Weyr František
* 25.04.1879 - † 29.06.1951
* Vídeň
0%
Weyr František - Životopis
(25. dubna 1879 Vídeň – 29. června 1951 Brno) byl český právník, právní filosof, státovědec a statistik, zakladatel tzv. normativní teorie právní, člen brněnského městského zastupitelstva a městské rady.František Weyr patřil mezi vynikající zemské úředníky, kteří přešli plně do služeb nového státu a zapojili se do budování jeho správních i vědeckých organizací. Vystudoval práva na české univerzitě v Praze, v letech 1903–1909 byl úředníkem politické správy vídeňského místodržitelství, ústřední statistické komise, ministerstva vyučování. Roku 1912 se habilitoval na pražské právnické fakultě, vyučoval rakouské ústavní a správní právo na pražské technice, v roce 1919 byl jmenován řádným profesorem na české technice v Brně.
Byl členem Revolučního národního shromáždění v letech 1918–1920 za státoprávní stranu (národní demokraté), zároveň vedl Státní úřad statistický a Státní radu statistickou. Jako člen ústavního výboru se podílel na tvorbě nové ústavy po roce 1918 a významně se zasloužil o umístění Nejvyššího soudu v Brně zákonem č. 216/1919 Sb. Spolupůsobil i při vzniku mnohých dalších zákonů Československé republiky.
Patřil k zakladatelům Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, byl jejím řádným profesorem a prvním děkanem (1919–1920, později ještě 1927–1928 a 1935–1936). V roce 1923–1924 byl rektorem Masarykovy univerzity.
Weyr byl členem řady československých i zahraničních vědeckých organizací. Jako teoretik se zabýval zároveň právní vědou a filosofií, byl jedním z tvůrců normativní právní teorie. Byl spoluredaktorem Slovníku veřejného práva československého (vycházel v letech 1929–1938 a 1945–1948, celkem 60 svazků) a mezinárodní Revue Internationale de la Théorie du Droit, který vydával společně se svým dobrým přítelem Hansem Kelsenem, rakouským právním teoretikem. Mezi jeho nejdůležitější práce patří Základy filosofie právní (1920), Soustava československého práva státního (1924), Teorie práva (1936), Československé ústavní právo (1937). Publikoval v našich i zahraničních odborných časopisech.
Po 2. světové válce znovu působil na právnické fakultě v Brně, ale roku 1948 byl penzionován a nemohl ani publikovat. Napsal ještě řadu studií a rozsáhlé paměti, které byly připraveny k vydání v roce 1998.
Zdeněk Neubauer napsal ve sborníku k Weyrovým šedesátinám: “Muž, který velmi vysoko klade přátelství, charakternost a korektnost. Muž někdy až dětsky jemný, citlivý a soucitný, ale současně přímočarý a nekompromisní tam, kde jde o vědeckou pravdu, logiku, vkus a slušnost. “
'Životopis autora Weyr František'