• Obsah díla
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)
• Úryvky (0)

Obsah: Basic vaření po asijsku

IndieV Indii se vaří jinak než v ostatní Asii. Hovězí maso je pro hinduistickou kuchyni tabu, mléko ale ne. Používají pícku, ve které se vedle proslulého kuřete Tandoori (strana 140) peče i chleba Chapatis (strana 94). Nepoužívají wok ani hůlky. Co se v Indii vaří? Na severu víc masa (drůbeží, jehněčí) a obiloviny, k tomu se hodí čaj. Na jihu spíš vegetariánsky a rýže plus káva. V kuchyni je typicky indické: rýže basmati, šafrán a čatní (recepty na str. 75 a 94). Na stole zase dal (kořeněné dušené luštěniny), pakoras (strana 50), thali (podnos s rýží a spoustou mističek s chutným obsahem). Ve sklenici lassi. ThajskoThajská kuchyně je svým citem pro nakupování toho nejlepšího, snahou o ještě lepší přípravu a neustálou radostí z vychutnávání nejúžasnějšího jednou z nejpopulárnějších asijských kuchyní a ve světě je něco jako "noví Italové". Většinou je rychlá, lehká, ostrá i ovocná. Saláty i kari nebo pokrmy z woku se jedí lžící nebo vidličkou, ne hůlkami. Rovněž typické je: voňavá rýže, thajská bazalka a kokosové mléko v thajské kuchyni, jako předkrmy jarní rolky se sladkou chilli omáčkou (strana 40), thajské mango jako dezert a ve sklenici pivo. MalajsieCo bylo dřív? Slepice? Vejce? Malajská kuchyně? Nebo indonéská? V obou se klade důraz spíš na koření než na chilli, v obou jsou národními jídly špízy saté (strana 128), laksa (jídlo z jednoho hrnce s rybami, kari a kokosem) nebo goreng (strana 79). Mořem rozdělená Malajsie, která leží mezi Thajskem a Indií je centrem asijské kuchyně. Příklad číslo1: kuchyně nonya - malajské kuchařské umění ovlivněné Číňany, Indy i Thajci. Příklad číslo 2: městský stát Singapur, který je svými hawkery (pouličními kuchyněmi), kavárnami a vybranými lokály gurmánskou metropolí jihovýchodní Asie. Čína /1Číňané mají z dobrého důvodu jídlo ve vážnosti. Mnohamilionový národ vyrostl v zemi, kde je dodnes spousta míst, na kterých se sotva dá najít něco k jídlu. Z toho mála udělat nejlepší - to je cílem všední čínské kuchyně. Příprava i jídlo samotné jsou úzce spojeny s přírodou, náboženstvím, čínskou medicínou a obyvateli. Ti se denně vydávají i několikrát na trh pro nejvybranější zboží, různými technikami vaření vykouzlí a s požitkem pak při velkých banketech nebo i přímo v pouličních kuchyních jídlo konzumují. Důležitá je vyváženost. Čína se dělí na nudlový sever a rýžový jih, kromě toho existují vedle mnoha provinčních i (POKRAČOVÁNÍ)VietnamKdysi válečná země získává mezi světoběžníky i gurmány stále lepší jméno. V někdejší francouzské kolonii se dají vystopovat vlivy haute cuisine. Dodnes se říká "citronelle" a "paté", když se mluví o citronové trávě a krabí pastě a základ vietnamských výživných polévek (pho) je v consommé. Typicky tropické je, že Vietnamci konzumují různé přísady v syrovém stavu a přípravu pokrmů rádi dokončují a obměňují na stole. Co je ještě typické: krabi a koriandr v kuchyni, na stole rolky z rýžového papíru s omáčkou (strana 42) a šťáva z cukrové třtiny ve sklenici. IndonésieTady roste pepř. A skořice. Taky hřebíček, kardamom, koriandr. Dělí se na spoustu ostrovů, z nichž nejúrodnější je Jáva. Byla obývána Araby, Portugalci, Holanďany, Číňany, Indy. Ti všichni indonéskou kuchyni ovlivnili. Indonésii obývali původně Malajci a dnes tu žije přibližně 360 národnostních skupin. Jsou to většinou muslimové. Pochutnáte si například v restauracích Pandangu, ve kterých se podává rýže a misky se samými ostrými věcmi - podobně jako v Indii. Také typické: kecap manis, sambal oelek, arašídy v kuchyni, gado gado (strana 68) a krupuk na stole a silná káva s kondenzovaným mlékem v šálku. Čína /DOKONČENÍčtyři hlavní kuchyně: v západním Sečuanu se vaří ostrá jídla se sečuanským pepřem, chilli, česnekem a spoustou koření. Na východním pobřeží leží úrodný Zhejiang, kde se koření používá střídmě, důvěřuje se chuti suroviny a do pikantních pokrmů se přidává cukr. Jižní Kanton má to nejlepší z moře i země a také kuchaře ochotné experimentovat, kteří dobré jméno čínské kuchyně proslavují v celém světě. Na severu v okolí Pekingu je po staletí vylepšovaná palácová kuchyně něco zvláštního - nejlepším příkladem je pekingská kachna (na straně 142). Pije se zelený a černý čaj, pivo a rýžové víno. KoreaKorejská kuchyně s Čínou a Mongolskem za zasněženými horskými hřebeny a Japonskem před subtropickou špičkou nosu je směsí cizích vlivů a konzervativní tradice. Japonsky zušlechtěná ryba, mongolsky kořeněné hovězí a čínská nakládaná zelenina se konzumují zcela korejsky - na velkých tabulích s hliněnými hrnci, grily, kopci placek pro vlastní přípravu. Nechybí: kimči, ostré nasolené kysané zelí. Také typické: ostrá fazolová pasta v kuchyni, spousta malých příloh na tabuli a pražený ječný čaj v šálku. JaponskoHory a mořské prolákliny, bonsai a high tech, hlučný pop a tichý kult - na Dálném východě Asie se koncentruje celý kontinent. Aby bylo možné tuto nahromaděnou energii uchopit, vyžadují Japonci disciplinu i v kuchyni. Vnášejí klid do života jak při čajové ceremonii, tak v suši baru s pevnými rituály a čistými aroma. Přitom mohou být japonští kuchaři všechno, jenom ne nepružní. Například suši: kdysi čínský nápad, který Japonci s radostí dovedli do perfektnosti a dodnes obměňují - podle sezony druhů ryb a podle chuti. Co je ještě typické: wasabi, nudle udon a řasy v kuchyni. Yakitori (strana 129) a tempura (strana 118) na talíři, čaj a saké v pohárku.