Před 45 lety se narodil(a) Bardugo Leigh
Hledej

Životopis : Villon Francois

Francois Villon, vlastním jménem Francois de Montcorbier et des Loges, francouzský básník, přichází na svět patrně 1.  dubna roku 1431 (nebo 19.  dubna roku 1432) v Paříži.
V mládí Villon studuje na fakultě svobodných umění na pařížské univerzitě – v roce 1449 se stává bakalářem, v roce 1452 pak mistrem svobodných umění.
Po skončení studií žije Francois Villon u kaplana Guillauma de Villon, svého poměrně zámožného příbuzného – právě
jeho jméno si napříště volí za své.
 
V roce 1455 se Francois Villon dostává do vážných potíží se zákonem – 5.  června tohoto roku, v hádce, mající milostné pozadí, zabíjí kněze Phillipa de Chermoye: po tomto činu Villon prchá z Paříže a skrývá se na francouzském venkově.
Již v roce 1456 je ale Francois Villon omilostněn a může se do Paříže vrátit – nezůstane ale dlouho : ještě stále v roce 1456, v čase kolem vánoc, se podílí na krádeži 500 zlatých écu v Navarrské koleji a je nucen znovu z Paříže prchnout.
 
Po tomto útěku žije Francois Villon převážně na francouzském venkově – nějaký čas putuje s kočovnými herci, jindy se načas někde usadí, nicméně vždy se pohybuje mezi společenskou spodinou.
Při svém putování Francií se nicméně Villon zároveň snaží o získání přízně šlechty – v Angers marně doufá v přízeň Karla Orleánského, v Bourges se pokouší získat ochranu u vévody-básníka Jana Bourbonského.
Léto
roku 1461 stráví pak Francois Villon ve vězení v Meungu – je uvězněn na příkaz orleánského biskupa Thibaulta d'Aussigny: propuštěn je pak Villon v říjnu téhož roku, když Orléans navštíví nový francouzský král Ludvík XI.
 
Po svém propuštění odchází Francois Villon do Paříže, kde se znovu podílí na krádežích a kde se účastní mnoha bitek – v roce 1462 je pak Villon zatčen a odsouzen k trestu smrti oběšením: tento rozsudek je ale nakonec změněn na deset let vyhnanství, Villon musí opustit pařížský kraj.
Rok 1462 je zároveň posledním rokem, kdy lze ještě
Villonův osud sledovat – Villonův život v dalších let zůstává neznámý, není ani známo, kdy a kde (a jak) Francois Villon umírá.
 
Villonovo básnické dílo lze rozdělit na několik částí: část první tvoří dílo „Odkaz aneb Malý testament“ (Le petit testament, 1456), obsahující čtyřicet osmiveršových strof burleskního rázu, částí druhou je pak „Závěť aneb Velký testament“ (Le grand testament, 1461), obsahující 172 osmiveršových strof, do nichž je vloženo 16 balad, dvě písně, tři rondeaux a jeden epitaf – v tomto díle Villon podává obraz sebe sama-rozervance, člověka, který v sobě mísí krutost a provokaci s hlubokou náboženskou vírou, v brilantně zvládnutých lyrických formách vyjadřuje pocity společensky deklasovaného jedince – „Velký testament“ je bezpochyby nejvýznamnějším evropským básnickým dílem 15.  století.
Za třetí část Villonova básnického díla je možné označit cyklus sedmnácti básní, nevytvářejících uzavřený kompoziční soubor, a za čtvrtou pak dílo „Balady v žargonu“, soubor osmi balad psaných ve zlodějské hantýrce (rozluštěny, „přeloženy“, jsou tyto balady až v padesátých letech 20.  století.
Kdy a kde (a jak) končí Villonův život, není známo snad (? 1463/1467)
Vytvořil: janajau
Upravil: janajau
Zdroj: zivotopisyonline.cz/francois-villon-basnik-tulak-rozervane

'Životopis autora Villon Francois'





Dnes je 06.04.2020
Před 100 lety se narodil(a) Horňanová Jodasová Marie Magdalena



Copyright © Knihovnicka.net | Created by puktom
Šíření obsahu serveru Knihovnicka.net je bez písemného souhlasu autorů zakázáno
Kniha návštěv | Antikvariát | Všeobecné podmínky užívání a ochrana osobních údajů
Mapa stránek | Podpořte nás | Partneři | Odkazy | Publikování | RSS 2.0 | Nápověda | Kontakt