Prachař Ilja - Životopis

* 30. 4. 1924, Malenovice u Zlína  
† 10. 8. 2005, Praha 
 
Herec a dramatik
 Otec herce Davida Prachaře (* 1959). Již v mládí Prachař hrál v ochotnickém divadle Tyl v Malenovicích. Po maturitě na reálném gymnáziu ve Zlíně (1943) byl pracovně nasazen u firmy Baťa a po osvobození nastoupil vojenskou prezenční službu jako herec v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého v Praze. Od 1947 byl hercem i režisérem zlínského Divadla pracujících a od 1952 působil ve Státním divadle v Ostravě. 1954 přešel do Prahy, kde byl nejprve členem souboru Divadla S. K. Neumanna a poté Divadla čs. armády (Divadla na Vinohradech, 1959–90).
 
Hrál v mnoha českých filmech a televizních inscenacích. Jako spisovatel od 50. let přispíval do periodik: Květy, Rolnické hlasy, Literární noviny aj. Napsal televizní verzi své divadelní hry Intermezzo (1957, r. Jiří Bělka), je autorem dvou dílů ze seriálu Rodina Bláhova (Co o nich víme, Krize osobnosti, 1960, r. Jaroslav Dudek a Stanislav Strnad) a tří dílů ze seriálu Tři chlapi v chalupě (Věčný návrat, 1961, r. Jaroslav Dudek; Rozsudek vyneste sami, 1962, r. František Filip; Červnová noc, 1962, r. J. Vašta). Podle jeho hry Domov je u nás vznikla opera slovenského skladatele Ladislava Holoubka Rodina (prem. Bratislava 1960).

 Herec Prachař se psaní divadelních her věnoval od konce 40. do poloviny 60. let a jeho dramatická tvorba je v tomto období typickým obrazem proměn literatury spjaté v okamžiku vzniku s poválečným nástupem komunismu. Debutoval dramatem Tři dny (napsaným s Vilémem Kyslinkem), jež z perspektivy vítězů zachycovalo události února 1948. Osobité téma v rámci budovatelské dramatiky však našel teprve v zobrazení moravské (slovácké) ves nice. Dramaty Hádajú sa o rozumné a Zlatá srdce vyšel – díky důvěrné znalosti prostředí a také dialektu – vstříc dobovému zájmu o „lid“ a folklor a zařadil se tak do proudu agitační literatury podporující socializaci vesnice a zakládání zemědělských družstev. Tomu odpovídal i ideologicky zjednodušený, optimistický pohled na problematiku a užití dobově příznačných motivů a schémat: boj proti minulosti za lepší příští, nutnost odstranit nepřátele (kulaky) v zájmu nové společnosti, potřeba vychovávat nové lidi a utvářet opravdové vztahy mezi lidmi, sebekritické závěrečné doznání chybujících postav směřující k nápravě dílčích chyb. – Od poloviny 50. let Prachař usiluje oprostit se od schematismu a zachytit i trpké stránky života, v jeho hrách sílí snaha o psychologizaci postav. Zůstávaje stále ve vesnickém prostředí moravského Slovácka, soustředil pozornost na téma rozporu mezi soukromím a veřejnou činností a napsal drama o rozvratu rodiny, který je zaviněn maskovaným kariérismem (Domov je u nás). K problematice sociální nespravedlivosti se vrátil hrou o bídě chudých lidí ve Zlíně během krize 30. let (Svět, kde se nežebrá). Prachařovým posledním dramatem, předznamenaným čapkovsky laděnou lyrickou komedií Intermezzo, je hra Pláň. Vychází z konfliktu mezi společností a individuálním pojetím štěstí, tedy ze střetu mezi předsudečnými obyvateli periferního paneláku a dosud kočující rodinou cirkusových umělců, jež tu symbolizuje romantiku a svobodymilovnost; konflikt je ovšem vyřešen smírně, s důvěrou v dorozumění lidí.

BIBLIOGRAFIE
Drama: Tři dny (D, rozmnož. , b. d. , prem. 1949, s V. Kyslinkem); Hádajú sa o rozumné (D 1950, i prem. ); Zlatá srdce (D 1953, i prem. ); Úderka čtvrté ulice (D pro ml. , rozmnož. , 1954, prem. 1949); Domov je u nás (D, rozmnož. , 1956, i prem. ); Intermezzo (D, rozmnož. , 1959, prem. 1957); Svět, kde se nežebrá (D, rozmnož. , 1960); Pláň (D, rozmnož. , 1965).
Vytvořil: ota61
Upravil: ota61
Zdroj: slovník českých spisovatelů od r.1945

'Životopis autora Prachař Ilja'
Dnes je 28.03.2024
Den 30. výročí úmrtí Ionesco Eugéne
Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom.cz
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno