Obsah: Divoká je řeka

Všechno je skončeno, Félice, " řekl, „bylo to všechno už stejně dávno pryč. "
Zvuk jejího chraptivého hlasu nemohl zakrýt ten druhý jasný hlas ze vzdálené části stále ještě horkého domu:
„Ano, " promluvila s povzdechem, „všechno je pryč. Odcházím zpět do Francie, pryč z tohoto prokletého města. "
Pak se poprvé pohnula. Udělala pár kroků a on opět cítil to vnitřní živelné nutkání vrhnout se na ni, ale měl pocit, že je ochromen a nemohl udělat ani krok. Pak velmi klidně zvedla pravou ruku. Dlouhá kápě spadla a on viděl, že drží revolver. Viděl ho jasně - byl to jeden z posledních vojenských modelů, kolt - a divil se v duchu, kde k němu přišla.
„Ty nevystřelíš, to neuděláš, Félice! " řekl. „Nebudeš tak bláhová! " A věděl, že nechce zemřít... ne, teď ne, když chce žít s mladou baronkou, zvoucí ho svým hlasem na vzdáleném konci zahrady.
Vykročil proti ní, ale ona nečekala. Viděl záblesk výstřelu a padl dozadu, jako by ho prudká rána udeřila do prsou. Současně slyšel ten hlas - čistý, jasný, bez vášně.
Vydechl jen: „Oh, Félice... " a pak černá mlha zastřela pokoj.
Vytvořil: janajau
Zdroj: ukázka z knihy
Dnes je 16.04.2024
Před 180 lety se narodil(a) France Anatole
Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom.cz
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno