Obsah: Umbriana
Název sbírky, magické slovo Umbriana, vysvětluje autor jako „slovo ze spánku, to jest stín a chlum a v této pahorkaté krajině dramatu tu a tam hrad či zámek, v němž bydlí tajemství".
Tři oddíly této sbírky - Hrad, Maska pokrytá rukou, Ischias vinné révy - dávají nahlédnout do vnitřního světa intelektuálního básníka, jehož lyrická tvorba je budována z transformovaných vlastních zážitků a složitých reflexí klasického a moderního umění.
Klíčovým problémem Divišovy poezie šedesátých let je trauma válečné hrůzy („hrůzou se čistíš, ale zanášíš" - Usť Urt noci), které je zřetelné na obou jejích pólech. Emocionálně nejpůsobivější jsou sdělné básně, vyjadřující zkušenost válečného věznění, výrazově oproštěné, směřující k jednoznačné výstižné pointě. (Študáci se vracejí z koncentráků, Pečkárna, Pankrác, Hanuš Fischer, Viktor Weiss u Hagiboru, Příkopy). Současná inspirace uměleckými podněty - klasickými i soudobými (Ucello, Benvenuto Cellini, Dante, Lermontov, van Gogh, L. Klíma, Kafka, Holan, Chaba, Šerých, Tesař, Ludwig) - se zadrhává do křečovitých metafor a zašifrovaných symbolů úzkosti, vrávorání a bídy. Básník pracující slovem objevuje paradoxní spojení (dala mi okusit, nikoli zakusit, zledovět pokořením, zmrákotnět zacitnutím, přizoufnout, zestydnout), vytváří nedořečené novotvary (úsavný, zástepí, polopoušť, propasení, vnevčas, osnímaný) i snově magické výrazy (Karibů, Urgh, Kwém, Umbriana, Marosquen) podněcující čtenářovu fantazii. „Posedlost mluvy", které je básník oddaným služebníkem, se projevuje v rytmizovaném volném verši volajícím po hlasitém přednesu, který v plné míře obnaží zvukomalebné kumulace („Všem chodcům vratičným, všem závratcům, vrávorajícím ze vrat nad závratné... " - Marosquen; „Vytříbila střeh /rozšila lebku, zašvila ji / i odvšivila. " - Příkopy).
Vytvořil: Mady
Upravil: Tomcek
Zdroj: Školní četba na dlani, Obsahy z děl českých a slovenských spisovatelů
Upravil: Tomcek
Zdroj: Školní četba na dlani, Obsahy z děl českých a slovenských spisovatelů