Před 45 lety se narodil(a) Červenák Juraj
Hledej

Životopis : Mocná Dagmar

Literární historička
 
Pochází z rodiny strojního inženýra a úřednice. Vystudovala gymnázium v Ústí nad Labem (maturita 1977), poté na FF UK obor čeština – hudební výchova (žačka Jaroslavy Janáčkové, absolvovala 1982 diplomovou prací Anna proletářka v proměnách adresáta, titul PhDr. udělen 1983). Titul CSc. získala v roce 1987 na základě kandidátské práce Hledání prozaického tvaru. Rané prózy Marie Majerové. Habilitovala se v roce 1997 (Červená knihovna. Studie kulturně a literárně historická), profesura jí byla udělena v roce 2007 na návrh FF UP v Olomouci.
V letech 1987–1992 byla interní aspirantkou, resp. vědeckou pracovnicí Ústavu pro českou a světovou literaturu, nejprve v Kabinetu Zdeňka Nejedlého, od roku 1987 v oddělení dějin české literatury. Od roku 1993 působí na katedře české literatury, resp. českého jazyka a literatury PedF UK, od roku 1997 jako její vedoucí.

 Publikuje v časopisech Česká literatura, Tvar, Iluminace aj. Od roku 1985 se účastní tzv. plzeňských sympozií, věnovaných problematice 19. století.
 
Dagmar Mocná se jako historička a literární teoretička zabývá především literaturou 19. století, populární literaturou a problematikou literární kultury. Ve studii Červená knihovna se pokusila vymezit žánr konzumní četby pro ženy, resp. populární literatury určené ženským čtenářkám. Analyzovala jeho původ v kontextu české literatury a nastínila jeho dějiny od druhé poloviny 19. století až po rok 1948, přičemž se detailněji zaměřila na tvorbu některých autorek a autorů (Vlasta Pittnerová, Popelka Biliánová, Maryša Šárecká, Maryna Radoměrská, Vlasta Javořická, Jaromíra Hüttlová, Felix Háj). V monografii Případ Kondelík. Epizoda z estetiky každodennosti se seriál o otci/tchánu Kondelíkovi a ženichu/zeti Vejvarovi Ignáta Herrmanna stal východiskem pro širší úvahu o funkci populární četby ve společnosti. Mocná zde sleduje genezi typu „malého člověka“ v české literatuře a pojmenovává funkci idyly a humoresky při sebereflexi society. Mocná se zde zabývá se i technikami psaní populárního vyprávění.
Zájem o literární genologii Dagmar Mocnou vedl k iniciaci kolektivní Encyklopedie literárních žánrů, kterou spolu s Josefem Peterkou redigovala.


BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře: Červená knihovna. Studie kulturně a literárně historická (1996); Případ Kondelík. Epizoda z estetiky každodennosti (2002).
Účast v týmových pracích: Lexikon české literatury 3/1–2 (2000); Slovník českých spisovatelů po roce 1945 1, 2 (1995, 1998); Encyklopedie literárních žánrů (2004, též redig. s J. Peterkou).
Příspěvky ve sbornících: Průmysl a technika v novodobé české kultuře (1988); Prameny české moderní kultury (1988); Proudy české umělecké tvorby 19. století: smích v umění (1991); Literatura v literatuře (1995); Normy normalizace (1996); Hospody a pivo v české společnosti (1997); Sacrum et profanum (1998); Sex a tabu v české kultuře 19. století (1999); Salony v české kultuře 19. století (1999); U jednoho stolu (2000); Fenomén smrti v české kultuře 19. století (2001); Komunikace a izolace v české kultuře 19. století (2002); Biedermeier v českých zemích (2004); Povídka, román a periodický tisk v 19. a 20. století (2005); Opomíjení a neoblíbení v české kultuře 19. století (2007); Prostor v jazyce a v literatuře (2007).
Vytvořil: ota61
Upravil: Mady
Zdroj: Slovník českých spisovatelů od r.1945

'Životopis autora Mocná Dagmar'





Dnes je 16.06.2019
Den 7. výročí úmrtí Siegel Jiří



Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno
Kniha návštěv | Antikvariát | Všeobecné podmínky užívání a ochrana osobních údajů
Mapa stránek | Podpořte nás | Partneři | Odkazy | Publikování | RSS 2.0 | Nápověda | Kontakt