůnem a oltářem (historická freska z doby Václava IV. ) svědčí o beletristickém Balajkově směřování.
Odborné práce: Henryk Sienkiewicz (1947), Nástin dějin starší české literatury (1955), Komentář k Labyrintu světa a ráji srdce (1956), Stručné dějiny české a slovenské literatury (1958), Přehledné dějiny literatury 1 (1970, 1992) Přehledné dějiny literatury 2 (1971, 1994), Jaroslav Vrchlický (1979), Podoby současné literatury (1993)
Próza: Už se tam nevrátím ... (1993), Mezi trůnem a oltářem (1998)
Drama: Jak táhla mračna (1984)
Publicistika: Mýty, legendy a iluze v dějinách (1990)
 
 
 
'Životopis autora Balajka Bohuš'